Popis úseku H3a Kotel (Dvoračky)

Jak již bylo zmíněno v popisu úseku H3, byl tento podúsek v vytvořen z prozatím nezadaných křídelních pevnůstek. Ve snaze stavbu ještě více urychlit sáhly vojenské orgány k poměrně neobvyklému kroku a bez vypsání výběrového řízení byla k podání nabídky vyzvána firma Ing. Pažout budující jádro původního úseku Kotel, která mohla výhodně přesunout zapracované dělníky a stavební stroje. Její kalkulace se však i přes to zdála být příliš vysoká a proto došlo ke standardnímu výběrovému řízení, ve kterém zvítězila firma František Fína z Plzně s průměrnou částkou za jeden vybetonovaný objekt typu A 40 075 Kč. Pro srovnání stavitel Bína z Prahy požadoval 54 873 Kč, Ing. Jaroslav Horák z Prahy 63 346 Kč, Ing. Tichý 76 557 Kč a pražský stavitel Ing Beleda dokonce 85 000 Kč.

Je však určitým paradoxem, že firma Fína byla vůbec k soutěži přizvána, neboť v předchozím roce nezvládla výstavbu úseku D-18 Manětín na Plzeňsku a rovněž část dalšího jí svěřeného úseku jí musela být odebrána. Zda tak došlo na něčí přímluvu, nebo jí jen byla dána ještě jedna šance, to dnes nevíme. Výsledkem však bylo další totální selhání. Cenová nabídka byla zjevně podhodnocena, v tak těžkém terénu nebyl plzeňský podnik schopen obstát a za celé dva měsíce až do konce září, se podařilo rozpracovat pouhých pět objektů, jejichž výkopy a základové skořápky je dnes možné ještě vystopovat při hřebenové cestě vedoucí na Zlaté Návrší od konečné stanice lanovky na Medvědíně.

Zdroje a literatura:

1. ARON L. a kolektiv: Československé opevnění 1935-1938, Náchod 1990.
2. LÁŠEK Radan: Opevnění z let 1936-1938 v Krkonoších, CodyPrint, Praha 2001.