Stavební úsek D1a vznikl výnosem Ředitelství opevňovacích prací ze dne 29.11.1937 rozdělením původního úseku D1 nazývaného Rzy. Z původně plánovaných 32 objektů bylo nakonec zadáno jen 19 objektů v prvním a 1 ve druhém sledu, přehrazujících prostor od osady polom u Sedloňova po Sedloňovský vrch kde plynule navazují pevnůstky sousedního podúseku X (C2).
Jako velitel vojenského stavebního dozoru byl jmenován kapitán Roth. Tendr na výstavbu celého úseku D1 (před rozdělením) vyhrála firma František Capoušek z Hradce Králové za úhradu 706 303,20 Kč. Způsob organizace výstavby a snaha co nejvíce ušetřit se promítla do kvality prací a hned od počátku i do vztahů s kpt. Rothem. Jeho hlášení obsahovala řadu stížností na práci firmy a ta si na druhou stranu stěžovala na jeho nekomunikativní chování a v průběhu září se domohla jeho výměny za škpt. Jana Kubánka od ppl. 4, který byl rovněž velitelem sousedního podúseku D1b. Krátce na to však došlo na základě dopisu dělníků kanceláři prezidanta republiky k vyšetřování, při kterém byly zjištěny závažné nedostatky v provedení prací, přičemž v případě objektu č. 66 byla dokonce firmě nařízena likvidace vybetonovaného objektu a jeho další postavení na vlastní náklady v předepsané kvalitě a následně byl podnik vyřazen ze seznamu firem, obesílaných k výběrovým řízením na výstavbu opevnění. Tento ojedinělý případ byl ve starší literatuře velmi zveličován a na jeho základě bylo ukazováno, jak nekvalitně se u nás stavělo v době první republiky. Jenomže opak je pravdou - na celé kauze je vidět, že systém zadávání veřejných zakázek fungoval dobře a způsob zadávání zakázek, trvalá kontrola provádění a dlouhodobých záruk za dílo byl nastaven tak, že uspět mohl jen podnik pracující kvalitně a efektivně, což ovšem nebyl případ firmy Capoušek. V celkovém objemu prací, které byly v letech 1935-38 na Československém opevnění provedeny se tak s podobným selháním firmy můžeme setkat v překvapivě zanedbatelném množství, zvlášť pokud posuzujeme situaci podle dnešního stavu zadávání armádních zakázek.
Obranu celého úseku D1 (D1a i D1b) zajišťovaly jednotky strážního praporu XI. zřízeného 15. září 1937, který patřil do sestavy 4. pěšího pluku. Po dokončení těžkého opevnění, které zde mělo být budováno v letech 1939-40 měl být jako I. prapor začleněn do náchodského 18. hraničářského pluku.