Stavební podúsek C1 začínal na západě při kótě Jelenka (Větrník), zvané v dobových materiálech německým jménem Lotzen a kde měl navazovat na úsek C2. Odtud se linie držela tehdy souvisle zalesněného hlavního hřebene Orlických hor, který zde dosahuje nadmořských výšek okolo 1000 metrů nad mořem a který v této oblasti překonávala jediná důležitější komunikace, kterou je silnička z Kunštátu do Říček. Jihovýchodní hranice úseku byla nedaleko Anénského vrchu, kde navazoval rokytnický stavební úsek B (B1).
Výstavba 91 objektů lehkého opevnění byla zadána dne 1. září 1937 firmě Ing. Ota Hányš z Rychnova nad Kněžnou za předpokládanou úhradu 4 099 999,12 Kč. Velitelem vojenského stavebního dozoru se sídlem ve Velké Zdobnici byl jmenován škpt. Radhaus, kterého v roce 1938 nahradil škpt. Josef Dostál (v některých pramenech se uvádí jako Jaroslav Dostál). Ačkoliv se nejednalo o jedinou zakázku, kterou tato firma v té době pro ŘOP realizovala (ve stejnou dobu ji byl zadán úsek F2 Bohdašín a dříve i E3 Zbečník) stavba se rozeběhla vysokým tempem - například 15. října zde již pracovalo pod dohledem 5 mistrů celkem 118 dělníků a do zimního přerušení prací se podařilo dokončit betonáž prvních 8 objektů. Práce byly obnoveny na přelomu května a června a do září proběhla betonáž dalších 62 objektů a u několika dalších byla alespoň vybetonována základová deska či proveden výkop. Celkový počet tak dosáhl 70 vybetonovaných řopíků v prvním a na důležitých místech i ve druhém sledu, rozesetých od od Jelenky až po prostor pod Komářím vrchem, kde se nalézá několik základových skořápek a výkopů.
Jelikož se ve velké části úseku počítalo s výstavbou těžkého opevnění až v letech 1939-41, nebyly pro boj v opevnění vybudovány speciální pevnostní jednotky, ale pevnůstky obsazovaly běžné pěší jednotky - v případě tohoto úseku především I. prapor 30 pěšího pluku. Rovněž výstavbu překážek neřídilo ŽSV Náchod, pod který oblast spadala, ale velitelství II. sboru.
Pevnůstky úseku C1 však nejsou jedinými, se kterými se lze v této oblasti setkat. Kromě nich zde byly zhruba ve stejné době vybudovány dvě desítky "vložených" objektů vz. 37 úseku ŘOP-C, které měly vyplňovat mezery mezi těžkými objekty. Od objektů úseku C1 se však dají většinou rozpoznat podle odolnosti neboť většina řopíků z úseku C1 - až na vyjímky, měla odolnost normální zatímco vložené byly budovány výhradně zesílené.