[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky ]
Uživatel : 216.73.216.43 () [ Přihlásit ]

O předválečném opevnění Československa z let 1935-38 byly již napsány a publikovány desítky studií, knih a internetových stránek. Bohužel se však velká většina z nich soustředí především na dělostřelecké tvrze či objekty těžkého opevnění a přehlíží při tom zcela fakt, že veškerá tíha obrany by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů. Právě pro to si tyto stránky kladou za cíl především zpracovat v co nejširším rozsahu především problematiku výstavby objektů lehkého opevnění u nás a zpřístupnit informace o tom, kde a jakým způsobem byly stavěny, čím byly vystrojeny a vyzbrojeny a v neposlední řadě i o tom, kde se tyto zajímavé objekty dochovaly do dnešní doby.

Diskusní fórum:

V diskusi věnované problematice lehkého opevnění, ale i jiným tématům souvisejícícm s opevněním, je aktuálně 17365 příspěvků. Prohlížení diskuse je umožněno všem návštěvníkům, přispívat však mohou jenom registrovaní uživatelé po přihlášení.

Poslední vložené příspěvky:
26.8.2025 - Jan Lakosil
Ale Martine, já ve svém příspěvku nic nepíšu o tom, že ta uzávěra je tvoje. Ještě jednou si to v klidu přečti. Pokud je mi známo, tak majitelem této konkrétní uzávěry je jistý pan Luboš T., který se angažuje na Hůrce. Informaci o tom, že na ní není žádné jiné značení, nelze alespoň z mého pohledu považovat za věrohodnou, protože novodobý nátěr nebo přetmelení mohlo leccos zakrýt. Mám ale dobré zkušenosti s tím, že se zdánlivě neviditelné značení objeví po opískování barvy nebo rzi.
26.8.2025 - Martin Nič
Tak předně usuzovat z fotky přiložené k mému dotazu, že uzávěra je moje je stejně zavádějící a chybné jako je chybný můj závěr o výrobci uzávěry. Jediné co o uzávěře vím je ta jedna fotka a tvrzení že na uzávěře žádná jiná značka není. Žádná informace od majitele o tom odkud pochází. Každopádně tvoje informace jsou pro mě přínosné a minimálně vím že ji mohu nechat plavat.
26.8.2025 - Jan Lakosil
Článek se zabývá pouze předválečnými uzávěrami střílen, takže v tomto směru není třeba nic měnit a informace v něm uvedené platí. Všechny uzávěry z poválečné produkce, které jsem zatím viděl, měly na těle vyraženou přejímací značku (meče). Myslím, že když necháš ten malý uzávěr opískovat, také je tam s největší pravděpodobností také najdeš. Chápu, že bez hlubších znalostí pak laik asi snadno zamění tento typ poválečného uzávěru za původní produkci ČKD. Dalším zásadním rozlišovacím prvkem je ale také stav dochovanosti. Zatím není znám jediný případ, že by uzávěr z předválečné produkce ČKD byl použit v rámci poválečné reaktivace LO. Nenasvědčují tomu ani archivní podklady. Tyto uzávěry s číslem 10 se vyskytovaly hojně např. v linii LO úseku 196, kam byly dodány ze ženijního skladu v Lounech v rámci příprav na vojenské cvičení Hráz I-III. Originální uzávěry ČKD z původní předválečné produkce jsou možné pouze z nálezů mimo pásmo reaktivace a tam bývá úroveň dochovanosti výrazně nižší, jak na tom tvém exempláři.
25.8.2025 - Martin Nič
Pak by to ale Honzo chtělo trošku poupravit text v článku. Z tamní formulace "...Jejich jediným zjištěným identifikačním znakem byla čísla jedno- nebo dvouciferná čísla ve formě nálitku na těle uzávěru..." mi právě vyšel zřejmě tedy chybný závěr o uzávěře ČKD. Jaká čísla v podobě nálitku byla tedy zatím na uzávěrách nalezena. Číslo 10 je tedy poválečné.
23.8.2025 - Jan Lakosil
Uzávěry s nálitkem č. 10 jsou z poválečné produkce z roku 1954, standardní prvek výbavy z reaktivace.

Celé diskusní fórum najdete zde

Články:

V každém oboru lidského bádání - pokud je prováděno systematicky, dochází časem k rozšiřování vědomostí a revizi původních závěrů. Stejně tak i při studii historie lehkého opevnění z let 1936-38, dochází postupem času k významným posunům v chápání historie výstavby, funkce a složení vybavení a ve spoustě dalších drobností. Vnímejte prosím zde uvedené materiály jako pohled autorů na danou problematiku v závislosti na době zveřejnění.

Poslední vložené články:
3.8.2025 - Jan Lakosil Řopíkové knižní novinky 2025

29.9.2024 - Jan Lakosil Tajemství šumavských bunkrů

11.12.2023 - Matouš Kníže Muzea a expozice na Jesenicku a Králicko-sněžnicku

Všech 595 článků roztříděných do jednotlivých témat, najdete zde.
Databáze:

Jádrem tohoto serveru a vlastně i hlavní důvod jeho existence je databáze lehkého opevnění, obsahující údaje o každé postavené nebo alespoň archivně doložené plánované pevnůstce, její fotodokumentaci, polohu, azimut střílen a spoustu dalších údajů. Jedná se o otevřený projekt, do kterého může měřením v terénu nebo bádáním v archivech přispět každý uživatel.

Aktuálně je evidováno 14049 objektů Československého lehkého opevnění starého i nového typu , 150595 fotografií , 41383 souřadnic a navazujících 12346 komentářů či 311 dobových snímků .


Copyright ropiky.net ©1999-2025        Ochrana osobních údajú (GDPR)