Popis úseku 174 Holýšov

Úsek 174 Holýšov prodlužoval stejnojmenný úsek lehkého opevnění z roku 1937 (E-24) na obou křídlech, a propojoval ho se současněš budovanými sousedy 173 Jivjany na severozápadě a 175 Ježovy na jihu.

Jižní část tvořilo 48 řopíků rozprostřených v souvisle zalesněném, avšak poměrně plochém terénu ohraničeném pomyslným trojúhelníkem městeček Holýšov, Staňkov a Merklín. První objekt úseku měl stát poblíže výrazné křižovatky silnic severovýchodně od obce Krchleby a linie měla pokračovat souvislým lesem přibližně severním směrem, zhruba podél silničky Poděvusy - Holýšov. Vzhledem k charakteristice území byly pevnůstky vytýčeny šachovnicovitým způsobem zcela typickým pro takový terén, s objekty typu A v první řadě, a šachovnicovitě rozmístěnými řopíky typu B v řadě druhé, které byly natočeny tak, že palbou svých zbraní v čelních i bočních střílnách mohly krýt přístupy k objektům prvosledovým.

Tato část úseku obcházela z jižní strany kótu Makový vrch a končila na jejím svahu, přivráceném k Holýšovu, kde v lese nad dnešní zahrádkářskou kolonií navazovala na poslední objekty úseku E-24.

Údolí Radbůzy bylo dostatečně kryto jedenadvaceti objekty zmíněného úseku z roku 1937 a s dalšími pevnůstkami z roku následujícího se můžeme setkat až v lese nad Novým Dvorem na levém břehu řeky. Vytýčená linie odtud pokračovala opět souvisle zalesněným územím ve směru severozápadním až západním, překračovala silnici spojující vsi Všekary a Hradišťany a napojovala se na budovaný sousední úsek 173 Jivjany jižně od vrchu Dvanáctka.

I zde byl vytýčen do týlu velký počet řopíků typu B, zejména severně Holýšova a na samém konci úseku. Z celkového počtu 42 pevnůstek severní části jich bylo 11. Číslování však bylo provedeno jen jako sled jediný a postupovalo od jihu k severu.

Soutěž na výstavbu všech 90 objektů vyhrála na jaře osmatřicátého roku stavební firma Pičman a Morávek z Prahy. Výstavba započatá 21. června v oblasti jižně od Hradišťan šikmým objektem č.90/A-160, probíhala poměrně vysokým tempem a do podzimu již stálo 53 vybetonovaných objektů a 13 dalších bylo opuštěno v různém stupni dokončenosti. Ostré tempo výstavby vynikne zejména ve srovnání s úseky, které budovaly méně zkušené firmy - například na o pět dní později zadaném úseku 172 Stříbro, vybudovala firma Karel Tomášek pouhopouhých 19 pevnůstek. Stavební dozor zajišťoval shodně s jižnějším úsekem 175 Jěžovy, šrábní kapitán Josef Pech. Na jeho popud a v téže době zřejmě vznikla i nevelká, avšak zajímavá železobetonová pozorovatelna při železniční trati v Holýšově.

Na podzim 1938 nově vzniklá hranice přerušila celistvost budované obranné linie v tomto prostoru. Odstoupené pohraničí obsahovalo okolí města Holýšova a obsahovalo i severozápadní konec úseku severně Všekar, zatímco lesy na obou stranách zůstaly na území pozdějšího Protektorátu Čechy a Morava.

To se projevilo rovněž při ničení objektů v letech okupace, kdy byl zcela zlikvidována rozsáhlá střední část severní poloviny a zejména zahlazeny všechny dokončené objekty severní poloviny. Další minimálně jeden řopík (č. 58/A-140) byl zničen při spojeneckém náletu na muniční továrnu a sklad na konci roku 1944, nebo na počátku posledního roku války. Krátery po tomto bombardování je dodnes takřka poset celý les nad Novým Dvorem.

Muniční sklad vzniklý severně od Holýšova byl v poválečných letech využíván a v sousedství vznikl další velice rozsáhlý areál kasáren a skladů, který na svém území pohltil dochovanou část linie mezi řopíky č. 51 až 62. Ostatní dochované objekty byly upraveny záhozem týlové stěny, nebo prefabrikovanou úpravou vstupu. V mnoha případech se dochovaly další prvky výbavy jako například ventilátory, periskopové roury, nebo lafety UL-1. Velice zajímavý je řopík číslo 89/A-160, který má unikátně dochovanou dřevozemní úpravu týlové stěny a vstupu, sroubenou z mohutných kmenů.

Zdroje a literatura:

1. ARON L. a kolektiv: Československé opevnění 1935-1938, Náchod 1990.
2. BEDNÁR Vladimír: Mapa a výsledky terénního průzkumu, nepublikováno.

---