Na objektech úseku 159 Lubenec bylo provedeno více zvláštních úprav než je běžné. Bylo například používáno poměrně neobvyklých inundačních šachet - jakéhosi hybridu mezi velkou a malou šachtou, u objektů přisazených týlovou stěnou ke svahu se vyskytuj předsíňky a především jsou tu unikáty podobě pevnůstky č. 70a - což je nejvíce výškově lomený objekt a řopíku č. 59c který pro změnu patří k nejvíce šikmým.
První zmíněný (č. 159/70a/A-160) je - jak již bylo zmíněno, naprostou raritou. Rozdíl výšek os obou jeho hlavních střílen činí totiž těžko uvěřitelných 190 cm, což donutilo projektanty ke řešení převýšení obou kasemat nejen pomocí čtyř schodu jak bylo běžné (při poměrně velké výšce 4x 35 cm) ale navíc i zešikmením obou kasemat. Protože by díky tomu střelec z levého (spodního) kulometu byl v nepohodlné pozici, bylo v části podlahy spodní kasematy provedeno vybrání ve kterém měl stát. Kromě toho musela být horní hrana krycího ucha provedena v jiném sklonu než v jakém je střecha objektu, na které jsou přibetonované kameny. Zához je zpevněn obložením kamennou zdí a navíc je před vchodem rovněž z kamenů vyskládaná malá plošina.
Proč zde nebylo použito jinde běžného rozdělení lomeného objektu na dva typu D1/D2 není dosud díky absenci archivních pramenů zcela jasné. Zřejmě se jednalo o iniciativu velitele stavebního dozoru, neboť ŘOP podobné úpravy nevidělo rádo protože v těchto případech docházelo k velkým komplikacím při vybavování objektu.
Jde o jeden z nejfotogeničtějších řopíků vůbec a spolu se sousedním béčkem z úseku D-17, umístěným několik desítek metrů vpravo (a zároveň i o několik desítek metrů výš) tvoří jinde nevídanou dvojici. Případné průzkumníky však musím upozornit, že se oba objekty nacházejí na Liščích skalách při úbočí kóty Čertovka, které je tak strmé že zde i kamzík zvrací závratí :-)