Dědice - 22.5. 2004

Na sobotu 22.5.2004 jsme s kolegou Martinem Černým narychlo naplánovali průzkumnou akci do VVP Dědice za účelem prohlédnutí nedávno nalezeného dochovaného cvičného objektu vz. 36. Vzhledem k tomu, že jsme neměli potuchy, kde se tento objekt nalézá, domluvili jsme si s kolegou Billem průvodcovské služby. Akce se ještě účastnila Martinova přítelkyně Dáša.

V 8:15 vyrážíme z Havl. Brodu, dle domluvy v 9:45 nabíráme ve Vyškově Billa a dle jeho pokynů jedeme na okraj VVP Dědice, odkud se dá k objektu pokračovat pěšky. Auto jsme nechali tedy na kraji lesa u samoty Kotáry před cedulí oznamující okraj VVP a dle Billových slov "po bezpečné cestě" jdeme k vytoužené 36-ce. Zhruba po 2 minutách chůze se proti nám vyřítí auto s vojenskou značkou, před kterým již nebylo úniku... Jak se později ukázalo narazili jsme dokonce na velitele VVP Dědice pplk.Roubala, který nás celkem slušně s výhružkou o zaplacení několika tisícové pokuty vyhostil za hranice VVP, neboť jsme měli propadlé povolení ke vstupu. Vykázání z VVP jsme nesli těžce, ale fakt, že nás vyhodil sám velitel, trochu zmírňoval naše zklamání.

Jako dočasný náhradní plán byla zvolena návštěva výcvikových objektů v Žárovicích, kde jsme si prohlédli oba cvičné objekty TO a objekt "skluz". Objekty jsou v dezolátním stavu, krom vytržené střílny zbraně L1 se na likvidaci podílí i místní, kteří do objektů sypou odpad a různé mršiny a mrtvoly, neboť zápach tam byl vcelku silný. Všeobecné veselí naopak vyvolal zajímavý název nedaleké obce: Soběsuky s dodatečně dopsaným háčkem nad s.

Po zhodnocení situace a doplnění potravin jsme se rozhodli vrátit a pokusit se znovu probít se nepřátelským územím k původnímu cíli, řídíc se pravidlem "dveřmi vyhozeni, oknem vlezem zpět". Auto jsme nechali pro jistotu tuším v obci Radslavičky nebo Radslavice a odtud vyrazili na napínavý několikakilometrový pochod opuštěným údolím potoka. Navigováni Billovou GPS jsme s menším blouděním nakonec k objektu došli.

Objekt je dochován ve skvělém stavu i s vnitřním bedněním a některými artefakty vnitřní výbavy, nad kterými jsme si marně lámali hlavu, k čemu že sloužily. Po důkladné foto a video-dokumentaci jsme vyrazili stejnou cestou zpět. Opět jsme na nikoho nenarazili a bez problémů, avšak již dost vyčerpáni jsme došli zpět k autu.

V Dědicích jsme doplnili tekutiny v hospodě a přes Brno se vrátili domů.

---