Desetikilometrový úsek A-3 navazoval na úsek A-2 na sever od obce Studeněves. Stejně jako úsek A-2 pokračoval dvěma sledy přibližně jižním směrem. Až do Přelíce se táhly dva sledy objektů převážněpo polích. Za Přelící pak pokračovala linie stále dvěma sledy objektů údolím Štenberského a dále do něj ústícího Muclavského potoka v délce asi 2,5 km.Zdebyly do linie začleněny i objekty vz.36, které svými čelními palbami pokrývaly z týlu celé pásmo. Západně od Smečna na polích v rovinatém terénu se pak pásmo objektů rozšiřovalo na tři sledy se 13 pevnůstkami. Po dosažení silnice Smečno - Kačice vstupovalo pásmo do lesa a údolí Svinařovskéhopotoka.Zde bylo vzhledem k terénu zvoleno pouze jednosledové uspořádání. Linie objektů se táhla stále přibližně jižním směrem západně od Schoellerovadolu a končila na hraně údolí východně od obce Srby.Celý úsek A-3 byl v roce 1938 posílen vložením dalších objektů. Jednalo se o druhosledové pevnůstkytypu B a E. Do sestavy pevnůstek úseku A-3 je nutno započítat také plánované využití civilních budov. Jeden kulomet měl být v soukromém domě veStudeněvsi, dále 5 kulometů v domech v Přelíci. V patře školy a zámku ve Smečně mělo být směrem na západ namířeno po jednom kulometu. Stavba úseku bylapo dvakrát opakovaném výběrovém řízení zadána firmě ing. Antonína Vopršala z Rakovníka. Při prvním výběrovém řízení vypsaném armádou zvítězila firma Silsta s kalkulací 2 140 970,60 Kč. ŘOP s touto částkou nesouhlasilo, soutěž zrušilo a vypsalo novou. V ní zvítězila již zmíněná rakovnická firma"Architekt astavitel ing. Antonín Vopršal - projekční, architektonická a stavebně - technická kancelář" s částkou 1 347 023,48 Kč. Stavba úseku bylazadána24.6.1937. Měla být dokončena do konce října 1937. Firma zahájila přípravné práce v půli července. Po provedení výkopů byl první objekt č.1ve Studeněvsi vybetonován ve dnech 9. - 10.9.1937. Poslední objekty č.77 a č.78 byly betonovány 29. a 30. listopadu. Dokončovací práce na několikaposledních objektech byly proto provedeny až v březnu 1938. Za celkem 81 vybetonovaných objektů a ostatní práce po odečtení penalizace za nedodrženípevnosti betonu firma obdržela konečnou částku 1 883 391,85 Kč. Vojenský stavební dozor sídlící ve Smečně prováděl škpt. pěch. Petr Lokvenc od pěšího pluku 1. Po dohotovení úseku A-9, kde byl odpovědným důstojníkem VSD škpt. pěch. František Frimmel od pěšího pluku 18, byl 28.9.1937 tímto vystřídán.Vzhledem k povaze terénu byla většina objektů typu A ( 70 ).Objektů typu B ve druhých a třetích sledech bylo celkem 9. Dva objekty byly typu E. Dvaobjekty ( č.51 a č.78 ) byly lomené a jeden ( č.11 ) šikmý. Pevnůstky v lesních úsecích byly v normální odolnosti, ostatní zesílené. Zajímavýsvým provedením byl objekt č.11 ve Studeněvsi. Jednalo se o typ A-140 v normální odolnosti. Linii opevnění zde přetínal násep zrušené dráhy, po kterém byla vedena silnice. Jelikož násep nebyl příliš široký, bylo zde upuštěno od v těchto případech běžnější výstavby dvou objektů typu D po stranách.Přestože bylo nutno silnici na náspu dlouhodobě uzavřít, byl zvolen typ A. Objekt byl šikmý vzhledem ke svažitosti terénu ( 10% ). Do tělesa náspu svými rozměry přesně zapadal. Zajímavostí je, že vchod do objektu byl řešen přístupovou chodbičkou. Ta byla průchozí na obě strany náspu. Pouze na severnístraně byla opatřena čtyřiceticentimetrovým zemním valem proti vniknutí přívalové vody. Betonáž objektu proběhla 9.9.1937. Řopík byl bohužel zničen odstřelem v roce 1939.Zachovala se pouze utržená stropnice ležící na jižní straně náspu v zahradě a opěrná zeď chodbičky v náspu. Ta je nyní zasypána, neboť prostornaseverní straně náspu byl vyrovnán a vede zde nová silnice Studeněves - Slaný. Do současnosti se dochovaly 3objekty. Jedná se o č.9 a č.10 ve Studeněvsi a o č.41 u zámecké zdi ve Smečně. Prvosledové objekty č.9 a č.10 ve Studeněvsi byly zabetonovány. Od odstřelu je uchránila blízkost budov. Objekt č.9 za statkem byl vyčištěn a v současnosti je zrekonstruován. Objekt č.10 je doposud zabetonován a na rekonstrukci teprve čeká. Zájemců je údajně několik. Poslední dochovaný řopík č.41 nebyl odstřelen díky blízkosti smečenského zámku, kde v té době byly "umístěny dítkyzmrzačelé". Pevnůstky vokolíSmečna byly odstřelovány 15.-23.června 1939. Bylo vyhověno žádosti okresního hejtmana a pevnůstka byla pouzezabetonována a zbavena záhozu. Začátkem 90.let byla zrestaurována do podoby z doby mobilizace v roce 1938 manžely Krinkeovými. S malou expozicí bojové techniky tvoří Vojenský skanzen Smečno. Objekty po prvních odstřelech ( č.8, 11, 12, 13 ) se zachovaly rozvalené v okolí Studeněvsi. Další rozvalený objekt ( č.25 ) je v Přelíci. Zbytky po objektech č.14 - 24 mezi Studeněvsí a Přelící nechalo v 60.letech odstranit místní JZD. Údajně zde vypomáhala i ČSLA. Stejně skončily pozůstatky v polích i v ostatních částech úseku A-3. V místech zemědělsky nevyužívaných a v lesních úsecíchsedochovaly tradiční jámy s rozbitým betonem po vytěžení železa a záhozy.