Fakt, že Československá armáda používala kořistní techniku zanechanou na našem území kapitulujícími německými vojsky je poměrně známý. Prozatím neznámá však zůstává oblast navazování na německé zkušenosti i v jiných oblastech než je materiální vybavení vojsk, v našem případě zkušeností a principů výcviku vojsk a to až do takového detailu, jakým je stálé vybavení vojenských prostorů.
Je již zřejmě bez diskuze, že klasické hranaté bunkry, nacházející se ve velkém množství na území výcvikových prostorů pocházejí z doby okupace. Tyto charakteristické stavby, nazývané pro svůj tvar „pixle“ byly zatím nalezeny v oblasti Vyškova, Milovic, Brd, údajně i Libavvé a naposledy i v oblasti výcvikového prostoru vojsk SS na Benešovsku. V poslední době se však podařilo objevit několik tvarem i funkcí odpovídajících objektů i v místech, kde během okupace německá armáda necvičila.
V letech následujících po osobození ČS armáda získala velké množství rozsáhlých vojenských prostorů umístěných na strategických místech státu – především v jeho jižní a západní části. Jednalo se o oblasti Boletic, Dobré Vody na Šumavě a Slavkovského lesa, které měly v případě vojenského konfliktu sloužit ke skrytému soustředění vojsk před útokem, případně naopak jako pilíře obrany. A právě na území vojenských újezdů Boletice a Slavkovský (tehdy Císařský) les se náhodně podařilo objevit malé pixle, které tu jaksi neměly co dělat, neboť svojí existencí boří teorii o jejich německém původu.
Po jejich podrobném průzkumu a následně i získání některých archivních informací je nyní možno konstatovat, že jde překvapivě o poválečnou výstavbu, rámcově datovatelnou do let 1946-48, avšak vycházející z německých vzorů a jenom částečně přizpůsobenou dobovým podmínkám.
Prozatím se podařilo nalézt tři typy objektů, z nich jeden pouze v jediném exempláři a tudíž není jisté, zda jde o stavbu typovou či atyp. Funkčně se jedná o pozorovatelny (2 nalezené exempláře), malé úkryty pro obsluhu terčů (zatím 5 objektů) a jeden velký úkryt.
Asi nejblíže klasickým pixlím jsou malé úkryty, které jsou prakticky identické s menšími variantami německých objektů, jaké jsou k vidění například v okolí obce Jiřice nedaleko Milovic. Krom zaoblených rohů je jedinou odlišností existence druhé pozorovací štěrbiny v boční stěně. Zcela shodné jsou pak různé stavební detaily a prvky vybavení, ať již jde o drobné krakorce stínící pozorovací štěrbinu proti povětrnostním vlivům, rámy dveří, oplechování stropu, trubky pro vedení anebo navijáky. Zřejmě byl použit přímo kořistní materiál ze skladů. Jedinou zásadní odlišností je tak existence prostupů ve stropnici, zřejmě pro periskop.
Jak již bylo zmíněno, víceméně náhodou se podařilo nalézt sedm objektů v bývalém VVP Prameny (Kynžvart, Císařský les) a jeden objekt ve VVP Boletice. V prvním případě se jedná o tři pozorovatelny v okolí bývalé obce Čistá a čtyři malé s jedním velkým úkrytem u zaniklé obce Smrkovec. V Boleticích je jeden objekt vložen přímo mezi řopíky, dokonce v místě zahlazeného objektu, což nás při terénním průzkumu přivádělo k šílenství, neboť jsme k této pevnůstce došli asi pětkrát – vždy v domnění, že se jedná o hledaný řopík. Tento objekt je také samozřejmě oficiálně nepřístupný.
Je více než pravděpodobné, že další tyto objekty stojí prozatím zapomenuty v bunkrology doposud opomíjených stávajících, nebo již zrušených vojenských prostorech, jakými jsou především Dobrá voda na Šumavě, některé oblasti VVP Ralsko, VVP Boletice ale samozřejmě i prostory na Slovensku. Naopak nepravděpodobný je jejich výskyt tam, kde byl dostatek objektů německých. Proto bych chtěl obrátit pozornost bunkrologů i na tuto – dle mého soudu velice zajímavou oblast fortifikační architektury.