Konstrukce objektů

Vzhledem ke značným regionálním odlišnostem při konstrukci lehkých objektů z roku 1936, lze níže uvedené údaje v rozumné míře vztahovat pouze na pevnůstky na území bývalého I. sboru. Zejména na jižní Moravě mají objekty zcela jiný charakter, nemluvě o hybridech mezi šestatřicítkami a řopíky, jaké byly budovány na Slovensku.

Kulometné hnízdo vz. 36 je tvořeno pouze jedinou střeleckou místností, přístupnou nevelkými dveřmi v týlové stěně a obsahující jednu, v naprosté většině však dvě, či tři střílny pro kulomet. Vstup uzavíraly jednoduché, plechem pobité dubové, či plechové dveře posuvné do boků pomocí kolejniček. Pro vybírání vysrážené vody sloužila gula - čtvercová prohlubeň v rohu kasematy, ke které byla podlaha provedena ve spádu.

Odolnost železobetonových stěn a stropu se lišila podle typu a obecně měla chrániot osádku před zásahy zbraní do ráže přibližně 75 mm, ovšem pokud nebyly zasaženy doširoka rozevřené střílny nebo vchod. Síly stěn byly přibližně následující: Čelní 600/500 mm, boční 500/400, týlová 300/200 a strop 500/400 mm. Vyšší hodnoty platí pro objekty B a C, nižší pro A a E.

V betonu tvarované střílny měly standardní odměr 90° (2x 45°) a náměr v rozsahu cca 15°. Jejich rozměrné otvory se uzavíraly 3 cm silnou posuvnou ocelovou "okenicí". K upevnění zbraní se zpočátku neuvažovalo využití speciální lafetace. Kulomety byly umístěny na dřevěných stolcích na běžných trojnožkách. Teprve v roce 1938 byla v Královopolské strojírně v Brně, na popud ŘOP vyvinuta jednoduchá speciální, pevnostní lafetace na bázi lafety vz.38 (strakonické). Do zářiové krize se podařilo vyrobit něco málo přes polovinu objednaných sad - asi 260 kusů, avšak k jednotkám obsazujícím lehké objekty vz. 36 již nedorazila.

V terénu lze nalézt tři základní modifikace, označené písmeny A, B a C.

Typ A a B byly dvoustřílnové pevnůstky, s rozevřením střílen 45° (palebný vějíř obou zbraní tak obsáhl 135°). Rozdíl byl ve stupni odolnosti. typ A měl stěny a strop o 10 cm slabší. Typ C je kulometné hnízdo se třemi střílnami: jejich osy svírají rovněž 45° (celkově 180°).

Objekt označený písmenem E měl pouze jedinou střílnu a byl postaven pouze ve dvou exemplářích - po jednom u I. a III. sboru. Další varianty (D a F) nebyly nikdy realizovány a dnes není ani jasná jejich uvažovaná podoba. Podle některých údajů měly být navrženy pro vedení bočních paleb. Pravděpodobnější však je, že tyto typy jsou jen zesílenějšími variantami objektů C a E (stejně jako typ B je v podstatě zesílenou pevnůstkou A).

Velmi často se však vyskytují různé anomálie a místní úpravy. Například řešení vchodu mohlo nabývat různých podob od protizáplavových šachet, přes různé přístřešky až po několik desítek metrů dlouhou štolu vyraženou ve skále (pevnůstka nedaleko Bíliny).

Jak již bylo zmíněno, samostatnou kapitolou jsou objekty budované v oblasti Zemského Vojenského Velitelství Brno v oblasti jižní Moravy, které se odlišují jak tvarem, tak sílou stěn a stropu a také používáním granátových skluzů, šlapacích ventilátorů a dalšího vybavení.

---