Slánské vrchy

Opevnění těchto úseků bránilo proniknutí jednotek z Maďarska a přehrazovalo útočné směry na Košice a Trebišov. Pro nedostatek archivních údajů nelze prozatím určit hranice jednotlivých úseků a proto bude opevnění popsáno jako jeden celek. Číslování objektů je vymyšlené autory. Prozkoumána byla pouze zachovaná část úseků, která zůstala na území nezabraném maďarskou armádou.

První zachovaný objekt se nalézá poblíž Slanské Huty a linie vede od něj na jihovýchod. Dle výpovědi pamětníka bylo veškeré opevnění západně od Slanské Huty zlikvidováno Maďary v roce 1939 - 1940. Otevřený prostor kolem Slanské Huty chrání dva sledy opevnění, první vede nad a druhý pod obcí. Druhý sled končí asi 1 km za Slanskou Hutou a odtud vede pouze velice řídká jednosledová linie, která se táhne lesním masivem zhruba ve směru: kóta 608 Skala - kóta 540 Kamenná hora - kóta 459 Malá Kamenná - samota Torkóš. Zde zřejmě začínalo silné opevnění úseku M-II Kuzmice, které vedlo otevřeným mělkým údolím směrem na Kuzmice. Od Kuzmic opevnění chrání důležitou železniční trať Košice - Čierna n. Tisou až do Michal'an, kde zachované řopíky končí. První sled vede pod tratí podél říčky Roňavy, druhý a třetí sled je umístěn ve stráních nad tratí.

Za zmínku stojí i nezvyklé umístění objektů v terénu, řopíky nejsou rozmístěny šachovnicovitě, nýbrž v řadách za sebou. Palby zadních sledů jsou navíc nezvykle zaměřeny hodně do týlu - v oblibě jsou typy A-220 a A-180. Druhý příp. třetí sled nepodporuje palebně prvosledové objekty, ale vytváří samostatné obranné pásmo.

Dle poválečných mapových podkladů se nepodařilo nalézt 7 objektů. Objekt č. 206a se měl nalézat na poli jižně od bývalé samoty Dringáč, ačkoliv jsme terén důkladně prozkoumali, nenalezli jsem vůbec nic.Objekt č. 9a zmizel dle místní pamětnice při výstavbě rodinného domu na okraji Kuzmic. Objekty č. 215b a 11a nebyly taktéž nalezeny, ačkoliv se nacházejí v relativně přehledném terénu. V daném prostoru jsme nalezli pouze 2 odstřelené řopíky, které však svým umístěním zdaleka neodpovídají mapě. Řopíky č. 215a a 11b u Torkóše jsou zarostlé v hustém šípkovém porostu, ale je již jasné, že se dochovaly.Poslední nenalezený řopík č. 11c se nalézá hluboko v lese bez jakýchkoliv orientačních bodů a je proto velice obtížné jej najít.

Kvalita betonáže objektů je velice mizerná, ve stěnách jsou patrné velké dutiny svědčící o nedokonalém zhutnění betonu. Objekty úseku K-V jsou těsně po betonáži, podle stavu dohotovení je zřejmé, že betonáž postupovala od západu. Zához u většiny objektů chybí, dokončený zához má pouze 23 a rozbité 10 a 11. Částečný zához má 22. Domnívám se, že objekty úseku M-I a M-II měly záhozy dohotoveny, avšak v průběhu doby byl odstraněn. Objekt č. 203 má zhotoven týlový zához po obou stranách vchodu!? Všechny objekty mají jeden periskop k hlavní střílně, periskopové roury jsou prázdné. Žádný objekt nemá konzole na osazení ventilátoru. Žádný objekt neměl nikdy nainstalovanou lafetaci. U všech objektů bylo zjištěno větrání typu L a dvě drážky na chlazení hlavně. Vchodová střílna je většinou typ 1, typ 2 je u objektů 12 - 22 a 216,217 a 219. Nezjištěno u 9, 218 a 220. Vstupy pro vzdušné a kabelové vedení mají objekty:1, 12-23, 202, 204, 206, 208, 210, 212, 214, 216, 217, 219 a 220. Nezjištěno u 10, 11, 215 a 218. Vyskytla se zde nová úprava kabelového vstupu - šikmo zabetonovaná trubka procházející týlovou zdí, která ústí na podlaze vstupní chodbičky a nad terénem u pravého spodního rohu vstupního otvoru s mřížovými vrátky. Objekty 12, 14 -23, 216, 217 a 219 mají zeslabené střílny. Objekt č. 13 má levou střílnu zeslabenou a pravou normální. Typy střílen nezjištěny u 218 a 220. Vybavení se v objektech nenalézá. Vnitřky jsou však vybíleny a kovové součásti konzervovány nátěry a vazelinou.

Text závěrečné zprávy byl zpracován Janem Lakosilem a Tomášem Ficem na základi terénního pruzkumu.

---