Rejon Lubasza

(Všechna místní jména jsou uváděna v předválečném polském tvaru. Fotografie budu ještě doplňovat až je roztřídím!)

Rajón Lubasza bránil západní křídlo postavené části opevněného prostoru Polesí. Terén je zde ovlivněn řekou Horyń, jejíž ploché údolí je zahloubeno o více jak deset metrů pod úroveň písšitých a rašeliných rovin na východě. Určujícím prvkem je údolí říčky Zámčisko - pravobřeřního přítoku řeky Horyń.

Konfigurace terénu a důležitost pravého křídla obrany zapříčinili, že zde bylo při opevňování použito některých speciálních řešení - unikátních nejen v měřítku východní hranice, ale celého poleského předválečného opevnění vůbec.

Šířka rajónu je zhruba 6 kilometrů a celkem zde bylo projektováno v rámci tří skupin (grup) 17 těžkých objektů, z čehož se 15 podařilo stavebně dokončit. Z větší části se jednalo o oboustrané pěchotní sruby se zbraněmi pod betonem (č. 2, 4, 10, 12, 12a, 15, 17), případně o zahloubené objekty s výzbrojí pouze v pancéřových kopulích (č. 3, 7, 14). Dělostřelectvo bylo soustředěno do dvou samostatných srubů - v každém po dvou dvojicích původně ruských 7,62 cm kanónů vz. 1902 (objekty č. 1 a 8). Bez hlavní výzbroje pak byl objekt č. 11 a úkryt pro četu pěchoty s pozorovatelnou č. 13. Minometné družstvo mělo být umístěno v druhosledovém srubu č. 17 a velitel rajónu měl své stanoviště v nepostaveném srubu č. 15.

Unikátní na tomto rajónu je systém tří dokončených a jedné započaté tvrze. Nejde sice o tvrze, na jaké jsme zvyklí z ostatních předválečných opevňovacích systémů, ale přesto jde o řešení velice zajímavé. Hluboce zaříznuté údolí Zámčiska a nutnost postřelovat hladinu řeky. Proto byl klasický pěchotní srub rozdělen na dvě (nebo dokonce tři) části navzájem propojené poternou. Horní část sloužila jako vchod a byl zde umístěn pancéřový zvon pro blízkou obranu, strojovna a scodiště či šachta do podzemí. To bylo tvořeno jednoduchou poternou se střílnami na její obranu. Spodní objekt v úrovni hladiny říčky pak měl dvě až tři kulometné střílny a nouzový výlez. Toto řešení zde bylo použito třikrát (č. 6, 9 a 17). Pro čtvrtou "tvrz" byl dokončen pouze rozměrný výkop, neboť veškeré části takovýchto objektů - včetně poterny, byly budovány povrchovým způsobem.

Součástí obrany je i dochovaný jez na říčce, situovaný přímo před tvrzí č.9, který měl sloužit k zatopení části údolí.

Seznam objektů rajónu Lubasza

Dnešní stav všech pevnostních objektů rajónu Lubasza je poměrně dobrý. S vyjímkou vytržených střílen zde nebyly prováděny žádné další demolice. Interiér většiny srubů je však alespoň zčásti zatopen a navíc jak vnitřek tak i okolí trpí zvykem místních obyvatel zbavovat se odpadků jejich odvozem kamkoliv mimo svůj pozemek.

V poválečných dobách byl využit dělostřelecký srub č. 8 jako úkryt civilní obrany. Rovněž úkryt č. 13 byl využit - tentokrát v rámci vojenského prostoru který v přilehlém lese vznikl. Nám se však jeho dvojpodlažní interiér podařilo prozkoumat dříve než jsme si uvědomili že je tento prostor ještě využíván, neboť při vstupu sice existuje přísně střežená strážnice, ale již o několik metrů vedle plot mizí, neboť oplocení posloužilo domorodým obyvatelům jako zdroj levného stavebního materiálu.

Pokud by se někdo odhodlal opevnění v oblasti navštívit, určitě nesmí zdejší tvrze minout (nehledě na to že pohostinnost zdejších obyvatel je oparvdu neuvěřitelná :-)

Zdroje a literatura:

1. PRUSKI Zbigniew: Bastion Polesie, Przanysz 2000

---