Uzávěry rámu střílen LO

Za účelem zvýšení bezpečnosti obsluhy kulometu v řopíku, byly současně s každou lafetou vz. 37 (lafety vz. 38 se za první republiky do opevnění nedostaly) dodávány dva uzávěry střílny: velkým se uzavřel celý otvor a malý se používal při použití nepřímého zaměřovače v případě, kdy mohla být střílna ohrožena střelbou. Pro depresivní střílnu (20/30) se používaly jiné typy uzávěr, ale ty zřejmě nikdy sériově vyráběny nebyly, stejně jako speciální lafeta vz. 37, kerá byla pro tuto střílnu určena. Uzávěry jsou mohutně dimenzovány, takže bez problémů odolávaly běžným pěchotním zbraním (pušky a kulomety). Zřejmě by odolala i zásahu 20 mm granátu, ale větší ráže by asi byly pro ně nebezpečné. Nepatrný účinek kulky na velké uzávěře je patrný na fotografii. Nemám představu, kdo a čím střílel konkrétně do tohoto uzávěru, ale muselo to být asi až v 50. letech. Nebezpečí pro řopíkové střílny představoval též plamenomet, protože uzávěra nedokázala zcela utěsnit střílnový otvor.

Uzávěry vyrábělo v roce 1938 několik firem: Třinecké železárny, Moravské ocelárny Olomouc a jiní. Výrobky jednotlivých firem se liší v konstrukčních detailech připojení držátka k tělu odlitku i v kvalitě provedení. Na některých exemplářích byly nalezena čísla, ale přejímací značky nikoliv. Původní barva byla zřejmě khaki. Uzávěry byly vyráběny i po válce, měly úplně stejný tvar a lišily se pouze v kvalitě provedení a nátěru světle šedou barvou. Malé uzávěry poválečné výroby mají zespod vyražené zkřížené meče. Na snímcích jsou zobrazeny poválečné exempláře nalezené na jižní Moravě. Jsou ještě v původní barvě.

---