Objekt vz.37 B

Stejně jako typ A, je i objekt typu B dvoustřílnový. V tomto případě však jedna ze střílen působí bočně a druhá čelně. Osádka a stavební náklady byly v podstatě shodné jako u typu A. Jednotlivé varianty se označují jako B1(boční střílna působí vpravo, chodbička zalomena doleva) a B2 (boční střílna působí vlevo, chodbička normální).

Velice časté je situování tohoto objektu v případě uzávěry údolí či cesty. V úsecích I. sboru zadaných v roce 1938 a procházejících zalesněným a nepřehledným terénem, byla často béčka umísťována do druhé linie a natočena svými střílnami tak, že obě působily kosými palbami. Zbraně v nich lafetované tak míří na týlové stěny prvosledových áček a znemožňují tak jejich dobytí z týlu.

Určité odlišnosti jsou v umístění periskopu příslušejícího čelní střílně - ten se nalézá buďto uprostřed objektu nebo v rohu střelecké místnosti. Čelní stěna u zesílených objektů má sílu 100 cm (u boční 80 cm), takže při použití normálního rámu jsou zde čtyři betonové zuby (zatímco u boční poze dva).

Varianta B2/B1-80 (Rozevření os střílen 80°)

Tento objekt se dá rozlišit podle rovné čelní stěny (ve skutečnosti ovšem rovná není, jelikož se její síla mění, ale při terénních průzkumech toto nehraje roli). Na rozdíl od typu B-90 však stěna s boční střílnou nesvírá s krycím uchem pravý uhel - rozdíl je podobný jako v případě objektů A-160/A-180.

Varianta B2/B1-90 (Střílny svírají pravý úhel)

Tento řopík má rovněž rovnou čelní stěnu, avšak v tomto případě s ní boční stěna svírá úhel 90°.

Varianta B2/B1-100 (Rozevření os střílen 100°)

U řopíku B-100 je čelní stěna viditelně zalomena do týlu avšak krycí ucho svírá s boční střílnou pravý uhel.

---