Objekt typu C je velice jednoduchá kulometné hnízdo minimálních rozměrů. Posádku tohoto objektu tvořil pouze střelec z kulometu a jeho pomocník a výbava interiéru byla ztenčena na nezbytné minimum. Jelikož bylo počítáno jen s jednoduchým zastřešením z vlnitého plechu zakrytého vrstvou zeminy, nebyl zde instalován ani periskop, ani ventilace. Ve skutečnosti však byla více jak polovina objektů vybudována s betonovým stropem, takže ve vyjímečných případech byl osazen i periskop.
Budovaly se dvě varianty, označované jako C1 a C2. Vzhledem k situování objektu vůči nepříteli se v návaznosti na to používaly odlišné síly obvodových stěn.
Jde o nejméně stavěný typ - v roce 1938 byl již při výstavbě většinou nahrazován objektem typu E, u kterého se předpokládala vyšší odolnost v boji. Bezesporu jde o druh objektu, který lze v terénu nejhůře najít a to zejména vzhledem ke svým minimálním rozměrům a umístěním většinou v týlu linie.
Samostatnou kapitolou je objekt C-180, vyskytující se v pěti exemplářích v oblasti III. sboru v prostoru Vranovské přehrady na Dyji. Jedná se o jednoduchou stavbu půlkruhovitého půdorysu s úzkou štěrbinou v čelní stěně. Podle výsledků zkoušek s osazenými zbraněmi se jedná o palebný objekt určený pro TK vz. 24 na polním podstavci. Zbraň se pokládala na betonový stůl a přemísťováním na stole bylo možno dosáhnout palebného vějíře 180 stupňů. Předchozí úvahy o možném účelu jako pozorovatelny se tedy ukázaly jako liché.