První řopíky tohoto úseku nalezneme nedaleko i v JRD, které se nalézá severě od lesa Čongerská mezi Jakubovem a Gajary. Odtud pokračuje dvousledová linie ve směru Gajary. Objekty jsou umístěny v polích po obou stranách asfaltky. Prvosledové řopíky byly v této oblasti často opatřovány inundačními šachtami malého i velkého typu, což způsobila jistě přítomnost Záhumenického kanálu. Gajary samotné brání pouze jeden sled řopíků umístěných mezi kanálem a prvními domy obce Gajary. Druhý sled zde mohla nahradit improvizovaná postavení v civilních budovách. Od Gajar pokračuje linie dále na sever podél kanálu, přičemž první sled je až nezvykle řídký (je možné, že zde chybí nevybetonované objekty). Posilový 2. sled pevnůstek využívá k obraně okraje lesa severně od Gajar. Nedaleko kempu u Levárského štrkoviska či jezera objekty prvního sledu překračují řeku Rudavu a vykrývají oblouk této řeky a pokračují na sever k Moravskému sv. Jánu. Poslední objekty se však podařilo vybudovat poblíže bývalé roty v Malých Levárech. Oblast mezi Malými Leváry a Mor. sv. Jánem musela být kryta improvizovanými objekty. Na výstavbě objektů pracovalo ještě v říjnu 1938 135 dělníků, avšak podařilo se dokončit pouze 29 z 60 plánovaných objektů.
V některých objektech zůstaly zbytky vybavení z dob poválečné reaktivace, jedná se převážně o lapače zplodin, odpadové koše a vyjímečně dveře a ventilátory. Řopíky samotné se dochovaly v dobrém stavu, pouze několik objektů severeně od Gajar je na týlové straně lehce poškozeno kulometnou palbou.