[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Šumava krásná i smrtící


Když jsem v roce 2012 dokončoval knihu Utajená obrana Šumavy, předpokládal jsem, že se k tématu roku 1938 na Šumavě již nebudu publikačně vracet a další díl věnuji výhradně poválečné výstavbě obranné vojenské infrastruktury. Své rozhodnutí jsem nakonec změnil po získání unikátních archivních dokumentů a celé řady velmi zajímavých dobových fotografií nejen k období Mnichova, které mne přivedly na myšlenku vytvořit obrazovou publikaci věnovanou Šumavě v roce 1938 a v období železné opony.

Naši publikační činnost jsme s Tomášem Svobodou začínali v roce 2007 také obrazovou knížečkou nazvanou Ukradené pevnosti, o rok později k 70. výročí následovala Vzpomínka na Mnichov. Vyjma starších publikací série Betonová hranice však jakékoliv další obrazové publikace s tématem opevnění zatím chybí. Rozhodl jsem se tedy tento nedostatek trochu napravit. Protože mám zvláštní srdeční vztah k oblasti Šumavy, téma publikace bylo jasné. Inspiraci pro způsob zpracování nabídly knihy publicisty Zdeňka Roučky, který v minulosti vydal několik obrazových místopisných publikací o Šumavě. Graficky jsem však šel vlastní cestou a rozhodl jsem se zkombinovat charakteristické prvky obrazové a textové publikace. Formát knihy lehce přesahující rozměr A4 na šířku dává zvětšeninám malých fotek úplně jiný „rozměr“, umožňuje vyniknout detailům, které jsou na fotce v původní velikosti 6x9 cm nebo 9x13 cm jen stěží postřehnutelné. Abych to zkrátil: zkrátka představa komentovaných starých dobových fotek řopíků na takto velkém formátu křídového papíru mne zkrátka nadchla natolik, že jsem pustil do přípravy knihy, která v našem bunkráckém oboru nemá zatím obdoby.

Zvažoval jsem různé možnosti obsahu publikace, včetně verze knihy celé věnované čistě šumavskému LO v roce 1938. Nakonec jsem se rozhodl publikaci rozdělit do několika samostatných kapitol, které zprostředkovávají pohled nejen na LO, ale i do tajných dokumentů německých štábů nebo zavádí čtenáře do zakázaného pásma na Šumavě v roce 1966.

Německé přípravy útoku v roce 1938

První kapitola zabývající se německými přípravami na útok proti šumavskému opevnění je na rozdíl od ostatních kapitol doplněna rozsáhlejším textovým popisem, který osvětluje vývoj německých útočných záměrů v prostoru Šumavy. Zde jsem se mohl nově opřít o studium rozsáhlých německých archivních fondů jednotek zainteresovaných na přípravě nasazení wehrmachtu. Abych pochopil celou genezi útočného plánu a záměrů německých štábů, musel jsem prostudovat doslova tisíce stran německých rozkazů, směrnic, deníků, výslechů dezertérů či zápisků německých důstojníků. Vyhodnocením těchto dokumentů se mi podařilo v některých případech rozluštit plány útoku německé armády proti linii šumavského LO až do úrovně některých rot (výjimečně čet) a baterií dělostřelectva, což nám velmi dobře přibližuje taktiku německé armády, kterou by používali Němci zřejmě i v jiných úsecích. Podrobně rozpracované plány útoku končily okamžikem napadení linií LO, další postup by byl závislý na vývoji situace na bojišti. Největším překvapením však pro mne byly důvody, které vedly Němce ke změně dlouho připravovaného plánu útoku 7. pěší divize. Původní mohutná operace s podporou dlouhohlavňových moždířů byla přepracována na akci s omezenými cíly, což v praxi znamenalo nejen přesunutí části jednotek divize pro podporu hlavního úderu u Záhvozdí a omezení útočných aktivit u Lenory. Zdejší dvousledová linie LO byla vyhodnocena Němci jako příliš tvrdý oříšek a útok měl být zahájen pouze v případě, že čs. armáda dobrovolně vyklidí řopíky a ustoupí. Jeden z důvodů, proč Němci u Lenory doslova sklopili uši, byla zjištěná přítomnost nádržek na chlazení hlavní v objektech LO. Je skoro neuvěřitelné, s čím je dokázal německý abwehr zaměnit – s plamenomety! Inu, ani německý zpravodajec nebyl neomylný. Kromě množství dobových fotek je tato kapitola doplněna také ukázkami německých dokumentů, hlášení a rozkazů týkajících se přípravy útoku na Šumavě.

Mírové obsazení v říjnu 1938

Poměrně rozsáhlá obrazová část věnovaná snímkům z obsazování Šumavy v říjnu 1938 je v úvodu doplněna chronologicky řazenými událostmi jednotlivých dnů od 30. září do 8. října 1938, které jsem sestavil z informací ve válečných denících velitelských skupin VII. sboru a Arbeitsstab Leeb. Do kapitoly jsem zařadil především dobové snímky zachycující německou armádu při překračování hranic, použitou vojenskou techniku a zbraně, snímky ze vstupu jednotek do šumavských vesniček a měst, vítání obyvatelstvem, příslušníky freikorps, čs. styčné důstojníky a vojáky na nové hranici, odchod jednotek ze Šumavy apod.

Německý útok a obsazení Šumavy v mapách

Samostatná šestnáctistránková kapitola – mapová část, kde jsou reprudokovány originální německé mapy, které se dochovaly v archivních fondech německých jednotek. Zachycují nejen plánované útočné směry, ale také dislokace jednotek (včetně nástupových sestav), vyhodnocení průchodnosti terénu, předpokládanou dislokaci čs. jednotek apod.

Lehké opevnění

Samostatná velká kapitola věnovaná objektům lehkého opevnění na Šumavě. Vybral jsem přibližně 120 dobových fotografií (z toho asi stovka dosud nepublikovaných záběrů), které jsou rozděleny podle jednotlivých stavebních úseků. Zastoupeny jsou všechny úseky patřící pod taktický stavební úsek 190 (tj. 191, 194, 195, 196, 197 a 199) a úseky H budované v roce 1937 (tj. H-33, H-40, H-41 a H-42). U každého úseku je v úvodu zařazen krátký textový popis, po kterém následují dobové fotografie vybraných objektů LO. Vybíral jsem především technicky kvalitní záběry, což mne nakonec dovedlo v některých úsecích k tomu, že jsem použil malou část již publikovaných fotek. Jedná se především o úžasné dobovky krumlovského fotografa Seidela, které jsem zde dal do velkého formátu, čímž ještě více vyniká jejich výjimečná kvalita. Obecně jsem použité fotky řadil v knize tak, jak byly objekty umístěny v terénu a v případě úseků z roku 1938 tak bylo možno ukázat různé fáze rozestavěnosti úseků – od kompletně dokončených a zamaskovaných řopíků přes chybějící maskovací omítky nebo záhozy až po stav přerušené betonáže. Lze si tak udělat dobrou představu o způsobech maskovaní v jednotlivých úsecích, řešení krycí masek, improvizací osádek, stavebních detailech jednotlivých firem a vlastně o stavu šumavského opevnění v roce 1938 vůbec.

Železná opona

Poslední kapitola přenáší čtenáře z roku 1938 do roku 1966, do období nechvalně proslulé železné opony. Mým hlavním záměrem bylo zprostředkování obrazu šumavské krajiny protnuté nekonečným pásem elektrifikovaného drátěného zátarasu (EZOH), který spolu se strážními věžemi a rozoranými pásy tvořil dlouhou dobu poměrně výrazný krajinotvorný prvek vysídleného šumavského příhraničí. Přibližně dvacítka úvodních dobových fotografií přibližuje čtenáři detailní technické řešení elektrifikovaného drátěného zátarasu (včetně různých variant stavebního řešení) a další prvky ženijně-technického zařízení nebo zařízení polní obrany. Po nich následují velmi zajímavé a unikátní panoramatické snímky šumavské krajiny pořízené z velké části přímo z pozorovatelen Pohraniční stráže. Do knihy jsem zařadil 12 panorámat z roku 1966, které zachycují některé oblasti hranice mezi Vyšším Brodem a Nýrskem. Na snímcích je patrný nejen kontrast života v Bavorsku a liduprázdného území na čs. straně hranice, ale také šumavská krajina v podobě, v jaké ji dnes již neuvidíme. Pro zajímavost je možno uvést, že nejdelší panoráma použité v knize (oblast Bučina – Knížecí Pláně) má 8 snímků délky 30 cm, takže v celkovém součtu dosahuje délky téměř 2,5 metru! Většina fotografií železné opony byla pořízena navíc v infračerveném spektru a snímky tak díky zkreslení některých barev působí zvláště zajímavým dojmem.

Celkově je na 288 stranách publikace formátu 233 x 299 mm umístěno asi 370 dobových fotografií a dokumentů z let 1938 a 1966. Jedná se tedy o poměrně rozsáhlý obrazový soubor, který zprostředkovává čtenáři autentický obraz období Mnichova a léta 1966 na Šumavě. Pokud se někdo ze čtenářů těchto stránek rozhodne knihu pořídit, budu každopádně rád za jakékoliv připomínky či postřehy. Ne všechny dobové snímky se mi podařilo identifikovat, někde mi mohlo ledacos zajímavého uniknout.

Knihu vydává Mladá fronta jako svou 8658. publikaci a v prodeji bude od začátku listopadu 2014.




Vloženo: 28.10.2014
Autor: Jan Lakosil
ropiky.net ©1999-2018