Úsek C-13 navazoval z jedné strany na úsek C-27 Lišany a z druhé strany na úsek C-12 Louny. Objekty bránily prostor mezi Skupicema a Lounama. Všechny objekty se táhnou po pravém břehu řeky Ohře, kterou využívají jako přírodní překážku.
Stejně jako ostatní úseky v této oblasti, úsek C-13 přehrazoval jeden z nejdůležitějších možných nepřátelských útoků od severní hranice. Byl zadán 19.7.1937 a soutěž o výstavbu vyhrála lounská firma F.Híekeho. V létě 1937 byla započata výstavba celkem 49 zadaných objektů.
Do jara 1938 byly všechny objekty kompletně dokončeny a předpokládám, že i vybaveny. Objekty byly nejspíše vybaveny lafetami vz.37 a u některých objektů byla příprava na instalaci lafet vz.38. Všude byly instalovány ventilátory a periskopy.
V září 1938 byly všechny objekty vyklizeny a z prvorepublikového vybavení zde dnes nezůstalo téměř nic. Za války byly objekty likvidovány. Úplně zničeno bylo 14 objektů a vážně poškozeno bylo 12 objektů. Objekty u města Louny byly ničeny jako první, takže vzdálenější objekty se zachránily.
Po válce byly všechny zbylé objekty vybaveny mříží a dveřmi a některé se taky dočkaly lafet UL-1.
Žádný objekt nemá protiatomovou úpravu a v tomto úseku byla většina objektů typu A, až na jeden objekt typu B a dva objekty typu D, které jsou umístěny v náspu trati a mají z důvodu nebezpečí zavalení vchodu nad ním stříšku. Do dnešní doby se tedy dochovalo 23 objektů, jeden byl ale zasypán při stavbě silničního obchvatu Postoloprt v roce 1989-93 (domnívám se, že zrovna tenhle objekt byl jedinný lomený široko daleko). Tři objekty mají inundační šachtu.
Dnes jsou všechny dochované objekty přístupné. Ale jelikož jsou umístěny blízko řeky, některé jsou zaplavené vodou. Někde se dá najít ještě mříž, dveře, nebo deska od lafety UL-1, ale nic jiného se zde již bohužel nedochovalo.