Poválečné pozorovatelny

Najdete je téměř v každém větším městě. Stačí vylézt na dominantní vrch, ze kterého je rozhled do okolí, ještě lépe na nějakou důležitou továrnu, a určitě je tam naleznete. O čem že to mluvím? O pozorovatelnách. Tedy o nebojových objektech sloužících pouze k sledování prostoru skrz průzory. Některé z nich na našem uzemí zanechali Němci při jejich "hostování" během 2. světové války. Další postavila naše armáda v 50. letech při přípravě uzemí na obranu proti imperialistickému agresorovi. Většinou bývá problém s časovým určením jejich výstavby, neboť není žádné přesné určující vodítko a většina bývá získávána přímo v terénu. Dnes pojednáme o jednom klasickém typu objektu, který se v různých obměnách vyskytuje téměř všude, přesně v duchu první věty tohoto článku - betonová pozorovatelna s velkými obdélníkovými průzory (viz foto).

Podle našich poznatků jde se vší pravděpodobností o poválečnou výstavbu, často nesprávně datovanou do období 2. světové války ("německý Luftchutz"). Pro toto tvrzení existuje několik důkazů: poválečný archivní materiál, který evidoval všechny německé objekty na našem uzemí, se o těchto pozorovatelnách nezmiňuje, v případě olomouckých pozorovatelen u obou fortů stály původně německé objekty z konce války. Na jejich místě však jsou pouze pozorovatelny, takže je možné předpokládat pozdější výstavbu, pamětníci v Kralupech nad Vltavou a Zlíně potvrdili jejich stavbu v 50. letech a především objekty jsou konstrukčně upraveny tak, osádku chránily před účinky zbraní hromadného ničení.

Naproti tomu důkazů podporující teorii válečných staveb je poměrně málo, dá se říci že pouze jediný pamětník v Brně tvrdí, že si pamatuje jak se na stavbě během války šmelilo s cementem. Je ovšem otázkou na kolik můžeme tomuto tvrzení věřit, vždyť od pamětníku jsme toho už slyšeli tolik... Žádné archivní podklady potvrzující jednu nebo druhou teorii zatím nebyly nalezeny.

Co se týká stavebního provedení, je velmi rozmanité - objekt může tvořit samostatná místnost (Prostějov), pozorovatelna s týlovou místností (Olomouc, Brno) nebo dokonce pozorovatelna se systémem přístupových chodeb a místností (Přerov). Vlastní pozorovatelna může mít tvar krychle či válce, s několika průzory. Charakteristický je tvar a provedení těchto průzorů, které mohou být svařované plechové či betonové s plechovou vložkou. Zdá se, že v jedné lokalitě se vždy nachází pouze jeden typ pozorovatelen. Obecně se dá také očekávat kombinace pozorovatelny s různými druhy krytů. Existují samozřejmě i atypické varianty a v několika případech lze uvažovat o přestavbě či dostavbě starších objektů.

Doposud byla zjištěna existence několika desítek objektů po celém území republiky (kromě Brna a Prahy lze namátkou jmenovat objekty v Kolíně, Kralupech, Mladé Boleslavi, Prostějově, Příbrami, Třinci...). Pro evidenci těchto pozorovatelen ale samozřejmě i dalších netypických objektů je v rámci těchto stránek zřízena speciální databáze. Budeme jen rádi pokud do ni vložíte informace o "vašem" objektu či alespoň dáte tip na jeho existenci.

Zdroje a literatura:

1. Materiál pana Jiřího Dibelky a jeho stránka
2. Podklady pana Petra Lenfelda
3. Vlastní průzkum v terénu prováděný v letech 2000 - 2003
4. Průzkumy členů KHV Brno publikované v občasníku BOING

---