Košice byly ve třicátých letech důležitým centrem východního Slovenska. Proto bylo rozhodnuto důkladně zabezpečit přístupy k městu lehkým opevněním. V létě 1937 byl zadán první úsek K-IV, který sestával ze dvou sledů a představoval 1. linii obrany Košic. Ten se podařilo do konce roku 1937 zcela dokončit.
Další dva úseky byly pravděpodobně zadány na podzim 1937. První z nich - K-III, opět složený ze dvou sledů, prodlužoval linii dále na západ až Bodolovu (Budulovu), potažmo až k úpatí Slovenského krasu. Zabezpečoval obchvat úseku K-IV ve směru Košice. Do konce roku se podařilo vybetonovat 2/3 ze zadaných objektů.
Druhý úsek K-II patřil již do hlavního obranného postavení, které probíhalo v odstupu několik kilometrů severně od krycího postavení úseku K-IV. Skládal se ze 3 sledů a do konce roku byla postavena polovina objektů. Postupovalo se od východu na západ, tzn. že byla nejdříve zajištěna silnice Kéked - Trstené pri Hornáde - Ždaňa - Košice, která mohla sloužit k obchvatu Košic z východu. V roce 1938 se pokračovalo směrem na Haniska.
Poslední úsek K-I (na hlavním obranném postavení) byl zadán až na konci dubna 1938 a do 15. 5. se zde teprve návažel materiál. Sestával také ze 3 sledů a dokončoval obranu Košic na 2 za sebou stojící linie (2 + 3 sledy) lehkého opevnění.
V dubnu 1938 byly zadány i další úseky K-V a K-VI, které linii lehkého opevnění prodlužovaly dále na východ (přechod Slanských vrchů), i na západ (směrem ke Slovenskému krasu).