Odkud se vzala data v databázi...

Tímto článkem bych rád, alespoň částečně, splatil dluh vůči všem osobám, které poskytly základní data do databáze. Dnes již asi nejsem schopen přesně definovat, od které konkrétní osoby konkrétní porce dat pochází, alespoň se o to pokusím. Předem se také omlouvám všem, na které ve výčtu zapomenu, a prosím je tímto o prominutí.

Letos v létě to bude devět let, kdy na internetu začínal vznikat zárodek těchto stránek. Dovolím si zde alespoň heslovitě vylíčit jejich genezi. Někdy v létě roku 1998 jsem začal objevovat internet a protože nerad bývám pouze konzumentem, ale rád přispívám i svojí troškou do mlýna, nedalo mi abych nezačal experimentovat s tvorbou vlastních stránek zaměřených na lehké opevnění. První krůčky byly z dnešního pohledu neskutečně amatérské a primitivní, ale časem vykrystalizovaly v poměrně přehledný popis několika oblastí – myslím, že to tehdy byla především Plzeňská čára, Krkonoše a snad i Česká Kanada. Někdy v roce 2001 došlo k fúzi se stránkami Honzy Lakosila, který obdobným způsobem zpracovával Šumavu, Jižní Moravu a Jeseníky. Součástí stránek byly i seznamy objektů, které však byly pouhými tabulkami napsanými v HTML bez možností editace.

Někdy okolo roku 2003 jsme společně zakoupili doménu ropiky.net a díky technologickému pokroku se postupně podařilo vytvořit databázi ve víceméně dnešní podobě – tedy s možností dynamického vkládání a editace údajů. Bohužel systém jsem před časem koncipoval takovým způsobem, že jsou známi autoři jednotlivých příspěvků (fotek, souřadnic či poznámek), ale vlastní „tvůrci“ seznamů objektů stojí v pozadí.

Základem databáze jsou seznamy úseků v jednotlivých sborech, případně ZVV. Ty byly zpočátku převzaty z publikace Československé opevnění 1935-38 a později konfrontovány s obdobnými tabulkami – bohužel nepublikovanými, které jsou součástí „Přehledu průzkumu lehkého opevnění“, vedenými „brněnskou“ skupinou, ke které se vrátím dále. Autorem prvně zmíněné publikované tabulky je pan Ivo Vondrovský, jehož jméno se na tomto serveru objevuje daleko méně často, než by si zasloužil, neboť je to on, kdo na počátku osmdesátých let inicioval první systematický průzkum úseků lehkého opevnění pod hlavičkou pražského KVH a zároveň pro tento průzkum dodal zcela zásadní archivní materiály. Většina dění okolo opevnění se tehdy totiž točila především kolem srubů a tvrzí, zatímco na řopíky se poněkud pozapomínalo – snad s vyjímkou Orlických hor a Náchodska, kde bylo lehké opevnění v souběhu a v návaznosti na opevnění těžké. O nějakém průzkumu v oblasti jižní Moravy či Šumavy samozřejmě nemohla být vzhledem k železné oponě řeč...

Pan Vondrovský se tehdy úkolu ujal a zapojil do něho některé další kolegy z pražského KVH. Je zajímavé, že velká většina jmen uváděných v souvislosti s tímto průzkumem je dnes už mezi bunkrology prakticky neznáma – nezapomeňme, že jde o záležitost starou více jak čtvrt století, ale samozřejmě se zde objevují i dnes zvučná jména (Lášek, Koláček, Hřídel, Svoboda a další). Veškeré informace z průzkumů se tak zpětně dostávaly do rukou panu Vondrovskému, který je archivoval a kompletoval. Je jasné, že každý si tehdy tuto práci dělal po svém – neexistovala jakákoliv pravidla, takže zatímco jeden autor pouze zaznamenával nález objektu, jiný prováděl průzkum blízký tomu dnešnímu. Avšak oni byli první.

Na základě a z výsledků tohoto průzkumu pak byla panem Janem Škodou vytvořena první počítačová databáze (legendární lodata.dbf). Technické podrobnosti mi bohužel nejsou známy, ale upozorňuji, že šlo o přelom osmdesátých a devadesátých let, kdy nejlepší počítač byl vybaven brutální výpočetní silou, jakou má dneska běžná mikrovlnná trouba, a o internetu se ještě ani netušilo. I přes to byl výsledek ve své datové podobě vlastně velmi podobný dnešnímu vzhledu databáze na tomto serveru, avšak byl zpracován výhradně pro II. sbor a část I. sboru, zatímco moravské úseky do něj prozatím zahrnuty nebyly.

Snad to tehdy souviselo se vznikajícím klubem historického vojenství v Brně. Na půdě tohoto klubu pokračovala v práci na dokumentaci lehkého opevnění skupina, pro které se dnes vžil název „Brňáci“, jejichž jádro tvoří dodnes Tomáš Svoboda, Petr Koláček a Tomáš Fic. Zde také brzy začala vznikat jednotná metodika průzkumu založená na sepsání takzvaných „Závěrečných zpráv“, kde byly stručně popsány výsledky akce spolu se seznamem nalezených objektů a mapou. Tuto metodiku později převzali i další průzkumníci (například již zmíněný Radan Lášek a pak také „Boleslaváci“ (Jaroslav Beneš, Michal Beneš a Martin Bradáč), mapující část II. sboru) a díky tomu se do sklonku devadesátých let podařilo jednotně zpracovat velkou část lehkého opevnění na území bývalé ČSR a práce dále pokračuje. Jako podklady pak – zejména v Čechách, sloužily kromě archivních materiálů zejména výsledky předchozích průzkumů poskytnuté panem Vondrovským.

Možná je tento popis poněkud zavádějící, zdlouhavý a možná i v některých detailech nepřesný (koneckonců budu rád, když se k tomu někdo ze jmenovaných průzkumníků vyjádří), ale pro pochopení situace ve chvíli, kdy jsem začínal tvořit databázi, to byl nezbytný exkurz. Psal se totiž rok 2003, první verze databáze byla hotová a já stál před otázkou, kde vzít konkrétní seznamy objektů. Tím začala mravenčí práce shánění dat a jejich vzájemného porovnávání, která vyvrcholila někdy kolem roku 2005, do jehož sklonku se podařilo doplnit poslední chybějící objekty v oblasti Čech, byl dokončen alespoň základní seznam objektů v úsecích Moravských a dokonce i na Slovensku začínalo být jasno.

Rád bych zde vypsal přesný seznam podkladů a jejich autorů, ale bohužel to již zpětně nejde dohledat. Proto budu v následujících řádcích uvádět především osoby, které materiál poskytly, a nikoliv autory toho kterého konkrétního seznamu nebo mapy. Tučně jsou označeny materiály publikované, kurzívou stažené z internetových stránek. Jména jsou uvedena v abecedním pořadí a nejsou tedy podle důležitosti...

I. sbor

Pražská čára: Zdeněk Bauer, Vladimír Drvota, Jan Krinke, Radan Lášek, Jan Likovský

Vltavská čára: Radan Lášek, „lodata“

Dolní Ohře: Tomáš Fic, Petr Koláček, Jaroslav Pešek, Jaromír Tlustý, Tomáš Svoboda

Střela, Blšanka: Tomáš Fic, Jiří Fuchs, Petr Koláček, Tomáš Svoboda

Plzeňská čára: Vladimír Bednár, Josef Frančík, Jiří Fuchs, Bedřich Hamák, Martin Thér, Ivo Vondrovský

Šumava: Vladimír Drvota, Bedřich Hamák, Karel Hřídel, Jan Lakosil, Radan Lášek, Ivo Vondrovský

Jižní Čechy: Tomáš Fic, Petr Koláček, Tomáš Svoboda

Česká Kanada: Tomáš Fic, Petr Koláček, Tomáš Svoboda, Miloslav Sviták

Podkrušnohoří: Zdeněk Hák, Cyril Hauptmann, Tomáš Fic, Petr Koláček, Karel a Karel Strakovi, Tomáš Svoboda

II. sbor

Orlické hory: Ladislav Čermák, Jiří Novák, „lodata“, Martin Thér

Náchodsko: Ladislav Čermák, Jaroslav Brož

Trutnovsko: Ladislav Čermák, „lodata“, Martin Thér

Krkonoše: Jaroslav Beneš, Radan Lášek, Jan Škoda

Jizerské hory: Jaroslav Beneš, Libor Martinů, Jan a Libor Stejskalovi, Ivo Vondrovský

Lužické hory: Jaroslav Beneš, Bedřich Hamák, Karel Krchov, Ivo Vondrovský, Jiří Zeman

Děčínsko: Zdeněk Bauer, Ivo Vondrovský

Liběchovská příčka: Jaroslav Beneš, Miroslav Bratrych, Petr Blahuš, Jiří Zeman

III. sbor

Tomáš Fic, Petr Koláček, Tomáš Svoboda

IV. sbor

Kralicko: Jiří Novák

Jeseníky: Tomáš Fic, Jiří Fuchs, Jan Havlíček, Jan Lakosil, Ota Moudrý

Podklady ke zbytku IV. sboru převážně Josef Durčák, Tomáš Fic, Mojmír Grossmann, Petr Koláček, Tomáš Svoboda

VI. a VII. sbory

Tomáš Fic, Jan Lakosil, Ivo Vondrovský

Někdy okolo zmíněného roku 2003 se k dosavadní dvojici adminů připojil třetí – Vláďa „OMS“ Sýkora, který vzal na svoje bedra sysifovský úkol dozoru, kontroly a třídění dat od všech uživatelů a díky kterému se dnes databáze nehemží neplatnými údaji, odhadovanými souřadnicemi a špatně zařazenými fotkami.

„Řopíky“ mají letos deváté výročí a během své existence prožily několik mizerných období, z nichž nejzávažnější byla havárie v polovině roku 2005, při které bylo nedbalostí poskytovatele „profi“ hostingu umazáno něco kolem tisíce fotek. Dalších několik menších krizí, z nichž zatím poslední skončila teprve před několika dny, již nebylo tolik závažných a dat v databázi se naštěstí nedotkly. Vše doufám prospělo její funkčnosti a uživatelské oblíbenosti.

---