Popis úseku J1 Jizerské hory

S výstavbou úseku J-1 se začalo poměrně dosti pozdě, což bylo způsobeno především tím, že zdejší terén se projektantům zdál jako téměř neprůchodný, tudíž rozhodně nebyl prioritou. Výstavba opevnění byla zadána firmě Ing. Jaromír Dajbych z Kutné Hory, přičemž prvních šest objektů bylo dodatečně přesunuto do sousedního úseku J-2. Těchto šest pevnůstek (č. 56, 57, 58, 59, 239 a 240) proto postavila firma F. Krušiny. První objekt byl vybetonován 4. 8. 1938 (J-1/109) a posledním objektem, který se stihl do kapitulace postavit, byl řopík J-1/105 (22. 9. 1938). Z plánovaných 125 objektů se podařilo vybetonovat jen 33 pevnůstek. Velitelem VSD byl mjr. pěch. Václav Novák.

První objekt 1. sledu (č. 56) měl být postaven pod horou Poledník, poslední (č. 137) bychom v případě jeho postavení našli v blízkosti Promenádní cesty. Linie měla být zesílena 2. sledem pouze na třech místech, konkrétně od Poledníku směrem na východ (č. 239–254), v prostoru Štolpišské silnice (č. 266–277) a poslední část 2. sledu měla zesilovat obranu v uzávěru silnice Bílý Potok–Souš (č. 289–303). V prvním sledu tedy mělo stát 82 objektů, ve druhém 43. Všechny postavené objekty byly dokončeny pouze v hrubé betonáži, nebyly dodány ventilátory, pancéřové dveře, ale kromě kulometných závěsů byly v některých objektech nainstalovány i lafety (!). Nepostavené pevnůstky byly pochopitelně nahrazovány dřevozemními kryty pro kulomety nebo jinými improvizovanými objekty. Překážky nebyly (až na krátký dvoukilometrový úsek) dokončeny a byly nahrazeny ostnatým drátem na dřevěných kůlech.

Za typově zajímavý objekt nemůžeme bohužel označit žádný, jelikož zde až na jeden řopík typu D (J-1/239) měly stát pouze objekty typu A. Po dostavění všech pevnůstek bychom v tomto úseku mohli najít dva lomené objekty (č. 62 a 254).

Dnešní stav objektů: Většina objektů je zachována v poměrně slušném stavu. Mnoho pevnůstek se však stává neviditelných, vlivem velmi hustého nízkého porostu v jejich okolí. Objekt J-1/114 byl pravděpodobně využíván lesní správou a J1/119 zase asi trampy. Hodně objektů je však otevřených. Celkově lze označit průzkum zdejších objektů za velice obtížný a namáhavý.

Zdroje a literatura:

1. Aron, L. a kol.: ČESKOSLOVENSKÉ OPEVNĚNÍ 1935 - 1938, Okresní muzeum Náchod, Náchod 1990.
2. Stejskal, Libor - Stejskal, Jan: DRAMA '38, Knihy 555, Liberec 2003.
3. Martinů, Libor: ÚSEK J1-POZNÁMKY, Liberec 2003, rukopis