Povídal Lakous, že k Čížovu se asi nikdo nevrátil a že by mohlo být zajímavé si zavzpomínat alespoň na fotografiích. Notabene když většina zde diskutujících byla "v poli" a jako účinkující se těžko mohli nafotit.
My jsme s Kejkem považovali za svoji povinnost akci shlédnout a aby nám doma tento výlet prošel, pobrali jsme z příbuzenstva kdekoho.
Já si popravdě vzpomínám především ukrutné vedro, hodně kamarádů a hlavně to, že můj syn se ztratil asi jen na 40 minut, takže jsem nestačil ani propadnout panice...
K fotkám netřeba komentáře, ten byl vyčerpávající v místě z ústa Pavlíka Viznera. Nuže, koukněte se.