3.2.2007 Milovice

3.2.2007 jsme podnikli výpravu do Milovic s tim, že jsme si dali za úkol najít cvičné třicet šestky a prohlédnout si Pixli na ploše Balónka. Nakonec jsme se sešli jen tři z toho dva „bunkrologové“ jeden laik, sraz jsme měli v 7:30 na Masarykově nádraží v Praze a v Milovicích jsme vystupovali v 8:40. Počasí bylo docela pěkné, bylo sice zamračeno, ale nebyla zima ani nepršelo, a tak jsme rovnou zamířili směr bývalý VVP Milovice, kousek za vesnicí jsme prošli okolo vybydlených baráků, které byly na kraji bývalé střelnice, na které se nachází několik pixel. První pixel byl kousek od hranice střelnice, jednalo se o malý pixel a byl asi v době ruské přítomnosti upraven na telefonní, jelikož uvnitř byla spousta vody, tak jsme se dovnitř nemohli moc podívat, takže jsem tam strčil fotoaparát, abych měl aspoň fotku. Po cestě k další pixle jsme narazili na zákopy, stojany na terče a několik malých betonových objektů, u kterých nám nebylo jasné, k čemu sloužily po cca 200metrech od prvního pixle se nachází další pixle, ale ten je daleko větší, obsahuje dvě místnosti v jedné (té menší byl agregát a v druhé (větší) bylo zařízení na tahání terčů, ve stropě tohoto objektu se zachovaly kladky, přes které bylo napnuto lano na tahání terčů, zajímavostí je, že okolo objektu vede cyklistická stezka a je zde zastavení naučné stesky, které popisuje místní chráněnou oblast, ale o pixle, před kterým stojí, neřekne ani slovo. Po návštěvě této pixle jsme pokračovali po cestě asi 300metrů k velkým ruinám, jednalo se asi o pixel, který byl rozvrácen výbuchem a to doslova, protože čelní zeď úplně chybí, strop je vytržen a leží uvnitř objektu, když jsme na to koukali, vypadalo to monumentálně. Dále naše cesta pokračovala přes pole a lesy asi tak 3 Kilometry, až jsme uprostřed lesa narazili na baráky, okolo kterých jsme po asfaltové cestě jenom prošli, protože nepůsobili zajímavě, ale zašli jsme k barákům, které byly schovány za valy z hlíny, jednalo se asi o ubytovací a velící prostory, protože jeden sál jsme určili, že to byl asi kinosál, jinak celý barák byli kompletně vybydlený. Pak jsme pokračovali po pěkné asfaltové cestičce až k plotu, který obíhá skládku odpadu, pod kterou se nachází nejspíš objekt typu K. Škoda, že tam ta skládka je L . A dál jsme šli kousek podél plotu až jsme došli k silnici, za kterou je golfové hřiště, které se nachází na místě bývalého tankodromu a to hřiště jsme museli obejít, abychom se dostali ke cvičným objektům VZ.36, tak jsme se museli kus vrátit po silnici a hned, jak to šlo, jsme ho začali hřiště obcházet. Po cestě jsme narazili na pásy z tanku a spoustu, ale spoustu golfových míčků a taky jsem si jích pár vzali na památku. Dělali jsme si srandu, že to je jak sbírání hub. Potom, co jsme došli na kraj golfového hřiště, jsme se rozvinuli do mini rojnice a postupovali jsme podél hřiště, párkrát jsem zavětřil, že by tam mohla být vytoužená třicet šestka, ale většinou to byl jen okop nebo halda betonu, ale pak, když už naděje umírala, jsem zahlédl mezi stromy prosvítat kusy betonu, tak jsem se šel spíš z povinnosti než z přesvědčení podívat, jestli to je třicet šestka, a ona to byla třicet šestka, sice to bylo rozvalené céčko, ale ten pocit, že jsem to konečně našel, ten byl nádhernej. Tak jsem hned začal řvát tady a mávat rukama, když jsme se všichni u něj sešli, tak jsme ho začali fotit a na potvoru začalo hnusně pršet, naštěstí to byla jen krátká přeháňka. Z objektu zbyla jen čelní stěna, strop leží asi o pět metrů stranou a je na dva kusy, v objektu jsou naházené nějaké betonové hroudy, které určitě nepatří k objektu. A potom jsem se vydali hledat další objekt, ten ležel o 100 metrů dál na kraji golfového hřiště s tím, že dovnitř se leze přes golfové hřiště a u pravé střílny roste statný strom objekt, je vcelku čistý a tak jsem ho hned začali fotit ze všech stran, potom, co jsme se objektem dostatečně nabažili, jsme si řekli, že jsme splnili hlavní cíl cesty. Vraceli jsem se podél hřiště až kousek před jeho koncem, jsme zabočili prudce vlevo a přes křoviny jsme šli k objektům, které vykukovaly z okraje lesa, když jsme přišli k nim, zjistili jsme, že se jedná o správní budovy střelnice, a hned jsme do jedné zalezli a zaujaly nás nápisy na stěnách jako „Pozor nepřítel naslouchá“ a jiné různé agitační hesla a popisy místností, z věžičky, kterou tato budova má, jsme se kochali rozhledem po střelnici a přemýšleli jsme, kde se asi nachází cvičný objekt CE Milovice, potom, co jsme se na kochali do sytosti, tak jsme slezli dolů a šli dál a koukali do všech budov, bohužel všude byl strašný bordel až jsme v jednom relativně čistém objektu zastavili a dali si oběd, po krátké pauze jsme pokračovali dál s tím, že se budem vracet, jakmile jsme vlezli do lesa, tak jsme spatřili kousek od cesty, po které jsme šli zvláštní betonový objekt, když jsme k němu přišli, tak jsem začali přemítat, zda se jedná o pixel či ne, protože mu byl hodně podobný a byl asi ze stejné doby, ale, co to je, to ví asi málokdo , potom, co jsme objekt důkladně prolezli, jsme se vydali po výkopu, ve kterém vedly asi telefonní kabely dál v domnění, že nalezneme další zajímavý objekt, ale ouha, on končil uprostřed lesní školky, tak jsme se zní vymotali a šli jsme směrem na cílovou plochu Balónka, abychom prozkoumali další pixely, cesta vedla po různých asfaltových cestách, až jsme se vymotaly na silnici u bývalé osady Mladá, kde je nainstalovaná informační tabule s historii této vesnice. Tuto tabuli jsme důkladně prostudovali a vydali se po kostkované silnici směrem na cílovou plochu Balónka, kousek před ní je takový lesík, ve kterým se podle mé mapy z VHA zkoušely překážky pro objekty stáleno opevnění a taky jeden pixel z ruskými úpravami, ty úpravy se skládají z podzemních prostor s několika vstupy, se spoustou místností. ve kterých byly nalepeny ruské noviny, asi se jednalo o velitelství, a v okolí se nalézá spousta okopů, zákopů a dvě podzemní místnosti, které vypadají jako garáže, ale nevím, co to je. Po prozkoumání tohoto objektu, jsme se vydali dál skrz lesík, až jsme vylezli na planině, kde se nalézá cílová plocha Balónka, a zamířili ke zpola rozbořenému pixle, který je sice poškozen výbuchem, ale drží pohromadě, potom jsme pokračovali dál, až jsme narazili na další rozbořený pixel, ale z toho moc nezbylo a jeho kusy se válely dost daleko od původního místa, kousek za ním jsme našli další pixel, z toho taky moc nezůstalo, ale co mě u něj zaujalo, byl prasečí ocásek, který vypadal jako normální z první republiky, ale odlišoval se tím, že měl na konci asi 20cm drát do spirály a bylo jich tam několik. Jako třešnička na dortu byl poslední pixel, který byl v celku dost velký a bylo v něm spousta zajímavých věcí jako zbytky komínu od agregátu a také kusy elektroinstalace, potom, co jsme se v tomhle objektu zdrželi asi 20min, jsme vyrazili na nádraží, kde už na nás čekal vlak směr Lysá nad Labem, kde jsme přestoupili na vlak směr Praha. Po celodenním výletě jsme si mohli říct, že jsme našli vše, co jsme hledali a že se to povedlo.

A já jsem hned začal plánovat další výpravu do Milovic s tím, že navštívíme další cílovou plochu s pixele, letiště Hradčany a ruské pevnosti v jeho okolí, dále Mordovou rokli a další ruské objekty. Jestli někdo chce, budu rád, když se přidá.

Zdroje a literatura:

1. VHA

---