Postřehy z průzkumu u Bajtavy

Všechny objekty, které jsme našli, byly totálně zničené. Linie začínala objektem č. 46, typ D2, který stál nad tratí východně od obce Kováčov. Tento objekt byl současně nejjižněji postaveným objektem. Jeho soused (č. 45, typ B2 - 80) stojí nad ním na vysokém skalním ostrohu, asi o 200 m výše. Je z něho pěkný výhled na města Esztergom a Štúrovo (dříve Parkán). Od něho vede linie na sever směrem na Bajtavskou bránu. V lesním masivu Kováčovských vrchů jsme nalezli pozůstatky všech objektů, pouze jeden zmizel při stavbě cesty. Většina objektů v lese je ve stejném stavu: jáma se zbytkem záhozu a kusy betonu poházené kolem. Často se však dochovaly i některé ocelové prvky - zárubně dveří, trubky nasávání apod. Linie překračuje silnici Bajtava - Leľa asi 500 ma za Bajtavou a řopíky se dostávají do otevřeného prostoru. Nalezli jsme ještě 2 objekty (díry s betonem) poblíž místní skládky odpadu a pak až 3 objekty, které uzavíraly silnici Bajtava - Salka. Na polích kolem Salky se válely často kusy betonu, avšak nebylo možné blíže zjistit bývalé umístění objektu. Poslední nalezený zbytek se nalézal vpravo u silnice Salka - Malé Kosihy

Všichni obyvatelé v tomto kraji hovoří maďarsky, na naše pozdravy "dobrý den" moc nereagovali, přešli jsme tedy na "jónapót" (nevím, jak se to píše spávně). Bylo by dobré, kdyby jel s námi příště někdo se znalostí maďarštiny a mohl promluvit se starousedlíky ohledně opevnění. Nápisy jsou všude dvojjazyčné, každý večer jsme navštěvovali místní "Vendégló" a kupovali potraviny v "Elélmiszer". Místní obyvatelstvo si nás moc nevšímalo, zaútočil na nás pouze kůň v Malých Kosihách. Co na závěr? Těším se na další pokračování průzkumu od Malých Kosih na sever a doufám, že konečně nalezneme nějaký ten zachovaný řopík.