Snížená hladina znojemské přehrady mne dlouho nenechala přemýšlet o náplni sobotního dne. Po napuštění této nádrže v roce 1966 totiž došlo k zatopení třech objektů vz.37 z úseku 7/II Znojmo, které se staly mým cílem.
Auto jsme nechali v Hradišti a odtud pokračovali po zelené značce směrem na Králův stolec, přičemž turistická cesta se v lese kříží s údolíčkem potoka, kterým jsme sestoupili k přehradě. Do oka nám ihned padnul poškozený objekt 7/A-180, který je bohužel i nyní zatopen do výše výdechů ventilace. Nicméně dobře je patrné jeho poškození – zničená pravá kasemata, část vchodu a zařejmě i granátový skluz.
Od tohoto řopíku jsme pokračovali dále proti proudu Dyje. Zprvu jsme jen klopýtali po kamenech, pak jsme museli překonat skalisko horolezeckým způsobem, ale výsledek stál za to. Naskytl se nám pohled na překrásný řopík 6/A-120, který již stál prakticky celý mimo vodu a dalo se k němu suchou nohou dojít. U pravé střílny jsou patrné zásahy od postřelování pěchotními zbraněmi. Objekt je však zanesen bahnem, ale má dosud osazené mřížové a zavřené pancéřové dveře. Na korozi a nánosu těchto ocelových součástí si lze představit, jak vypadají podmořské vraky lodí. V okolí objektu lze najít i vystřílené nábojnice, výjimkou nebyla třeba i rozbuška dělostřeleckého granátu.
Dále se již pokračuje pohodlněji k objektu 5/A-180, který svoji pravou střílnou kryl bývalý most u Trauznické elektrárny. Objekt je opět zanešen bahnem a alespoň otevřený, takže lze nakouknout dovnitř.
Od tohoto řopíku již není daleko k bývalé vodní elektrárně, která zásobovala dříve Znojmo a též zde v roce 38 probíhaly boje mezi Freikorpsem a SOS. Z elektrárny je stále patrný splav a spodní stavba s výpustěmi. Nad elektrárnou stojí již nezaplavený řopík A-120X s patrnou původní zeleno-žlutou kamufláží a nad 5/A-180 pak nalezneme E s betonovou zídkou proti zasypávání vchodu.
Zde naše procházka bývalým údolím Dyje skončila a vrátili jsme se zpět stejnou cestou k autu. Ještě jsme si odskočili do Šatova navštívit Jirku Špinara na MJ-S 3 a prohlédnout, v jakém stavu je náš nedaleký řopík. Ve Znojmě jsme cestou ještě přibrali Markétu, aby nezapomněla, jak vypadá řopík. Vydatný déšt, který nás zastihl pak již zhatil jakékoliv další plány na průzkum LO a vrátili jsme se domů. Ale i tak to stálo za to, kdo ví, kdy budou znojemští utopenci zase k vidění.