[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky ]
Uživatel : 3.239.4.127 () [ Přihlásit ]

O předválečném opevnění Československa z let 1935-38 byly již napsány a publikovány desítky studií, knih a internetových stránek. Bohužel se však velká většina z nich soustředí především na dělostřelecké tvrze či objekty těžkého opevnění a přehlíží při tom zcela fakt, že veškerá tíha obrany by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů. Právě pro to si tyto stránky kladou za cíl především zpracovat v co nejširším rozsahu především problematiku výstavby objektů lehkého opevnění u nás a zpřístupnit informace o tom, kde a jakým způsobem byly stavěny, čím byly vystrojeny a vyzbrojeny a v neposlední řadě i o tom, kde se tyto zajímavé objekty dochovaly do dnešní doby.

Diskusní fórum:

V diskusi věnované problematice lehkého opevnění, ale i jiným tématům souvisejícícm s opevněním, je aktuálně 17164 příspěvků. Prohlížení diskuse je umožněno všem návštěvníkům, přispívat však mohou jenom registrovaní uživatelé po přihlášení.

Poslední vložené příspěvky:
27.7.2022 - Petr Šenkyřík
V poslední době jsem začal při průzkumech využívat pro zjišťování výšky lomení/šikmení a rozdíl výšek střílen u jednotlivých objektů metodu Libora Martinů, tedy měření pomocí laserového samonivelačního kříže. Na základě posledních zjištění jsem ale zjistil, že nejvýhodnější by bylo odměřovat výšky podle "záměrného kříže", který je vyražen na každé střílně v podobě rysky na všech čtyřech stranách, a to jak na vnitřní, tak i vnější straně rámu střílny - viz foto. Bohužel ale často stav koroze neumožní tyto rysky vůbec najít. Proto tedy zůstává možnost měřit jen podle výšky nad podlahou a od stropu objektu. Abych si ulehčil práci s výpočty, nachystal jsem si proto Excel, který to vše vypočítá sám, včetně korektur pro šikmé objekty. Nejdříve si ustavím hladinu „laser 0“, změřím v levém rohu hodnotu k podlaze (LP) a ke stropu (LS), změřím standard výšku střílen od podlahy (LRP) a stropu (LRS), pokud má objekt schody, tak měřím hodnotu k podlaze těsně pod levým schodem (SL) a pak nad horním schodem (SP) a poté v pravém rohu podlahu (PP), strop (PS) a standard výšky střílen (PRP, PRS). Zapíšu si ještě počet případných schodů a typ stropu (lomený, šikmý, rovný). Z toho mi pak Excel vypočítá vše, co potřebuji. Pro šikmý objekt: Šikmost - (LP)-(PP) Pro lomený objekt: (SL)-(SP) – výška schodů (LP)-(SL) – šikmost levé místnosti (SP)-(PP) – šikmost pravé místnosti Tyto tři dohromady jsou rozdíl výšky podlahy Následně z rozdílu podlahy a výšky střílny nad podlahou počítám rozdíl výšek os střílen. Ve výpočtu je i onen „bonus“, který uvažuje právě o šikmení levé/pravé místnosti pro čelní/boční střílny. Ze svých současných provedených měření jsem zjistil, že většina lomených objektů je vlastně kombinací šikmý/lomený, protože objekty mají velmi často minimálně jednu, někdy obě místnosti sešikmeny. Tedy proto ve svých komentářích u jednotlivých objektů uvádím celkem 5 hodnot: Rozdíl výšky podlahy v rozích objektu, šikmení levé a pravé místnosti, výšku schodů a onen rozdíl výšek os střílen.
13.7.2022 - Jiří Hrabák
Zdravím a děkuji adminům za odstranění dvou chybně vložených fotek k objektu I/174/80/A-160. JH
21.5.2022 - Václav Balvín
Děkuji kolegům za potvrzení mé domněnky, jen pro zajímavost nález pochází od objektu 174/65/A-140, který byl na konci září 1938 stavebně zcela dokončen.
21.5.2022 - David Pekař
Ještě, než jsem dočetl příspěvek kolegy Balvína, napadlo mě, že půjde o identifikační štítek označující již patřičně připravenou železnou armaturu. Ostatně obdobné štítky, lze rozeznat na dobových snímcích staveniště zachycující uloženou výztuž, ve stavu před jejím kladením do bednění objektu.
20.5.2022 - Jan Lakosil
Pokud jde o LO 36 budované v péči ZVV Brno, zavedená typologie opravdu souvisí s úhlovým rozevřením střílen. To jsme ostatně naznačili již ve Velké knize o malých bunkrech, která vyšla před 11 lety. Archivní podklady jsme loni porovnali s jednotlivými objekty v terénu, zpracovali jejich výkresovou dokumentaci a výhledově bude databáze LO 36 ZVV Brna převedena na dobové typologické značení objektů starého typu.

Celé diskusní fórum najdete zde

Články:

V každém oboru lidského bádání - pokud je prováděno systematicky, dochází časem k rozšiřování vědomostí a revizi původních závěrů. Stejně tak i při studii historie lehkého opevnění z let 1936-38, dochází postupem času k významným posunům v chápání historie výstavby, funkce a složení vybavení a ve spoustě dalších drobností. Vnímejte prosím zde uvedené materiály jako pohled autorů na danou problematiku v závislosti na době zveřejnění.

Poslední vložené články:
19.2.2022 - Jan Lakosil Sudety ve stínu Mnichova - rok 1938 ve vzpomínkách a fotografiích

19.2.2022 - Jan Lakosil ŘOPÍK - výstavba legendy československého opevnění

10.12.2021 - Tomáš Svoboda Bunkrologické nebe

Všech 585 článků roztříděných do jednotlivých témat, najdete zde.
Databáze:

Jádrem tohoto serveru a vlastně i hlavní důvod jeho existence je databáze lehkého opevnění, obsahující údaje o každé postavené nebo alespoň archivně doložené plánované pevnůstce, její fotodokumentaci, polohu, azimut střílen a spoustu dalších údajů. Jedná se o otevřený projekt, do kterého může měřením v terénu nebo bádáním v archivech přispět každý uživatel.

Aktuálně je evidováno 13992 objektů Československého lehkého opevnění starého i nového typu , 143991 fotografií , 39197 souřadnic a navazujících 10957 komentářů či 300 dobových snímků . V přidružených databázích je dále evidováno 271 ostatních fortifikačních objektů a 1734 objektů poválečných.


Copyright ropiky.net ©1999-2022        Ochrana osobních údajú (GDPR)