[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky ]
Uživatel : 18.97.14.88 () [ Přihlásit ]

Tajemství šumavských bunkrů


Na začátku září 2024 se objevila na pultech knihkupectví nová publikace věnovaná problematice výstavby LO na Šumavě v letech 1937-38. Po šesti letech jsem se vrátil k tématu Šumavy – původní autorská myšlenka se nesla v duchu podrobného zpracování celé historie šumavského opevnění od prvního kopnutí do země až po konec 90. let. V průběhu přípravy rukopisu jsem ale zjistil, že se do požadovaného rozsahu nevejdu ani s textem o samotné výstavbě, natož ještě s poválečným vývojem. Důvod byl prostý, šumavské úseky LO měly velké štěstí na dochované archiválie ve Vojenském historickém archivu, na rozdíl od mnoha jiných stavebních úseků LO I. sboru, kde se často nedochovalo takřka nic. Jen k samotné Šumavě jsem v archivu nafotil více jak 7500 stran dokumentů, jejichž obsah jsem zpracoval a „přetavil“ do nové knihy. Tím, že bylo z čeho informačně čerpat, naskytla se skvělá možnost sestavit komplexní knihu zaměřenou na výstavbu opevnění na Šumavě v podobné podrobnosti jako kniha „Nadějný začátek se smutným koncem“ od Jana Solpery.

Dochovaná hlášení VSD, stavební deníky prováděcích firem, finanční vyúčtování a spousty dalších dokumentů mi umožnily sestavit takřka úplný obraz toho, jak výstavba LO na Šumavě probíhala, s jakými problémy se potýkaly stavební firmy či jakým způsobem měly zorganizovanou práci. Každému stavebnímu úseku je věnována samostatná kapitola, jejíž součástí je podrobný seznam objektů doplněný o zajímavosti jako je účtovaná cena objektu, jméno majitele pozemku, v případě úseků LO z roku 1938 jsem ještě doplnil stav dokončenosti pevnůstky k 30. září 1938. V knize nechybí samozřejmě ani rozsáhlý fotografický doprovod tvořený množstvím dobových fotografií, z nichž je velká část v knize publikována vůbec prvně. Prostor jsem dal rovněž reprodukcím dobových výkresů a dalším zajímavým dokumentům.

Kromě podrobných informací o průběhu výstavby jsem do knihy zpracoval také kapitoly věnované jednotkám, obsazením za mobilizaci, dodávkám výbavy či výzbroje do šumavského LO. Nechybí ani informace o využití malé části opevnění v období II. republiky a osudy bunkrů, které zůstaly na území obsazeném německou armádou. Při zpracování sazby knihy se ukázalo, že ne všechny připravené texty rukopisu se vejdou do daného rozsahu 352 stran, a musel jsem část připravených textů z příloh vypustit. Jedná se o přepisy dobových dokumentů – výpis šumavských obcí zahrnutých do opevněného pásma, kolaudační protokol stavebního úseku H-40, palebný elaborát stavebního úseku H-41 či strážní pravidla pro střežení LO u Prachatic. Pro případné zájemce jsou tyto nevyužité texty ke stažení zde .

Informační hodnota knihy neleží pouze v regionálním zaměření na Šumavu. Texty přesahují především v rozsáhlé úvodní kapitole o výstavbě lehkého opevnění region a v několika případech dokonce vyvrací dosud tradované informace ze starší literatury. V knize jsem uvedl na pravou míru informace o tom, jak probíhalo získávání pozemků pro výstavbu lehkého opevnění, či vyvrátil tvrzení o tom, že na výstavbě opevnění nesměli být zaměstnáváni dělníci německé národnosti. O to víc jsem byl překvapený, že mnohé firmy byly při výstavbě LO na pracovní síle německy mluvícího obyvatelstva závislé. Pro provozovatele muzeí LO mohou být zajímavé informace o typu a předepsaných počtech výzbroje a výbavy LO v objektech I. sboru – nejen muniční dotace či příslušenství kulometů, ale také ženijní, protichemický, intendanční či spojovací materiál. Zde mne opět překvapilo to, do jaké míry měla jednotlivá Velitelství sborů volnost v organizaci vnitřní výbavy, a nebylo nutné se striktně řídit směrnicemi ŘOP.

Dalším pro mne poměrně zajímavým zjištěním bylo to, že Velitelství ženijního vojska I. sboru systémově provádělo dodatečné zesilování čelních stěn řopíků. To by samo o sobě nebylo nic zvláštního, hromady částečně zesílených řopíků v odolnosti „S“ máme samozřejmě na jižní Moravě. V případě I. sboru však byly dodatečně zesilovány i objekty v zesílené odolnosti, přičemž jejich čelní stěna byla zesílena ze 120 cm na 140 cm tloušťky železobetonu. Takto tlusté stěny u objektů LO již mohly směle konkurovat některým objektům TO v arabské odolnosti. V seznamech objektů LO, které jsem zpracoval do knihy, jsou tyto „nadzesílené“ řopíky označené zkratkou odolnosti „T“. Budování objektů v „T“ odolnosti se netýkalo zdaleka jen Šumavy. Je proto v plánu úprava databáze na ropiky.net tak, aby byly částečně zesílené (S) i nadzesílené (T) objekty databázově přesně podchyceny.


Tajemství šumavských bunkrů

Výstavba a osudy lehkého opevnění v letech 1937-1945


Formát: 195x255 mm

Počet stran: 352

Datum vydání: 5.9.2024

Vydavatel: Mladá fronta (Albatrosmedia)

Doporučená cena v kamenných knihkupectví: 599 Kč, v e-shopech od 400 Kč.

Kniha Tajemství šumavských bunkrů je dostupná rovněž jako e-kniha.




Vloženo: 29.9.2024
Autor: Jan Lakosil
Copyright ropiky.net ©1999-2024        Ochrana osobních údajú (GDPR)