Stavební úsek P3 měl zabraňovat něpřátelskému útoku členitou krajinou mezi Novými Osinalicemi a Rozprechticemi u Dubé, přičemž trasa linie probíhala souběžně, avšak s určitým odstupem od skalnatého údolí Liběchovky, vesměs po souvisle zalesněných hřbetech. Díky tomu mohly být pevnůstky vytýčeny pouze v jediném sledu, doplněném jednotlivými objekty ve sledu druhém pouze v místě, kde linii křižovaly nečetné důležitější komunikace.
Soutěž na výstavbu šedesáti objektů proběhla 15. června 1938, avšak pro malý zájem stavebních firem byla ŘOPem zrušena. Druhá soutěž byla vyhodnocena na konci června a poté stavba zadána Kutnohorské firmě Ing. Ryšán za požadovanou úhradu 2 435 343,88 Kč. Betonáž pevnůstek se však naplno rozběhla až v polovině srpna, a tak se do ukončení prací podařilo vybudovat jen 20 pevnůstek a provést zemní práce pro přibližně 9 dalších.
Linie navazuje na úsek P2 východně od Chudolaz v mělkém sedle, který dříve procházela cesta, takže zde byl první sled doplněn o trojici objektů v týlu (č. 249, 250 a 251). Odtud pokračuje nedaleko okraje lesa k rokli pod Novými Osinalicemi, která je kryta dvěma ve skalách posazenými "déčky" (č. 78, 79). Následující objekty nebyl zřejmě pro potíže s výkupem pozemků postaven a č. 81, 82 a 83 stojí na okrajích zahrad přímo v Nových Osinalicích a jsou proto nepřístupné. Odtud na sever linie pokračuje podél zelěně značené turistické cesty a posledním vybetonovaným objektem je č. 88. Až do Osinalického sedla se pak táhne řada pěkně zachovaných základových skořápek a výkopů. Sedlo samo mělo být bráněno i dvojicí nazahájených druhosledových objektů č. 252 a 253 a úsek měl končit o několik kilometrů na severovýchod odsud navázáním na první objekty úseku Q1 při rybníku v Osinalicích, kde byl rovněž vytýčen i další těžký objekt.
Většina dochovaných objektů je nedokončena. Bez vyjímky nejsou provedeny zemní úpravy, nejsou osazeny rámy pancéřových dveří, někdy chybí konzoly ventilátorů a i mříže byly zřejmě mnohdy prvně osazovány i po válce. Směrem k severu dokončenost objektů dále klesá. Zajímavostí, kterou se nám zatím na jiném úseku objevit nepodařilo, je užívání pozinkovaných kolen nasávání ventilátoru. Pevnůstky jsou čisté a dochovaly se do dnešní doby bez podstatnějších poškození. Vzhledem k jejich situování často přímo mezi pískovcovými skalami jde mnohdy o velice fotogenické objekty - zejména obě déčka pod Novými Osinalicemi stojí za to vidět!