Fotodokumentace exteriérů a interiérů LO

Již před lety jsem se začal věnovat fotografování interiérů lehkých objektů. Za tu dobu jsem postupně zdokonaloval metodiku této činnosti a tak se ji pokusím shrnout v tomto článku.

Důvodů, které mne vedly k této soustavné činnosti, bylo několik. Jednak jsem během minulého roku prakticky nafotil exteriéry všech objektů, které se nacházely v rozumném dosahu. Dále to byla soustavná devastační činnost „sběračů kovů“, po jejichž nájezdech zůstávají jen betonové skelety ( ještě že zatím neexistuje žádný Betonšrot s.r.o., to by brzy mnoho úseků připomínalo Pražskou čáru) a avizovaná snaha AČR zbavit se opevnění a s tím související pravděpodobnost zániku mnoha pevnůstek nebo jejich nedostupnost. Objektů i nyní stále ubývá a tak se za nějakou dobu možná budeme jen dohadovat, jak vlastně v detailech vypadaly. Nakonec je to snaha získat dostatek podkladů pro identifikaci historických fotografií, kde je často nutný i detail pro určení objektu.

Základní myšlenkou toho projektu je nafotografovat každý objekt tak, aby na základě této dokumentace bylo možno zjistit jeho celkové provedení. Jako podklad jsem použil „Tabulku pro průzkum LO. Při vlastním fotografování neuvažuji, zda ten který prvek je něčím zvláštní, ale o faktu jeho existence a nutnosti zaznamenání.

Nyní k vlastní metodice. Jako příklad uvádím typický objekt typu A z II. sboru, kde z kovových prvků najdeme maximálně mříž a dále jen holý beton. Ačkoli mluvím o interiérech, s focením začínám už venku. Pořizuji detailní snímky střílen, obou výduchů, vyústění granátového skluzu, háků pro maskovací sítě (z různých úhlů), rour periskopů, případně okopů, průseků nebo celkové konfigurace umístění v terénu. Poté pokračuji průchodem objektem. Začínám celkovým záběrem vchodu, následuje celkový snímek mříže a detaily jejího horního závěsu (kapsy) a západky. Pokračuji vchodovou střílnou, mřížkou sání, trubkami u stropu i u podlahy a gulou (pokud zrovna vchodová chodbička není zasypaná vším možným). Následuje rám pancéřových dveří - horní a spodní závěs, případně otvory pro jazýčky. Omítnutá stěna za tímto rámem si rovněž zaslouží snímek. Nyní jsem v pravé střelecké místnosti. Pořizuji celkový záběr od vchodu a od čelní stěny a dále detaily roury odtahu se šrouby (kapsami) lapače a čepu pro zavěšení nádržky pro vodu na chlazení hlavní. Vlevo od střílny fotím detail roury periskopu opět se šrouby (kapsami) lapače. Zdokumentovat je třeba i šroub (kapsu) lapače ve stropě. Dále pořizuji celkový záběr střílny se šrouby (kapsou) lafety, detail středu střílny, aby byla patrná eventuelní přítomnost špalíku a detail závitů ve spodní části. Pokud jsou v podlaze žlábky pro chlazení hlavní a gula, pořizuji další snímky. V pravé místnosti končím záběrem podél čelní stěny do levé místnosti. Ve spojovací chodbičce zdokumentuji ze dvou směrů vchodovou střílnu a konzoly ventilátoru (aby byly patrná existence otvorů pro ventilátor). Buď na těchto nebo samostatných snímcích zachycuji polohu trubek u stropu a podlahy. Přecházím do levé střelecké místnosti, kterou zabírám stejným postupem jako pravou, navíc přidávám granátový skluz.

Toto je taková základní „kuchařka“. V mnoha objektech ale lze dokumentovat další detaily: čísla vyražená na střílnách, čísla na vchodových střílnách, čísla na víku granátového skluzu, zbytky výdřevy, otisky popisek, pilířky v nedokončených podlahách nebo nejrůznější poškození. V oblastech, kde se nalézají reaktivované objekty, je škála záběrů často daleko větší - prefabrikované chodbičky, pancéřové dveře, lapače, pozůstatky lafet a jejich čísla (ta jsou mimochodem velmi fotogenická), stolky na výměnu hlavní nebo nastavené roury periskopů.

Nyní je tedy hotova základní fotodokumentace a přistupuji k další části a tou jsou fotografie rozměrů. Za tím účelem přikládám bílý skládací metr a pořizuji většinou záběry v režimu makro. Tímto způsobem dokumentuji například zahloubení ve stěně za pancéřovými dveřmi, vzdálenost hlavních a vchodové střílny od stropu, vzdálenost roury sání ventilátoru od stropu, délku konzol ventilátoru, vzdálenost trubek zemního a vzdušného vedení od stěn, výšku GS od podlahy nebo polohu čepů pro nádržku.

K tématu ještě několik technických poznatků. Pořízení dokumentace jednoho objektu obnáší zhruba 50-80 fotografií a je tedy náročné na kapacitu záznamového média, baterie i čas-kompletní dokumentace 1 objektu (včetně exteriéru) se může protáhnout až na 45 minut! V dnešní digitální době je používání "klasické" fotografie pro tento účel anachronismus a vzhledem v množství fotografií prakticky nereálné. Vestavěný blesk nemá dostatečnou výkonnost a používám ho pouze při režimu makro na snímky např. čísel nebo znaků. Pokud je beton vlhký, pohlcuje daleko více světla a i při použití přídavného blesku je třeba měnit často nastavení. Rovněž pokusy s odrazem světla od stropu lze doporučit jen při existenci omítky. Protože prostor je dost omezený, je daleko výhodnější širokoúhlý objektiv. Při samotné kompozici snímku platí jedno velice nevhodné pravidlo: stíny, které vytvoří blesk, jsou vždy na záběrech, kde je nepotřebujeme a naopak. Například dokáží zcela devastovat snímek mříže, ale při fotografování kapes pro šrouby pro neosazenou vchodovou střílnu je získáme jen velice obtížně. Při pořizování detailů nesmíme zapomínat na celkový záběr-sebelepší záběr trubky nad vchodovou střílnou nám nic neřekne o jejím umístění a velikosti bez nějakého dalšího určujícího prvku. Pro účely archivace snímků je vhodné si stanovit určitou následnost záběrů-při přebíhání z jedné strany objektu na druhou získáme řadu snímků (hlavně detailních), které nedokážeme s jistotou určit. Pro „rozměrové“ snímky je vhodné použít bílý skládací dvoumetr. Někdy je jeho přiložení poněkud obtížné-má tendenci různě se sklápět. S výhodou lze použít různé svěrky, ale ani to není všelék. Rolovací metr se sice lépe přenáší, ale jeho umísťování je ještě obtížnější a navíc většinou dochází k jeho lámání a tím nízké životnosti. Musíme také vyzkoušet, na jaké rozlišení fotoaparátu a jakou vzdálenost jsou ještě rozeznatelná číslo na metru a také hlídat nežádoucí odrazy, aby na snímku nebyla jen přepálená bílá šmouha.

V poslední době se věnuji novému fenoménu a tím je fotografování čísel střílen, hlavních i vchodových. Umístění čísel je podrobně popsáno v článcích "Souhrnné informace o hlavních kulometných rámech v LO vz.37" a "Souhrnné informace o vchodových střílnách v LO vz.37". Podstatná je příprava pro fotografování. Musím konstatovat, že zde žádná jednotná metodika není, co kus to originál. Obecně ale platí zásada-pokud je něco patrného, tak nejdříve důkladně dokumentovat a až poté pokračovat v čištění. Na kvalitní fotografii na monitoru je často vidět více než v reálu. To platí např. u čísel na střílnách Škoda, která bývají někdy výraznější díky oreznutí v původním stavu než po očištění. Silné nánosy rezu, barvy nebo kalcitu (inkrustaci uhličitanu vápenatého) odstraníme špachtlí o šířce cca 30mm. Použití ostrého břitu (šroubováku, špičky nože) může způsobit rýhy v základním materiálu, které mohou vadit při identifikaci čísla. Pokud je plocha vlhká, otřeme ji hadříkem. Na odstranění rzi se nejlépe osvědčil smirkový papír zrnitosti 50. Plochu můžeme i nastříkat olejem (např. WD40), který napomáhá odstranění rzi. Poté ale musíme plochu důkladně otřít. Na čištění lze použít i bronzový kartáček. Dále si musíme uvědomit, že vyražení čísel způsobilo zhutnění materiálu v místě ražby. V některých případech tak lze vysledovat čísla i na totálně orezlých plochách. Někdy můžeme použít i zatření bílé barvy do čísla, to lze ale použít jen pro zvýraznění na dobře dochované ploše. Po očištění zůstává prach v prohlubních, někdy se vyplatí ho vyfouknout nebo otřít hadříkem. Vlastní fotografování provádíme v režimu "makro". Pro expozici použijeme buď externí blesk s rozptylkou nebo stačí i interní blesk. Při méně zřetelném čísle je vhodné vytvořit celkem 6 fotografií: kolmo, zleva a zprava pod úhlem asi 70° k ploše a totéž s fotoaparátem otočeným o 90°. V extrémních případech můžeme vypnout blesk a nasvěcovat plochu s číslem pod úhlem asi 20-30° výkonnou baterkou. Výsledkem je technicky nepoužitelná fotografie, ale kontury čísla se zvýrazní. V každém případě zde platí výjimka potvrzující pravidlo-stíny jsou v tomto případě pomocníkem.

Pokud se někdo nechá inspirovat, mohu mu jen popřát hodně úspěchů a nových poznatků při této bezesporu velice ujeté činnosti.

---