Popis úseku XXVII Jestřábí vrch (Dlouhá hor

Lesnatý masiv Orlíku v prostoru mezi Bělou a Vrbnem měl být v původních plánech rozdělen na čtyři samostatné stavební úseky, označené XXIV. Medvědí Vrch, XXV. Orlík, XXVI. Srnčí vrch a XXVI. Jestřábí vrch. Po zřejmě velice složitém vývoji, kdy došlo k výrazným změnám v počtu pevnůstek a jejich vedení v terénu bylo nakonec rozhodnuto tyto čtyři podúseky sloučit v jediný, čítající pouhých čtyřiatřicet řopíků.

Výstavba prvních čtyř nejdůležitějších objektů tohoto úseku byla zadána v roce 1938 bez výběrového řízení stavební firmě Ing. Schmalz z Olomouce, které v té době dokončovala sousední úsek XIV. Domašov. Všechny předčasně zadané pevnůstky se podařilo takřka zcela dokončit, pouze dvě poslední namají dohotovenou kamennou rovnaninu.

Teprve na počátku září došlo k zadání zbývajících třiceti řopíků a to stejné stavební firmě. Vzhledem k pokročilému datumu se však podařilo zahájit výstavbu pouze dalších pěti objektů. Jejich stanoviště jsou v terénu dodnes dobře patrné ve formě základové skořápky a výkopů.

Známé číslování prvních devíti objektů je značně chaotické a postrádá jakoukoliv logiku, stejně jako v sousedním domašovském úseku. K tomuto zmatku zřejmě došlo během změn předcházejících zadání, kdy nově vloženým vytýčeným objektům byla zadávána čísla nová (případně jejich série) a nikoliv čísla objektů zrušených a nedošlo k jinde běždému definitivnímu přečíslování.

V oblasti stavebního úseku měla v roce 1939 vyrůst takzvaná "tvr bez podzemí" Orlík, neboli výcvikový prostor pro pevnostní jednotky, kde měly být vybudovány speciální těžké objekty pro 10 cm houfnici, minomety a podobně. Ačkoliv přípravné práce probíhaly již od roku 1937, potíže se získáváním pozemků (tato část Jeseníků patřila Vratislavskému biskupství) výstavbu natolik zdrželo, že byla dokončena pouze přístupová silnice a snad bylo zahájeno i budování výcvikového tábora. K samotnému vykácení cílových prostor a výstavbě objektů však nedošlo.

---