O předválečném opevnění Československa z let 1935-38 byly již napsány a publikovány desítky studií, knih a internetových stránek. Bohužel se však velká většina z nich soustředí především na dělostřelecké tvrze či objekty těžkého opevnění a přehlíží při tom zcela fakt, že veškerá tíha obrany by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů. Právě pro to si tyto stránky kladou za cíl především zpracovat v co nejširším rozsahu především problematiku výstavby objektů lehkého opevnění u nás a zpřístupnit informace o tom, kde a jakým způsobem byly stavěny, čím byly vystrojeny a vyzbrojeny a v neposlední řadě i o tom, kde se tyto zajímavé objekty dochovaly do dnešní doby. |
V diskusi věnované problematice lehkého opevnění, ale i jiným tématům souvisejícícm s opevněním, je aktuálně 17239 příspěvků. Prohlížení diskuse je umožněno všem návštěvníkům, přispívat však mohou jenom registrovaní uživatelé po přihlášení. Poslední vložené příspěvky:![]() Kterého vo#a byl tenhle nápad? Taková škoda ![]() Ne že bych byl pyšný ale je to můj první článek kdekoli (asi protože mi je čtrnáct) a tak se chci zeptat zkušenějších jaký na to mají názor oni. ![]() Přidávám další příspěvek pro "nevěřící Tomáše" a zatvrzelé příznivce rudých řopíků - výňatek z dobových směrnic z roku 1937 pro maskování LO v I. sboru, které uvádí odstíny barev. A o červené nebo červenohnědé ani slovo, jen tmavě hnědá. Také je tam uvedeno, že barvy nesmí být jasné a lesklé, což by si mnozí autoři maskovacích nátěrů mohli vzít k srdci a používat pro příště tlumené matné barvy. A jsou tam rovněž uvedeni výrobci barev, kdyby měl někdo chuť se ponořit do hlubšího bádání. Mimochodem ve směrnicích uvedené přípustné míchání barev by mohlo vysvětlovat rozdílné procesy mutací barev v úsecích či na jednotlivých objektech. ![]() Určitá podobnost tam bezpochyby je, ale úplně jistý si nejsem. Samozřejmě je klidně možné, že TŽ z kapacitních důvodů předaly výrobu méně náročných výrobků jiným subdodavatelům. Třeba ještě něco více prozradí archivní dokumenty. ![]() V archivu ŘOP jsem nalezl dodavatele – firma J. Bartoš a spol. strojírna a slévárna Hedvikov u Čáslavě jejíž symbol by i mohl odpovídat dosud neznámé ražbě na Třineckém uzávěru kolegy Lakosila. Celé diskusní fórum najdete zde |
V každém oboru lidského bádání - pokud je prováděno systematicky, dochází časem k rozšiřování vědomostí a revizi původních závěrů. Stejně tak i při studii historie lehkého opevnění z let 1936-38, dochází postupem času k významným posunům v chápání historie výstavby, funkce a složení vybavení a ve spoustě dalších drobností. Vnímejte prosím zde uvedené materiály jako pohled autorů na danou problematiku v závislosti na době zveřejnění. Poslední vložené články:1.3.2023 - Jan Lakosil Typologie LO36 u ZVV Brno 18.2.2023 - Jan Lakosil K problematice značení předválečných uzávěrů střílen 8.2.2023 - Jan Lakosil Proč jsou řopíky v I. sboru červené? Všech 589 článků roztříděných do jednotlivých témat, najdete zde. |
Jádrem tohoto serveru a vlastně i hlavní důvod jeho existence je databáze lehkého opevnění, obsahující údaje o každé postavené nebo alespoň archivně doložené plánované pevnůstce, její fotodokumentaci, polohu, azimut střílen a spoustu dalších údajů. Jedná se o otevřený projekt, do kterého může měřením v terénu nebo bádáním v archivech přispět každý uživatel. Aktuálně je evidováno 13999 objektů Československého lehkého opevnění starého i nového typu , 147708 fotografií , 40255 souřadnic a navazujících 11537 komentářů či 309 dobových snímků . |