Poválečný stolek pro výměnu hlavní

Po válce byly vyráběny nejrůznější typy stolků, které byly umísťovány do většiny reaktivovaných objektů mezi Manětínem a Bratislavou na hranicích s Německem a Rakouskem. Tyto byly řešeny jako pevné (zabetonované ve stěně), a proto zůstaly v objektech dodnes. Konstrukčně se stolky liší v mnoha detailech, někde byly používány profily T, někde U nebo L. Taktéž tvar záchytů TK se mění často od objektu k objektu. Narozdíl od první republiky byly umísťovány na čelní stěně u periskopu, což se mi zdá dosti nepraktické, protože při výměně lavně nebylo možno pozorovat periskopem. Zajímavé je, že pro výrobu jednoho typu těchto stolků byl používán i upravený nosič TK lafety vz. 38. Konstrukce a tvar těchto stolků je patrný na fotografiích dole.

Zdroje a literatura:

1. Ráboň Martin, Svoboda Tomáš a kol.: Československá zeď, Brno 1993.
2. Příloha k čj.4532/Taj.hl.št.ŘOP.38.

---