Popis úseku 8 Břeclav

Pro svoji rozsáhlost byl úsek 8 Břeclav rozdělen na dvě části: úseky Pohansko a Poštorná. Úsek Pohansko začíná přímo na soutoku řek Dyje a Moravy, kde palebně navazuje na objekty úseku LVI Moravský sv. Ján , který byl vybudován již v rámci slovenského VII. sboru. Odtud se linie řopíků táhla na sever podél toku řeky Dyje, přičemž využívala k obraně rozsáhlých lužních lesů, které jsou každoročně na jaře zaplavovány. Z tohoto důvodu mají téměř všechny objekty malé inundační šachty. První sled byl umístěn přímo na břehu řeky Dyje, na což později několik bunkrů doplatilo. Úsek končí na břehu Dyje jižně od Břeclavi. Tam na něj navazují první objekty úseku Poštorná. Zde jsou objekty trochu chaoticky rozmístěné, několik objektů vede od Františkova rybníku po kraji lesa směrem k hraničnímu přechodu a navazuje tam na předsunutý oblouk opevnění úseku 6 Mikulov. Hlavní obranné pásmo však začíná u čtyř řopíků (jeden je z úseku 10 ) umístěných kolem železničního strážního domku nad tratí do Vídně a vede na sever do Bobřího lesa. Odtud vede opevněná linie podél železniční tratě Boří Les - Lednice a končí na břehu rybníka východně od zastávky Lednice - rybníky. Zde navazuje na nejvýchodnější řopíky mikulovského úseku.

Z 53 vybetonovaných objektů části Pohansko již bylo v průběhu doby zničeno 9 řopíků, které padly za oběť rozsáhlým vodohospodářským úpravám, které se zde prováděly hlavně na začátku 80. let. Tyto zásahy do území měly zlepšit odtokové podmínky v této oblasti, prováděly se proto průkopy, které napřimovaly tok řeky. Jeden druhosledový objekt byl odstraněn po revoluci, neboť hrozilo, že spadne do koryta řeky Moravy. V roce 2000 jsem objevil i zbytky jednoho řopíku na rakouské straně řeky Dyje poblíž obce Rabensburg. Hranice sice zůstala po úpravě koryta nezměněna, ale přístup k tomuto objektu je možný suchou nohou jedině z Rakous.

Zdejší oblast není pro bunkrologický průzkum vůbec vhodná, v létě zde vegetují mračna krvežíznivých komárů a při větších deštích je celá oblast zaplavená. Průzkum můžou zkomplikovat i stáda divokých prasat, která mají vyšlapané cestičky zrovna kolem některých řopíků. Zdejší příroda ale stojí za shlédnutí, kvůli hraničnímu pásmu se zde příliš neprojevil negativní vliv člověka. Myslím si, že se jedná po Vranovu o nejzajímavější úsek LO na jižní Moravě. Mnoho objektů je zaplaveno až po střílny a z toho důvodu v nich zůstalo část vybavení: střelecké lavice, lapače, zrcátkové periskopy (i se zrcátkem), lafety UL1, kryty střílny, ventilátor apod.

Z 43 řopíků poštorenské části zůstalo bez poškození asi 15 objektů, ostatní se nacházejí v různém stavu likvidace, některým chybí střílny, z některých se dochovaly zbytky obvodových zdí a některé nebyly ani nalezeny. Likvidaci objektů prováděla údajně naše armáda v 70. letech. V několika zachovaných objektech v jižní části úseku zůstalo kompletní poválečné vybavení (kromě periskopových vložek a ženijního nářadí).

Za shlédnutí stojí jistě i letecké snímky části linie LO úseku Pohansko mezi zámečkem Lány a Ruskými domky. Je zde vidět uspořádání objektů v terénu a hlavně řeka Dyje v původním korytu. Ačkoliv znám zdejší terén poměrně dobře, podařilo se mi na snímku odhalit jenom několik bunkrů, polohu ostatních jsem zakreslil dle mapy. Fotografie pochází z léta 1938 a řopíky jsou tedy velmi dobře maskovány. Chybí ještě protizáplavové hráze kolem toku Dyje, ty začalo stavět povodí Moravy v 70. - 80. letech.

Jako zajímavost lze uvést, že na druhém snímku je zachyceno dnes již zaniklé odpočinkové místo u cesty k bývalému hraničnímu přechodu do Rabensburgu. Je provedeno ve francouzském stylu - upravené záhony a řady stromů, z květin vymodelovaný znak Lichtenštejnského rodu a nápis "1938" apod. Jen stěží si dovedu představit jak tato současná džungle vypadale před více jak 60 lety.

---