Evidence lehkého opevnění v katastru nemovitostí

Kapitola vybraná z diplomové práce Ing. Pavly Rohlíčkové (FSV ČVUT 2004). Autoři tohoto webu děkují autorce textu za možnost zveřejnění!

Objekty SLO (stálé lehké opevnění) a pozemky, na kterých jsou postaveny, nebyly zaevidovány a zakresleny ani do operátů, které následovaly po PK (pozemkový katastr). V mnoha územích, kde se tyto objekty nacházejí proběhlo přídělové řízení, při kterém nedošlo k jejich zakreslení do GPP (grafický přídělový plán). Tento stav ale neznamená, že by se pozemky SLO staly předmětem přídělu, neboť podle dekretu [3] byla přidělována pouze zemědělská půda. Na následující jednotnou evidenci půdy, která evidovala pouze užívací vztahy, navázala evidence nemovitostí, která převzala operát jednotné evidence půdy a doplnila jej o listy vlastnictví podle PK a podle šetření v jednotlivých obcích. Převzetím údajů z předchozích operátů opět nedošlo k řádnému zaevidování objektů SLO a pozemků, na kterých se nachází do evidence nemovitostí.

Začátkem 90. let minulého století předal Generální štáb armády České republiky, pod který spadaly objekty SLO, veškerou dokumentaci spojenou s těmito stavbami na jednotlivé VUSS (vojenské ubytovací a stavební správy). Od roku 1995 vzrostla snaha o zápis těchto objektů do KN, neboť teprve na základě řádné evidence může VUSS tento majetek, který je shledán jako přebytečný, prodávat či pronajímat.

Celá problematika evidence SLO v KN (katastru nemovitostí) má dvě roviny. Na jedné straně jde o vyřešení vlastnických vztahů k pozemkům pod objekty SLO a na straně druhé o zápis samotných objektů jako budov do KN. Ministerstvo obrany vydalo jednoduchou metodiku, podle které provádějí jednotlivé VUSS zápisy pozemků pod objekty SLO a objektů samotných, jestliže splňují charakter budovy podle daného právního předpisu, do KN na základě jednoho geometrického plánu. Geometrický plán je vyhotoven na pozemek pod objektem včetně všech terénních úprav k tomuto pozemku patřících (příkopy, obranné a maskovací valy aj.). Půdorys vlastního objektu opevnění je v takovém pozemku zobrazen svým průnikem s terénem.

Pro zápis vlastnictví státu k danému pozemku do KN je vedle geometrického plánu potřeba předložit katastrálnímu úřadu příslušné listiny (nabývací tituly). Těmito listinami mohou být doklady o vyvlastnění pozemku nebo kupní smlouva v případě, že daný pozemek byl vykoupen. Vzhledem k tomu, že dohledání těchto potřebných dokladů pro všechny pozemky, pokud se vůbec dochovaly, je velice problematické, postupuje VUSS při prokazování vlastnictví státu podle § 5 odst. 4 zákona [4]. VUSS sepíše za ministerstvo obrany formou notářského zápisu čestné prohlášení, že pozemky pod objekty SLO jsou vlastnictvím státu, neboť objekty SLO byly postaveny před 1.1.1951, tedy v době, kdy platila zásada římského práva (superficies solo cedit), že stavba je součástí pozemku, a tedy vlastníkem pozemku musel být vlastník stavby, který je v tomto případě nezpochybnitelný. Před zápisem prohlášení o vlastnictví státu k danému pozemku do KN se VUSS pokusí dohodnout na urovnání vztahu se současným vlastníkem pozemku, na kterém se objekt SLO nachází, pokud již tento pozemek není ve vlastnictví státu. Jestliže tato dohoda není možná, dojde k duplicitnímu zápisu vlastnického práva do KN, neboť ke stejné části zemského povrchu existují dva nabývací tituly. Následně VUSS podá žalobu na určení vlastnictví k soudu. Při tomto soudním řízení by muselo být prokázáno, že stát uvedený pozemek řádně nabyl, že nikdy ve skutečnosti nebyl zákonným způsobem převeden k jinému účelu na jinou osobu a že tudíž skutečným vlastníkem tohoto pozemku je stále stát.

Zápis samotného objektu SLO do KN je možný pouze v případě, že tento objekt splňuje charakter budovy podle § 27 písm. k) zákona [4], jedná se tedy o nadzemní stavbu, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Jestliže je splněna tato podmínka, jedná se o budovu, musí VUSS předložit příslušnému katastrálnímu úřadu doklad o vlastnictví objektu, kterým je opět čestné prohlášení sepsané u notáře. Dále musí VUSS předložit doklad o vymezeném způsobu využití budovy, kterým je vyjádření příslušného stavebního úřadu o tom, k jakému účelu objekt stálého opevnění slouží.

Kromě tohoto řešení je vlastnictví státu k pozemkům pod objekty SLO zapisováno do KN v rámci upřesnění přídělu JPÚ tak, jak je popsáno v kapitole 1.1.3 (str. 55 a následující). Je nepochybné, že řešení této problematiky v rámci JPÚ je mnohem jednodušší a finančně méně nákladné. Je třeba podotknout, že tímto způsobem nejsou v daném k. ú. řešeny pozemky s objekty SLO v lesích a zastavěných částech území.

V současné době je situace taková, že objekty SLO spadající pod správu VUSS Brno jsou všechny zaměřené a v dohledné době budou i všechny zapsány do KN. Tato VUSS je průkopníkem řešení celé problematiky, při kterém postupovala poněkud odlišně, neboť řešila především evidenci samotných objektů v KN, jenž budou evidovány jako budovy ve vlastnictví státu často však na pozemku jiného vlastníka. Ostatní VUSS se s řešením celé problematiky teprve potýkají, neboť sice již existuje vhodná a prakticky ověřená metodika evidence objektů SLO a pozemků pod nimi v KN, avšak chybí dostatek financí na její realizaci.

Autorka textu se jako zaměstnanec geodetické firmy podílela na zaměřování objektů LO pro VUSS Litoměřice.(pozn. J.L.)

Zdroje a literatura:

1. Zákon č. 63/1935 Sb., o vyvlastnění k účelům obrany státu, ve znění novely č. 94/1950 Sb.
2. Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Dekret presidenta republiky č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci.
4. [4] Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5. Vládní nařízení č. 155/1936 Sb., o pohraničním pásmu a obvodu opevněných a jiných pro obranu státu důležitých míst, I. prováděcí nařízení k zákonu o obraně státu.
6. Vládní nařízení č. 198/1936 Sb., o právech k nemovitostem v pohraničním pásmu, pak v obvodu opevněných a jiných pro obranu státu důležitých míst, VI. prováděcí nařízení k zákonu o obraně státu.
7. [7] Zákon č. 131/1936 Sb., o obraně státu, § 34 Opatření v pohraničním pásmu.
8. ARON, L., BÍLEK, J., BROŽ, J. et al. Československé opevnění 1935–1938. 2. vydání, ve FORTprintu 1. vydání. Náchod: FORTprint, 1998. 194 stran. ISBN 80–86011–05–4.
9. BAUDYŠ, P. Majetkoprávní uspořádání objektů stálého opevnění z doby před rokem 1939. ČÚZK – odbor legislativy a metodiky katastru nemovitostí, 2002, 2 strany, č. j. 778/2002–23..
10. Vyjádření ŘOP č. j. 45006/taj. hl. št. ŘOP – 1937: Dodavek k vyjádření ve složce k č. j. 17014/taj. ŘOP – 1936.
11. Zápis z jednání ze dne 15. dubna 1937, které se konalo mezi zástupci vojenské správy a vlastníky pozemků v obci Slavonice, politický okres Dačice, stran postoupení části pozemků do vlastnictví vojenské správy.
12. Přípis Velitelství III. Sboru (stavební ředitelství) ze dne 1.4.1938 č. j. 137.003/dův. stav. 1938, který byl doručen Okresnímu úřadu v Dačicích, ohledně uveřejňování zpráv o výkupu nebo vyvlastnění nemovitostí pro stavby důležité pro obranu státu.

---