[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky ]
Uživatel : 3.145.175.243 () [ Přihlásit ]

Nové objevy pod Ralskem


Díky manželce, která mě přesvědčila, že by teorie Zdeňka Hanáčka z 24.4. měla být potvrzena terénním průzkumem, jsme se vydali v neděli 26.4. opět na uran. Teorie se potvrdila. Znění článku jsem upravil tak, aby původní nesprávné závěry zůstaly zdokumentovány.

Na základě konstatování Jardy Beneše v publikaci Liběchovská příčka o rozestavěnosti úseku R2 pod Ralskem a na základě téměř večerního náhodného terénního průzkumu Tomáše Byla Fice o Velikonocích, při kterém objevil tři výkopy, se parta ve složení Petr Koláček, Tomáš Fic, Franta Papoušek, Jarda Beneš, Honza Juřena, Jakub Mikolášek, Adam Lašák a Vláďa Sýkora vydala v neděli 19.4. pod Ralsko znovu. S podceněním lokality vlevo od objektu č. 50 jsme urychleně opustili prostor bývalé chemické těžby uranu a hned na kraji vzrostlého lesa jsme narazili na překrásný výkop pro objekt č. 46 (původně považován za šikmý č. 47). Pak následoval Bylův velikonoční 45 (původně považován za č. 46), dále "nový" 44 (původně považován za č. 45), pak opět Bylův velikonoční 43 (původně považován za č. 44) a u nedokončeného výkopu 42 (původně považováného za č. 43) jsme s průzkumem v jeho okolí konstatovali, že pravděpodobně další započaté výkopy pro objekty již nebudou. O probíhající intenzivní činnosti pod Ralskem svědčí i nalezené lokality s hromadami štěrku.

Nejlepší však přišlo v závěru akce pod Ralskem, kdy Honza Juřena a Jakub Mikolášek při návratu k autu na "uranu" objevili šikmou skořápku č. 47 (původně považovánou za č. 48) a po chvíli i č. 49, obě zázračně přeživší na místech poznamenaných těžbou.

Díky jejich pečlivosti jsme mohli prohlásit akci za docela úspěšnou.

P.S.

Přes určitou jistotu při přiřazování lokalit číslům objektů (viz databáze) vyvstávají pochybnosti. Odhady azimutů napoví na určitou nelogičnost v umístění typů na příslušnou lokalitu. Rozluští to někdo?

 

Poznámka Zdeňka Hanáčka.

Po prvním "nástřelu" azimutů mi bylo jasně patrné, že zde něco nesedí. Palba objektu č. 47 (původně považovaného za č. 48), by byla jako A-160 moc pasivní, na to, že je zasazen do týlu. Naopak č. 46 (původně považovaný za č. 47) byl svým úhlem A-120 moc ofenzivní. Palebně by na sebe téměř nenavazovali.

Situace se opakovala i dále na západ, kdy objekt č. 44 (původně považovaný za č. 45) byl velmi pasivní úhlem 180°. Na jeho lokalitě by byl vhodný spíše typ A-120.

Posledním ukazatelem byla fotografie skořápky objektu č. 47 (původně považovaného za č. 48). Z ní bylo zřejmé zalomení čelní stěny. Tudíž zde nemohl stát objekt A-160 s rovnou čelní stěnou, ale buď A-120, nebo A-140.

Po zhodnocení jsem došel k názoru, že veškeré číslování je přiřazeno posunutě a chybí snad nalézt jen výkop pro objekt č. 48, čímž by se vše vyjasnilo. Z úvahy vznikly 2 mapy. S prvním nástřelem a dle mé teorie, s upravenými azimuty na daných lokalitách, které seděly mnohem lépe.

 

Po nedělním průzkumu dne 26.4. lze říci:

1. Bylo potvrzeno, že "horní" skořápka na uranu (nyní již objekt 47) odpovídá typu A-120;

2. Pravděpodobná skořápka (nyní pro objekt 48) byla nejspíše zahlazena díky úpravě terénu na terasu pro vrt (viz foto na kartě k objektu). Lokalita odhadnuta na základě leteckého snímku z roku 1953;

3. Na souřadnicích [N 50,68033°, E 14,75599°] je okop, možné či blízké neprokázané umístění šikmého objektu 39;

4. Na souřadnicích [N 50,67997°, E 14,75741°] je opět okop, možné či blízké neprokázané umístění lomeného objektu 40. Je na hraně svahu, nalevo dolů po svahu vidí na 39, napravo by viděl na 41, ať by už byl kdekoliv;

5. Lokalita pro objekt 41 je velice nejistá, buď byl plánován v místech, kde je dnes terasa [N 50,67973°, E 14,75953°] prorostlá náletem, asi následek nějakých prospektorských prací, nebo opět na lokalitě či v blízkém okolí okopu na souřadnicích [N 50,67945°, E 14,75882°]. Při této druhé alternativě by se však 1. sled přiblížil k objektu 243 (viz dále) na necelých 40 m.

6. Byl nalezen výkop pravděpodobně pro objekt 243 s blízkou hromadou štěrku (viz foto Hromada štěrku 243) případně dalšími hromadami připravených kamenů. Je nějakých 400 m od objektu 241. Že by na této lokalitě byl zamýšlen objekt 41 je dost nepravděpodobné.

7. Přibližně na poloviční vzdálenosti [N 50,67935°, E 14,75588°] mezi výkopem 243 a dochovaným 241 sice není prokazatelný výkop, ale jsou tam nápadné terénní úpravy a rozhrnutý štěrk. Možné stopy po staveništi, které také mohlo vzniknout i činností prospektorů v nedávné minulosti.

Vzhledem k tomu, že dobové letecké snímky toho moc v oblasti objektů 39 až 41 nenapoví, chtělo by se tam ještě vrátit ;-)




Vloženo: 23.4.2009
Autor: Vladimír Sýkora
Copyright ropiky.net ©1999-2024        Ochrana osobních údajú (GDPR)