[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky ]
Uživatel : 3.238.180.255 () [ Přihlásit ]

O předválečném opevnění Československa z let 1935-38 byly již napsány a publikovány desítky studií, knih a internetových stránek. Bohužel se však velká většina z nich soustředí především na dělostřelecké tvrze či objekty těžkého opevnění a přehlíží při tom zcela fakt, že veškerá tíha obrany by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů. Právě pro to si tyto stránky kladou za cíl především zpracovat v co nejširším rozsahu především problematiku výstavby objektů lehkého opevnění u nás a zpřístupnit informace o tom, kde a jakým způsobem byly stavěny, čím byly vystrojeny a vyzbrojeny a v neposlední řadě i o tom, kde se tyto zajímavé objekty dochovaly do dnešní doby.

Diskusní fórum:

V diskusi věnované problematice lehkého opevnění, ale i jiným tématům souvisejícícm s opevněním, je aktuálně 17157 příspěvků. Prohlížení diskuse je umožněno všem návštěvníkům, přispívat však mohou jenom registrovaní uživatelé po přihlášení.

Poslední vložené příspěvky:
13.5.2022 - Ivan Fuksa
Ke staršímu dotazu kolegy Holzknechta, typ D je objekt dvoustřílnový, zvláště silný. Ale ono to značení objektů starého typu je celkově trošku složitější, nedávno jsem to řešil pro jednu připravovanou práci o „starouších“, vycházím z archivních pramenů hlavně z VHA Praha a Bratislava, ale taky z osobních materiálů co mají někteří lidé doma. ZVV Praha Pro prostor ZVV Praha, je to taková ta známá klasika: Typ A – dvoustřílnový obyčejný Typ B – dvoustřílnový zesílený Typ C – třístřílnový zesílený Typ D – dvoustřílnový zvlášť silný Typ E – jednostřílový Typ F –dvoustřílnový pro boční palbu ZVV Brno Pro prostor ZVV Brno, se zatím nepovedlo dohledat přesné nařízení pro typologii objektů, ale dle pramenů bylo používáno následné označení objektů: Typ A-110-135 Typ A-150 Typ B-110-135 Typ B-150 Typ C-80-200 Typ C-160 (někdy označováno Cs-160) Dle mě se bude asi jednat o úhly os střílen. ZVV Bratislava Asi stejné označení jako u ZVV Praha, jen to vypadá, že mohlo dojít k jinému označení, když objekty starého typu měli ty přístavby. Bohužel zatím jsou ty přístavby takové zakleté… našel jsem k nim dva rozdílné dokumenty, kdy jeden tvrdí, že to je dodatečná výstavba a druhý že to stavěli již s tím. Takže tady vůbec netuším, ale intenzivně po tom pátrám.
4.5.2022 - Ivan Fuksa
Byl jsem správci stránek upozorněn, že jsem neodpověděl na tento dotaz. Jelikož je tomu již 10 let, nevím, co mě k tomu vedlo, ale pokusím se to dnes napravit. Sice už uběhla nějaká doba od mého příspěvku, ale názor o tom, že „na pevnostech se dělalo spousta věcí, které byly zbytečně složité a předimenzované“, z mé strany pořád platí. Opevnění, je jedno jestli LO či TO, beru jako součást zajištění hranic, kdy opevnění je jen jedna z mnoha součástí. Kdy bez toho, že všechny součásti budou podobně silné, byla by obrana znehodnocená. Je pěkné, že jsme měli mít asi nejlepší lehké a těžké opevnění, ale na druhou stranu člověk vidí, jak z důvodu nedostatku byl zmenšen počet děl u dělostřeleckých baterií, či byl nedostatek lehkých a těžkých kulometů (například v anketě armáda 1938 se dočteme, že za mobilizace na liběchovské příčce byl takový nedostatek LK, že ve střílnách měli pušky). Stejně tak jako moderní a někdy i technicky složité vybavení interiéru objektu vedlo k tomu, že když za květnové ostrahy a následně za mobilizace do objektů nastoupili záložníci, tak měli velké problémy s osvojením si zacházení s tímto vybavením. Tento problém mám zatím podchycený u některých pluků ZLO, kde například v květnu 1938 tyto jednotky, jakmile dorazily do postavení, umísťovaly do LO, ale po špatných zkušenostech z jejich nasazení v LO je v září přemístily do volného terénu a objekty obsazovali vojáci prezenční služby (jsem si vědom, že problém není dán jen složitým vybavením). Tak občas přemýšlím, jestli ta snaha o co nejlepší opevnění nebyla nakonec kontraproduktivní. Jako ukázka překombinovaných a složitých věcí je dle mého například plánovaný, ale nakonec zrušený skládací „proštuchovák“ do granátových skluzů na TO, kdy při zkouškách granátu vz. 38 zjistili, že se jim čas od času zasekne granát ve skluzu a nejsou ho schopni dostat ven, a to ani v případě, když tam hodí druhý granát. Nebo plán umístit do každého objektu nového typu radiostanici, a to v době, kdy byla každá posádka ráda, že měla jednu radiostanici. Nebo tak clona, co měla být u výdechu. Sama armáda u lafet do LO vz. 37 udávala, že jsou příliš složité a drahé. Dalo by se pokračovat, ale jako ukázka, proč mám názor, co mám, to asi stačí. Sama armáda si evidentně uvědomovala, že jejich původní návrh na podobu především lehkého opevnění je příliš finančně náročný a hledala levnější a jednoduší varianty. Není to branné tak, jako že to je špatné, je to prostě ukázka doby, a že z prvotních velkolepých plánů se muselo z důvodu nedostatku peněz ustoupit. Velmi hezky to popisuje Jan Pavel ve svém starším článku v Historii a Vojenství o financování modernizace armády v druhé polovině 30. let. Podobným vývojem si prošla i Maginotova linie, kde místo velkolepých plánů došlo k seškrtání spousty věcí, a i přesto se ctí obstála při konfrontaci s Němci. Nerad bych aby to vyznělo zle, sám mám naše opevnění velmi rád a jeho průzkumem jak v terénu, tak v archivu trávím velkou část volného času, ale snažím se na to dívat trošku jinak, protože podobného opevnění. Hlavně po tolika letech je dle mě hlavní cíl ne soudit, ale snažit se zjistit v jakém stavu opevnění bylo, a proč některé věci stavěli tak jak stavěli.
10.4.2022 - Ivo Vondrovský
V sobotu zemřel ve věku nedožitých 83 let Oldřich Gregar, nestor čs. bunkrologie. Věřím, že ještě mnoho let si budou zájemci o opevnění v nejrůznějších knihách prohlížet jeho výkresy pevnostních objektů. Připojuji mé nejstarší foto, na kterém Olda v květnu 1982 odpočívá na srubu T-S 81a.
9.4.2022 - Milan Klíma
Zdravím kolegové, nevíte jestli se ještě dají někde dohledat plány/výkresy kulometné lafety vz. 37?
3.4.2022 - Petr Šenkyřík
Zdravím všechny, tak jsme s kolegy "střílňáky" opět nachystali další aktualizaci článků o vchodových střílnách a hlavních kulometných rámech. Jsou tam zajímavé novinky, u kterých bychom potřebovali i vaše zkušenosti a poznatky z terénu, které by nám pomohli vyřešit nové otázky a nejasnosti. Informace a čísla jsou platná k 1.4.2022. Tak čtěte, studujte a pokud budete mít jakoukoliv informaci nebo dotaz, jsme vám k dispozici.

Celé diskusní fórum najdete zde

Články:

V každém oboru lidského bádání - pokud je prováděno systematicky, dochází časem k rozšiřování vědomostí a revizi původních závěrů. Stejně tak i při studii historie lehkého opevnění z let 1936-38, dochází postupem času k významným posunům v chápání historie výstavby, funkce a složení vybavení a ve spoustě dalších drobností. Vnímejte prosím zde uvedené materiály jako pohled autorů na danou problematiku v závislosti na době zveřejnění.

Poslední vložené články:
19.2.2022 - Jan Lakosil Sudety ve stínu Mnichova - rok 1938 ve vzpomínkách a fotografiích

19.2.2022 - Jan Lakosil ŘOPÍK - výstavba legendy československého opevnění

10.12.2021 - Tomáš Svoboda Bunkrologické nebe

Všech 585 článků roztříděných do jednotlivých témat, najdete zde.
Databáze:

Jádrem tohoto serveru a vlastně i hlavní důvod jeho existence je databáze lehkého opevnění, obsahující údaje o každé postavené nebo alespoň archivně doložené plánované pevnůstce, její fotodokumentaci, polohu, azimut střílen a spoustu dalších údajů. Jedná se o otevřený projekt, do kterého může měřením v terénu nebo bádáním v archivech přispět každý uživatel.

Aktuálně je evidováno 13990 objektů Československého lehkého opevnění starého i nového typu , 143122 fotografií , 38970 souřadnic a navazujících 10858 komentářů či 300 dobových snímků . V přidružených databázích je dále evidováno 271 ostatních fortifikačních objektů a 1734 objektů poválečných.


Copyright ropiky.net ©1999-2022        Ochrana osobních údajú (GDPR)