Popis úseku A Mladkov

Stavební úsek A - Mladkov, byl nejrozsáhlejším v rámci celého II. sboru a v rámci výstavby lehkého opevnění vz. 37 vůbec. V prostoru východní části Orlických hor od Klášterecké aleje až po hranici se IV. armádním sborem nedaleko tvrze Bouda bylo kromě objektů vložených do linie těžkého opevnění plánována výstavba celkem 145 pevnůstek ve dvou sledech, doplňujících několik desítek srubů těžkého opevnění a dvě dělostřelecké tvrze.

Počátek úseku byl v oblasti Klášterecké aleje jižně od Bartošovic v Orlických horách, odkud linie sestupovala do údolí Divoké Orlice v oblasti Zemské brány. Po překonání této přírodní překážky trasa objektů opustila souvisle zalesněné území a jižně obce České Petrovice stoupala na kótu Adam, kde v době zadání již probíhala výstavba mohutné dělostřelecké tvrze. Tuto tvrz řopíky míjí z týlové strany a sestupují do dalšího údolí - tentokrát Tiché Orlice v oblasti Mladkova. Zde trasa lehkého opevnění opět vstupuje do lesa a stoupe na kóty Vysoký kámen a Bouda. Zde postavená dělostřelecká tvrz stojí na hranici s IV. sborem a tvoří i východní hranici úseku A.

Výstavba byla zadána stavební firmě Ing. Josef Drahoš z Vysokého Mýta za úhradu 4 692 647,78 Kč a to poměrně pozdě - až 1. září 1937. Velitelem vojenského stavebního dozoru byl škpt. pěch. Jindřich Šilhánek. Během zadávání došlo k místnímu posunu hranic mezi II. a IV. armádním sborem v oblasti budované tvrze Bouda, následkem čehož byly do úseku přidány objekty č. 71 až 74, jejichž výstavba původně spadala pod úsek XXXV. Firmě se podařilo první objekt vybetonovat již 30. září - tedy přesně měsíc po zadání a do zimy jich bylo postaveno již 12. V následujícícm roce se podařilo dokončit ještě 117, taklže celkový počet dosáhl 129 řopíků. Výstavba byla zahájena v oblasti Českých Petrovic, odkud probíhala na obě strany v obou sledech současně. Zatímco levé křídlo se podařilo - alespoň z hlediska betonáže, dokončit, na pravém křídle musela být v září 1938 některá staveniště opuštěna a dodnes se zde v prostoru tvrze Bouda dochovalo několik základových skořápek či výkopů.

Pravděpodobně nejzajímavější oblastí úseku je uzávěra údolí Divoké Orlice u Zemské brány. Řeka, která na svém horním toku vytváří státní hranici se zde prudce odklání do vnitrozemí a vytváří zde několik kilometrů dlouhé skalnaté údolí. První linii obrany tvoří sruby těžkého opevnění, přičemž zajímavý objekt R-S-54, opatřený kopulí a jedním zvonem, byl umístěn přímo na dno tohoto údolí. Jeho týl kryjí dva sledy řopíků. Kromě čelně působícího druhosledového "éčka" č. 213 se sice jedná většinou o typy A, avšak strmé svahy donutili projektanty použít jinak v této oblasti nepříliš časté lomené řešení. Za raritu se pak dá považovat lomený objekt typu B2 č. 15, neboť výškově členěné "béčko" je jednou z nejméně užívaných modifikací lehkého objektu vz. 37 a v Orlických horách se - tuším, nevyskytuje žádný další takový objekt.

Zajímavá je i oblast mezi Mladkovem a Boudou, kde je dokonce po linii vedena naučná stezka "Betonová hranice". Nachází se zde známý "překocený" řopík a mezi naprosté unikáty lze jednoznačně zařadit zdejší šikmý řopík č. 60 typu A-160, jehož pravá střílna byla opatřena diamantovým příkopem a odvodem nábojnic, stejným jako v případě zbraně D v těžkém opevnění (těžký kulomet sólo). Toto řešení bylo použito z důvodu velké důležitosti palby této zbraně, neboť postřelovala sedlo mezi kótami Vysoký kámen a Bouda a doplňovala tak systém paleb objektů těžkého opevnění. Je zajímavé že i přes tuto úpravu, nebyl řopík vybudován v zesíleném provedení ale jen v normální odolnosti.

Zdroje a literatura:

1. ARON Lubomír a kol.: Československé opevnění 1395-1938, Náchod 1990.
2. FIC T., KOLÁČEK P., SVOBODA T. a kol.: Závěrečná zpráva průzkumu úseku A, nepublikováno, 2002.
3. NOVÁK Jan: Přehled opevnění v oblasti HP 19, nepublikováno, 1989.
4. RÁBOŇ Martin, SVOBODA Tomáš a kol.: Československá zeď, Dvůr Králové nad Labem, 1993.

---