Vývojová řada Doppel-MG-Kasemmate

O německém opevnění nebyla dosud u nás vydána žádná souhrnná monografie a zahraniční bunkrologická literatura je bohužel poměrně špatně dostupná. Jak známo vývoj opevňování probíhal v meziválečném Německu odlišnými cestami, než ve státech orientovaných na Francii, Československou republiku nevyjímaje, i když při vývoji opevňování bylo vycházeno z důsledků a zkušeností stejné Světové války a dokonce i z bojů ve stejném prostoru. Výsledná podoba budovaných fortifikací byla od základu odlišná.

Je ctí německých odborníků, že dokázali, nebo se o to alespoň pokusili, reagovat na všechny nové podněty, mezi které patřilo nepochybně obsazení Československého pohraničí v září 1938 a následný průzkum a praktické zkoušky našich opevnění. Ačkoliv převážná část těchto zkoušek byla směřována na těžké opevnění, které bylo shledáno zajímavým pro jeho podobnost s Maginotovou linií, stranou nezůstaly ani lehké objekty - především moderně koncipované řopíky.

Vyvíjení vlastních obměn našich řopíků plynule navázalo na výstavbu a zkoušky kopií objektů lehkého opevnění vzor 37 budovaných ve vojenských prostorech pro účely výcviku jednotek, určených pro případné obsazení ČSR na základě zpravodajských informací (bude o nich řeč v některém z dalších článků). Ve vojenském prostoru Jüterbog se dochovaly dvě tyto zajímavé pevnůstky.

První modifikace (schéma nahoře), nazývaná ještě Ohrenstand, neboli "ušaté postavení" má výrazně prodloužené uši a stěny zesílené na úroveň odolnostní třídy B (síla 2 metry), střílny chrání pancéřová desky a jejich ozuby jsou modelovány pouze z betonu. Před nimi je rozměrný diamantový příkop. Po zkušebním ostřelování byl objekt pro potřeby pěchotního výcviku opraven - dobetonována pravá střílna a zasypán diamantový příkop.

Druhá varianta (dolní schéma) se již nazývá Doppel-MG-Kasemmate, neboli dvojitý kulometný objekt, jehož konstrukce byla plně přizpůsobena německým předpisům a standardním prvkům. Rozměry objektu jsou již výrazně větší než u původní předlohy. Vstupní chodbička je místo mříže uzavřena pancéřovými dveřmi 433Po1 se zaoblenými rohy. Chodbičku chráněnou vchodovou střílnou a obě kasematy navzájem uzavírají dveře 16P7 se střílnou. Každá z obou střeleckých místností má vlastní ruční ventilátor typu HES 1.2, jejichž nasávání je umístěno po obou stranách vchodu. Zbraně byly chráněny rozměrnými pancéřovými deskami 6P7 o sílen 20 cm, tvořících celou jednu stěnu kasematy, chráněnými shora nevelkými krakorci.

Oproti řopíku tak vznikl rozměrnější a především daleko dražší objekt, který je paradoxně velice podobný zdvojeným kulometným objektům budovaným do té doby například v rámci postavení na Odře či Pomořanském valu. Z původní koncepce tak byla zachována pouze myšlenka bočních střílen chráněných prodloužením čelní stěny. Jedná se tedy o opačný postup, než který zvolili poláci, jejichž objekty vycházející z řopíků byly do maxima zjednodušeny.

Objekty Doppel-MG-Kasemmate byly podle některých zmínek skutečně po roce 1938 budovány na západním valu. Jak již však bylo řečeno v úvodu neexistuje žádná běžně dostupná literatura, takže tuto domněnku nejde žádným způsobem doložit. V případě že k výstavbě skutečně došlo nebyl asi počet objektů veliký a přednost dostaly standardizované objekty řady 100.

Popisované pevnůstky se dodnes dochovaly nedaleko hranice vojenského prostoru Jüterbog jižně od Berlína. Prostor byl využíván v nedávné minulosti Sovětskou armádou a bez povolení není dodnes přístupný.

Zdroje a literatura:

1. Informace a fotografie od Dr. Mathyase Schneidera
2. PŘÍLESKÝ Lubomír Ing. CSc: Jak Wehrmacht připravoval dobývání československého opevnění, Fortsborník 4/5, Brno 1998

---