O předválečném opevnění Československa z let 1935-38 byly již napsány a publikovány desítky studií, knih a internetových stránek. Bohužel se však velká většina z nich soustředí především na dělostřelecké tvrze či objekty těžkého opevnění a přehlíží při tom zcela fakt, že veškerá tíha obrany by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů. Právě pro to si tyto stránky kladou za cíl především zpracovat v co nejširším rozsahu především problematiku výstavby objektů lehkého opevnění u nás a zpřístupnit informace o tom, kde a jakým způsobem byly stavěny, čím byly vystrojeny a vyzbrojeny a v neposlední řadě i o tom, kde se tyto zajímavé objekty dochovaly do dnešní doby. |
V diskusi věnované problematice lehkého opevnění, ale i jiným tématům souvisejícícm s opevněním, je aktuálně 17256 příspěvků. Prohlížení diskuse je umožněno všem návštěvníkům, přispívat však mohou jenom registrovaní uživatelé po přihlášení. Poslední vložené příspěvky:![]() Děkuji za výčet sklíček v náhradní sadě, kterou jsem nikdy fyzicky neviděl. Před rokem jsem v jedné aukci získal nepoužitou petrolejovou lampu MEVA 863 s hranatým cylindrem a ochranným košem. Prodejce uvedl, že lampa pochází z výbavy roty PS Plešné jezero. K lampě jsem tímto získal i náhradní cylindr osazený modrými sklíčky. U pohraniční stráže se údajně modrá skla používala jako poziční, bohužel ale nevím další konkrétní informace. Tyto lampy měly snad i plechové přepravní obaly. V poslední době jsem se tématikou petrolejových lamp dosti zabýval. Prohlížel jsem fotografie i petrolejové lampy samotné, vedl jsem konzultaci s kolegou J. Kaštilem a nakonec také s jedním sběratelem petrolejových lamp. Pátrání mě dovedlo k několika překvapivým dosud neznámým poznatkům. ![]() Já myslím, že konstatování o výměně červené za hnědou vychází čistě z nálezů v pozůstatků barev v terénu. Využití hnědě s nádechem do červena by se dalo opravdu chápat v severozápadních Čechách, ale jinde to opravdu nedává smysl. ![]() Rozhodně nejsem zastánce červených řopíků, neboť aniž bych musel znát nějaký určitý předpis řekne mi zdravý rozum, že na maskovací nátěr objektu vojenského charakteru nelze použít výrazné lesklé barvy. Přestože byl níže zmíněný obsah dobové směrnice patrně znám i autoru publikace Pevnosti sv. 6 Pražská čára, je v kapitole o maskování na str. 10 uvedeno, že v některých úsecích VOP je doloženo použití červené barvy výměnou za hnědou. Zajímalo by mě jakým způsobem je zde doložení červené barvy myšleno. Směrnice sice o červené barvě nehovoří ale v jednom případě lze o možném použití nějaké červenohnědé barvy uvažovat a přitom dodržet znění směrnice ve smyslu přizpůsobit objekt rázu okolí. Ten případ by nastal pokud část linie s objekty procházela zoranými poli v oblasti s železitou zeminou. Oxidace a mutace barev založená na různém stupni míchání barev je zajímavé téma. Možná právě tento problém je základem toho, že se někde může jevit tehdejší výskyt červené barvy. ![]() Přikládám výřez ze směrnic pro LO I. sboru z roku 1937 - mimikry se měly provádět přímo na beton. ![]() Nejedná se o fragment nýbrž je to foceno přímo na stěně objektu č.3 nad pravou střílnou. Omítku jsem při svých návštěvách úseku moc nestudoval, až se zase dostanu na linii zkusím nafotit vícero objektů a porovnám to. Přikládám i foto pravé strany objektu Celé diskusní fórum najdete zde |
V každém oboru lidského bádání - pokud je prováděno systematicky, dochází časem k rozšiřování vědomostí a revizi původních závěrů. Stejně tak i při studii historie lehkého opevnění z let 1936-38, dochází postupem času k významným posunům v chápání historie výstavby, funkce a složení vybavení a ve spoustě dalších drobností. Vnímejte prosím zde uvedené materiály jako pohled autorů na danou problematiku v závislosti na době zveřejnění. Poslední vložené články:14.10.2023 - Vnislav Knapík Jak jsme dělali kamufláž 27.9.2023 - Martin Vokál Vybavení objektů SLO typ 37 při poválečné reaktivaci 1.3.2023 - Jan Lakosil Typologie LO36 u ZVV Brno Všech 592 článků roztříděných do jednotlivých témat, najdete zde. |
Jádrem tohoto serveru a vlastně i hlavní důvod jeho existence je databáze lehkého opevnění, obsahující údaje o každé postavené nebo alespoň archivně doložené plánované pevnůstce, její fotodokumentaci, polohu, azimut střílen a spoustu dalších údajů. Jedná se o otevřený projekt, do kterého může měřením v terénu nebo bádáním v archivech přispět každý uživatel. Aktuálně je evidováno 14001 objektů Československého lehkého opevnění starého i nového typu , 147892 fotografií , 40322 souřadnic a navazujících 11628 komentářů či 309 dobových snímků . |