Utajená obrana železné opony trochu jinak

Když jsme s kolegou Martinem Dubánkem na podzim 2007 odevzdávali vydavateli rukopis knihy o poválečných osudech čs. opevnění, předpokládali jsme spíše nezájem ze strany odborné veřejnosti. Přestože v našem západním pohraničí stojí téměř dvě tisícovky nejrůznějších poválečných pevnostních objektů, zůstávaly dosud zcela skryty ve stínu svých předválečných a často i neprávem glorifikovaných předchůdců. Po uvedení knihy na trh na jaře 2008 se však ukázalo, že naše obavy byly liché a publikace byla nad očekávání přijata až nezvykle dobře. Kromě vlastní propagace prováděné Mladou frontou se nezávisle objevila celá řada pozitivních recenzí v renomovaných periodikách, v rozhlase a televizi. Kniha se podle žebříčku prodejnosti dokonce držela několik týdnů mezi deseti nejprodávanějšími tituly v České republice. Nezvyklý zájem o knihu tak vedl k dalšímu dotisku a počet vydaných výtisků přesáhl 4 tisíce kusů. V listopadu 2008 byla v slavnostních prostorách Brožíkova sálu na Staroměstské radnici autorskému kolektivu předána výroční cena nakladatelství Mladá fronta v kategorii česká populárně-naučná literatura.

Na jaře 2009 se na nás obrátili pracovníci Českého rozhlasu s prosbou o spolupráci na projektu volně navazujícího na tuto knihu, kdy by tato problematika byla představena pomocí multimediální flashové aplikace na internetu, na což jsme kývli a postupně se během tohoto roku začalo pracovat na celkové koncepci projektu a jeho realizaci. Velká část práce spočívala v natáčení videoreportáží vztahujících se k některým zajímavým kapitolám čs. opevnění po roce 1945. Pracovníci Českého rozhlasu Online a Leonardu s námi objížděli nejrůznější místa s opevněním – Kralicko, jižní Moravu a Šumavu. Na projektu se spolupracovaly i státní instituce VHÚ, VHA a Topografický ústav v Dobrušce, které poskytly cenné archivní podklady, především pak dobové filmové materiály, fotografie, letecké snímky, mapy apod. Ačkoliv je velká část celého projektu věnována nové poválečné výstavbě, prostor byl věnován i problematice objektů lehkého a těžkého opevnění a jejich využití v dobách minulého režimu. Pro zájemce o problematiku novodobého opevnění jsou k dispozici mapy vybraných lokalit s vyznačenými přibližnými polohami desítek objektů, které může zájemce zkusit dohledat a výsledky svého pátrání zveřejnit na webu Českého rozhlasu.

Celý projekt byl oficiálně spuštěn ve středu 25.11. 2009 a jeho uvedení bylo provázeno zvláštním vysíláním Českého rozhlasu, které probíhalo přímo z terénu z improvizovaného studia vybudovaného doslova „na zelené louce“ v blízkosti objektu polní obrany na Šumavě. Jednalo se o vůbec první satelitní přenos digitálního vysílání Českého rozhlasu, který byl uskutečněn. Ačkoliv zpočátku selhala technika a podařilo se přenášet pouze videoobraz, odpoledne již bylo možno na stránkách Rozhlasu sledovat v přímém přenosu pomocí webové kamery instalaci filtroventilační soupravy do objektu ÚŽ-2 (po skončení natáčení byla opět demontována), rozhovory historiků na téma obrany po roce 1945 a současně běžela série pořadů věnovaných čs. opevnění. V době výpadku přímého satelitního přenosu byly prováděny živé vstupy do vysílání pomocí telefonického spojení. Celou akci zaznamenal i štáb České televize, která vyrobila krátkou reportáž odvysílanou 25.11. ve zpravodajských relacích a je možno si ji dohledat v archivu ČT. Záměrem ČRo je především snaha o dokumentaci a přiblížení celé problematiky donedávna utajovaných osudů čs. opevnění po roce 1945, vyhledávání pamětníků výstavby atd. Vůbec první zveřejnění mapových podkladů OPO by mělo umožnit široké veřejnosti v terénním pátrání po dobře utajených pevnůstkách polní obrany.

Celý projekt Českého rozhlasu najdete na adrese www.rozhlas.cz/bunkry. Počítá se s tím, že bude průběžně aktualizován. Vzhledem k tomu, že se vše dolaďovalo na poslední chvíli, jistě zatím vše nefunguje tak, jak by si autoři přáli. Přesto věříme, že si tam každý zájemce o opevnění najde něco zajímavého.

Zdroje a literatura:

1. Foto: Tomáš Kamenský, Jan Lakosil

---