Ačkoliv se podařilo v posledních letech poměrně značně pokročit v poznání problematiky lehkého opevnění, zůstává stále řada bílých míst především v souvislosti s opevněním na Slovensku. Největší množství zachovaných slovenských řopíků se nachází na Záhorí (úseky LI - LVI). Přestože se zde našly postupně všechny dochované objekty, dlouho jsme tápali s původním číslováním řopíků. V databázi proto bylo od počátku použito číslování objektů přiřazené při prvotním průzkumu kolegů z KHV Brno na začátku 90. let. Později se sice v archivu objevil seznam s čísly zadaných a vybetonovaných objektů VII. sboru, nicméně na první pohled nevypadala čísla nijak logicky ani systémově a proto jsme se bez dalších podkladů nepokusili o přiřazení původních čísel. Nicméně červíček stále hlodal…
K problému jsme se vrátili s kolegou Stanem Mazákem z Bratislavy tento týden a paradoxně jsme po krátké analýze nezávisle zjistili, že předválečný systém číslování LO na Záhorí je velmi jednoduchý. Vychází z principu, který přiřazuje prvosledovým objektům lichá čísla a druhosledovým objektům sudá čísla (v oblasti II. sboru existuje podobné pravidlo, kdy druhosledové objekty začínají číslem 200). Po tomto zjištění už bylo přiřazení čísel poměrně snadné, bylo pouze nutno ohlídat návaznosti čísel sousedních úseků. Počínaje dnešním dnem je v databázi již provedeno předválečné číslování, přičemž původní čísla od KHV Brno jsou na kartě objektu v kolonce jiné číslo (s předponou B).
Proč o tom tak sáhodlouze píši? Rozluštění číslování má totiž i vliv na možnosti dalšího bádání v této lokalitě. Zatím se zde totiž nepodařilo objevit žádnou ověřenou skořápku, kterých však muselo být po přerušení prací značné množství. Například hlášení VSD ze dne 18. října uvádí v úseku LIV Jakubov následující počty rozestavěných objektů: 207 a 201 vybedněny bez armatury, 225 a 229 skořápky a 199 výkop. V hlášení je i uveden objekt č. 235 (skořápka), nicméně podle předchozích hlášení byl vybetonován a jedná se tedy o překlep. Ve skutečnosti by mohlo jít o objekt č. 231. Všechno lichá čísla – tedy první sled. Přibližné lokality lze odhadnout podle číslování okolních objektů.
U úseků na Záhorí je patrná ještě jedna zajímavost. Pravděpodobně v souvislosti se zvýšeným napětím v září 1938 upustily stavební firmy od postupné betonáže obou sledů současně a přednostně byly budovány pouze prvosledové řopíky, navíc zpravidla ob jeden objekt. Byla snaha zajistit alespoň řídkou, avšak souvislou obrannou linii, byť mezi objekty byla značná mezera mnohdy v délce jednoho kilometru. Tento fakt by mohl znamenat, že další objekt (skořápka) je možno hledat v prvním sledu i ve značné vzdálenosti od posledního vybetonovaného objektu. Vše je patrné ze seznamů objektů v jednotlivých úsecích. Nicméně nelze ani vyloučit to, že všechny skořápky a výkopy armáda následně po Mnichovu zaházela.
Blíží se jaro a tak doufáme, že slovenští kolegové využijí období vegetačního klidu i k pátrání po skořápkách a že naše rekonstrukce číslování trochu pomůže k dalšímu pokroku v problematice slovenských řopíků.