Popis úseku E-24 Holýšov

Výstavba holýšovského podúseku byla zadána stavební firmě V. Roučka z blízkého Staňkova dne 21. června 1937. V jeho rámci mělo vyrůst celkem jedenadvacet pevnůstek v nejbližším okolí městečka Holýšov jako uzávěra důležité železnice a silniční komunikace Domažlice - Plzeň.

Úsek E-24 začíná na severu prvosledovým objektem č. 1/A-140 v lese na pravém břehu řeky Radbuzy. Stanoviště sousedního objektu se dnes již nedá nalézt, v nejbližším prostoru totiž ve druhé polovině II. světové války vyrostl poměrně rozsáhlý areál muniční továrny, jehož výstavba, či následné silné letecké bombardování. má tedy na svědomí jeho zánik. První sled dále k jihu překračuje říční tok a po jeho pravém břehu pokračuje dodnes zachovalými objekty č. 3/A-120 a 4/A-160 až k železobetonovému silničnímu mostu. Do obou stran náspu komunikace byly v těsném sousedství pravobřežní opěry vetknuty dvě pevnůstky typu D (č. 5/D1 a 6/D2). Po válce byly v rámci reaktivace u obou provedeny prefabrikované vstupní chodbičky a při pozdějších úpravách silnice byly oba řopíky zcela zasypány. Teprve na jaře roku 2000 byl odkryt objekt č. 5, ve kterém se dochovalo vnitřní vybavení, například lafetace UL-1 a funkční ventilátor. Podle nejasných informací měl být most, stavěný v třicátých letech, krom obvyklých minových kobek opatřen zídkami proti nájezdu útočné vozby.

Další objekt (č. 7/A-120) je na skále pod zahrádkářskými koloniemi a dochovaná linie končí pevnůstkou č. 8/A-160Z v zahradě školky nad silnicí, který je dnes částečně rekonstruován. Trosky posledního z objektů prvního sledu lze najít v lese, na mírném svahu pod Makovým vrchem.

Rovněž druhá sled začíná na severu na levém břehu řeky. Jeho první objekt č. 10/A-120 je dodnes výborně zachován a bez výrazných poválečných úprav. Tyto úpravy se však citelně dotkly nedaleko hájovny Hořina stojícího č. 11/B-90z, který je opatřen prefabrikací a záhozem týlu. Tři další objekty byly zničeny. Č. 12/A-120 za železniční tratí zanikl docela a u dalších (č. 12/A-120 a 14/A-140z) byla během okupace kuriózně ustřelena stropní deska, avšak objekty nebyly dále rozebírány. Bohužel druhý z objektů je dnes již zcela zahlazen. Vzhledem k tomu, že překážel plánované výstavbě byl v srpnu roku 2000 zlikvidován (podle vyjádření pracovníků prováděcí firmy byla jeho likvidace velkým problémem, vzhledem k pevnosti betonu).

Dva objekty dále k jihu se zachovaly, oba s poválečnými prefabrikovanými úpravami. Řopík č. 16/A-140 se postupem času ocitl na okraji sídliště, a vzhledem k tomu, že byla při výstavbě komunikace odkryta jeho čelní stěna až po úroveň základové desky, je velice zajímavý. Řopíky č. 17 a 18, uzavírající druhý sled zanikly. Ze druhého lze najít zbytky záhozu v cípu lesa nad zahrádkářskými koloniemi.

Dodatečně byly vloženy další tři pevnůstky typu D. Objekt č. 18/D1 byl zničen při výstavbě města mezi roky 1939/45, zbylé dva se dochovaly. První (č. 20/D1) v náspu u železniční trati postřeloval čelní palbou prostor přechodu přes řeku a jižní okraj původní obce a druhý (č. 21/D2) zesiloval obranu v místě přechodu linie přes Radbuzu u Nového Dvora.

V roce následujícím byly obě obrany v Holýšově prodlouženy výstavbou úseku 174. V té době vznikla zřejmě i zajímavá železobetonová pozorovatelna při železniční trati, nedaleko objektu č. 20.

Během poválečné reaktivace došlo k podstatným úpravám několika řopíků, ke kterým byly přistavěny prefabrikované vstupní chodby a proveden zához týlové stěny. Celkem tak bylo upraveno devět ze čtrnácti dochovaných řopíků.

Na závěr popisu úseku E-24 ještě několik slov o zajímavostech z let válečných, na kterých lze v okolí Holýšova narazit. Jedná se zejména o údajnou podzemní továrnu na munici, která zde měla ve druhé poloviny války vzniknout. Dle oficiálních pramenů měla být budována v prostoru označeném na mapách jako "Dubová jáma" na levém břehu řeky. Zde se skutečně nachází rozsáhlý a zajímavý areál z válečných dob. Je však velmi těžké určit jeho účel. Dalším místem, kde byla továrna hledána jsou tři ústí štol pod řopíkem č. 7/A-120 - zde se však zřejmě jedná o nedobudované protiletecké kryty. Jako třetí varianta bývají udávány prostory pod dnešní továrnou (bývalý areál LIAZ Holýšov). Ať již byla výroba organizována kdekoliv, jisté je, že pro její účely vznikl u osady Nový Dvůr, zajatecký a později koncentrační tábor, jehož existenci připomíná drobný památník.

Rovněž městečko Holýšov zažilo během války bouřlivý růst. Na jeho jižní straně vzniklo nové velké sídliště z typicky německých domů s vysokými sedlovými střechami, které v českém prostředí působí poněkud netypicky, avšak ne odpudivě.

Zdroje a literatura:

1. ARON L. a kolektiv: Československé opevnění 1935-1938, Náchod 1990
2. BEDNÁR Vladimír: Mapa a výsledky terénního průzkumu, nepublikováno

---