Průzkum v Rabštejne nad Střelou

Už začátek téhle akce začal zajímavě - při čekání na Jirku před jedním panelákem na Plzeňském sídlišti Lochotín mě napadla agresivní důchodkyně, nadávajíc mi do demokrata jednoho. Stálu jsme totiž s autem před kontejnerem, kam zřejmě šla hledat nějaké zajímavé věci. Druhou veselou příhodou byl fakt, že na Stupíkově autě postupně přestaly fungovat větrák, světla, ostřikovače a nakonec i brzdová světla. Po krátké debatě zjišťujeme, že závadu nedokážeme odstranit a po debatě, kdo z posádky bude "brzdař Kid", který po povelu řidiče bude při brždění rozsvěcet na zadním okénku baterku, objevujeme že fungují alespoň mlhovky, takže je možné v případě potřeby simulovat brzdová světla pomocí jich. Poté už nic opravdu nebránilo k odjezdu směr sever.

Rabštejn nad Střelou je malebné městečko s nula stálými obyvateli, seskupené na skalním hřebeni v místě, kde říčka střela vytváří ostrý meandr. Na nevelkém prostoru jsou soustředěny dvě zříceniny hradů, zámek, klášter, kostel a nevelké náměstí s hrázděnými domy, zbytky hradeb a židovským hřbitovem na svahu dole. Kromě těchto památek o kterých se můžete dočíst v každém průvodci se zde samozřejmě nacházejí také řopíčky. Linie, která jinak běží po levém (východním) břehu říčky, zde přechází na pravý břeh a zkracuje si cestu přímo přes břidlicový hřeben nad městem.

Prvním našim cílem této výpravy byla právě oblast uzávěry tohoto hřebene. V jejím středu, na nejvyšším místě stojí zajímavá pevnůstka D-31/59/A-220, jejíž pravé ochranné ucho je z nám neznámého důvodu vytočeno do týlu, takže omezuje odměr střílny asi o 1/3 na zhruba 45°. Její týl chrání čelní objekt D-31/59a/E s původní betonovou chodbičkou kryjící vstup. Levý svah ostrožny byla dále kryta šikmým objektem D-31/60/A-140 umístěným nedaleko starého židovského hřbitova. Tato uzávěry byla v roce 1938 doplněna o objekt 159/59b/E a 159/59c/A-160. Oba objekty jsou těsně po betonáži, bez osazených ocelových prvků, přičemž zejména druhý jmenovaný je mimořádně zajímavý. Především je to nejšikmější objekt vůbec, neboť rozdíl os střílen je více než jeden metr (správně by měl tedy být lomený), takže například ze vstupních chodbičky se vchází do pravé kasematy schodem dolů (!). Navíc má osazenou velkou střílnu v pravé - horní střílně, což zcela postrádá jakoukoliv logiku. Snad šlo o chybu způsobenou rychlostí výstavby.

Druhým cílem byl průzkum levého křídla, které se rozprostírá na loukách a svazích na jih od města - již opět na levém břehu řeky v okolí trosek Horova mlýna. Bohužel původní lávku vzala kdysi voda, takže nás čekal asi tříkilometrový pochod přes protější skálu kolem takzvaného hraběcího kříže. Objekty č. 61-64, 79 a 80 zde byly situovány do dvou sledů a všechny jsou unikátně dochované, včetně takřka kompletních výdřev v mnoha z nich. Poslední má navíc zajímavou inundační šachtu - jeho vnitřek je však zatopen. Na jih odtud zůstala takřka ke styku s Manětínským potokem několik kilometrů široká neopevněná mezera, kde střela prochází hlubokým a neprostupným skalnatým údolím.

V nejbližší době (myšleno tím někdy v polovině října 2004) chceme pokračovat v dalším průzkumu směrem k severu.

---