Kryt u Vltavy v Č. Budějovicích

Předem upozorňuji, že není jisté, že se skutečně jedná o německý kryt, protože nemám k dispozici žádné dokumenty a vycházím z místních okolností a z několika dobových fotografií podobných krytů z německých měst. Případné připomínky vítám.

Nedavno jsme prozkoumali protiletecký kryt z doby protektorátu u Litvínovického mostu přes Vltavu v Českých Budějovicích. Je to malý povrchový kryt půdorysu pravidelného dvanáctiúhelníku o průměru vepsané kružnice 5,6m s vchodovou přístavbou na severní straně.

Interiér nebylo možné prozkoumat, ale podle fotografií pořízených metodou vstrč ruku a vyfoť, je patrné, že se uvnitř nenachází žádné schody do dalších podzemních prostor, jak by se snad mohlo zdát dle přelomené betonové desky poblíž bunkru. Uprostřed interiéru je nosná stěna. Vchod byl zřejmě průchozí z východní i západní strany a tedy tvořil jakýsi průchod, tunel, či loubí chcete-li. Přesně na opačné straně krytu od vchodu je ve stěně u země jakási, dalo by se říci střílna. Nevidíme její dolní okraj – jasně vidět, že tehdejší terén byl rozhodně nižší. Bohužel nemáme k dispozici zatím žádné dokumenty o tomto objektu a tak můžeme jen odhadovat souvislosti. Zřejmě hned po válce byl kryt zazděn, včetně „střílny“, u které byl však z neznámých důvodů ponechán otvor od horního okraje asi 15cm široký v celé délce otvoru. Je možné, že byl kryt v době totality využíván jako pozorovatelna CO. Nicméně západní strana vchodu byla částečně někým proražena a tudy se také dostal do objektu všemožný naplavený nepořádek při povodni v srpnu 2002.

Pokusme se nyní rekonstruovat využívání krytu v době okupace. Kryt se nachází jen několik metrů od bývalé továrny strojírny Fridrich Beckhoff, ve které se vyráběly součásti letadel pro Luftwaffe. Kryt je malý a samozřejmě nesloužil pro všechny zaměstnance továrny, ale pouze pro ty, kteří se v době leteckého poplachu právě nacházeli poblíž krytu, pravděpodobně hlavně pro strážné. Alespoň ze strany od továrny vedl k vchodové „předsíni“ určitě přístupový zákop, který byl u vchodu hluboký nejméně 150cm a měl boky vyztužené prkny. Po vstupu z „předsíně“ do samotného krytu se zavřely pancéřové dveře a za nimi se vcházelo po levé straně. Střílnový otvor pak sloužil pravděpodobně jako částečný zdroj světla, pokud do krytu nebyla zavedena elektřina, jako ventilace a pro pozorování. Uvnitř na stěnách jsou skoby nevíme k čemu sloužící. Uvnitř byl objekt opatřen bílou omítkou končící asi půl metru od stropu.

Ač je tento kryt zajímavou památkou, stává se z něho uvnitř smetiště různého harampádí a odpadků, venku pak cílem sprejerů. Co se týče protileteckých krytů z války, v Budějovicích se nám také dochoval dnes bohužel nepřístupný kryt po nádražím. Dříve protékala Lanovou třídou Hlinská stoka. Roku 1861 byla vyzděna, později opatřena klenbou. Vtékala do Mlýnské stoky. Hlinská stoka pramení již u Hlincovy hory a po povodních v letech 1888 – 1890 byl vybudován za nádražím odvodňovací příkop, po první světové válce se zazdil a tunel pod nádražím zůstal. Je klenutý, uprostřed je koryto a po stranách chodníčky. A právě tento tunel sloužil v roce 1945 jako protiletecký kryt. Druhý tunel je pod nádražím i z druhé strany do Žižkovi ulice. Ten byl roku 2005 částečně odkryt při rekonstrukci autobusového nádraží.

Mimochodem - fotky jsou z března, aby si někdo nemyslel, že už máme v Budějovicích sníh!

---