Železniční most v Hevlíně (a bunkry v jeho pilíři)

Možná Vás taky napadlo, když jste při návštěvě řopíků na jih od Hevlína narazili na dva objekty typu D, proč u nich nezůstal most. A i když jste si dovedli domyslet, že tady komanči žádný most do Rakouska nechtěli, proč se aspoň nezachovala nějaká dobová fotografie. Hned bychom si to lépe všechno představili. Jenže – bunkrologický osud k nám zatím nebyl tak nakloněný. Protože kolega Dan Břečka chystá vyrobit model, začal jsem pátrat. A začal jsem od píky. Když zatím nic neodhalili bunkrologové, mohli by vláčkologové – most byl přece železniční. No, a nemýlil jsem se.

Akorát že hledat mosty u Hevlína na Googlu je dost těžké, nic mi nenašel. Zkoušel jsem i mosty u Laa am der Thaya, která je nedaleko, česky, německy, anglicky... A tak jsem zkusil historii. Hevlín nemusel být Hevlín odjakživa…

Obec Hevlín se nachází v úrodné dolině jižní Moravy v okrese Znojmo v blízkosti rakouského města Laa an der Thaya, je doložena písemnou zprávou z 12. října roku 1282. Podle německých kronik získala obec své jméno poněmčením původního českého názvu “dvoreček” - Höflein. A proč “dvoreček”? Z pověstí se traduje, že oblast kolem Hevlína bývala v jarních měsících zaplavována vodou z četných ramen řeky Dyje. Obyvatelstvo se proto v prostoru dnešní obce celoročně nezdržovalo. Když voda opadla, pracovali zde lidé na bahnem prohnojených úrodných polích a po práci se vraceli do svých příbytků. Někteří rolníci si v prostoru dnešní obce v sušších letech stavěli provizorní chatrče a v nich přebývali. Tak vznikl “dvoreček”. Po částečné regulaci Dyje, kdy se nebezpečí záplav zmírnilo, se přesunuli lidé do prostoru Hevlína natrvalo.

V závěti markraběte Jana Jindřicha z roku 1366 je uváděn Hevlín jako městečko, ovšem již v roce 1371 se o Hevlínu opět hovoří jako o pouhé vsi. Od 16. století až do zrušení vrchnostenské správy sdílel Hevlín osudy Hrušovanského panství. Poslední majitelé ztratili po 1. světové válce zestátněním vlastnická práva nad Hevlínem. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 se německý název Höflein opět počeštil na Hevlín nad Dyjí. Protože více Hevlínů v českých zemích není, přídomek nad Dyjí se od roku 1965 neužívá.

V roce 1868 bylo započato s výstavbou státní železniční dráhy z Lávy do Hrušovan nad Jevišovkou. Železniční provoz na této trati byl slavnostně zahájen 10. září 1870. Trať ze Stadlau přes Hrušovany nad Jevišovkou do Střelic tvořila součást spojení Vídně s Brnem a zároveň umožňovala spojení severní a jihovýchodní části sítě StEG (Společnost státní dráhy) bez nutnosti použití tratě přes Břeclav, jež byla provozována společností KFNB (Severní dráha císaře Ferdinanda). Spojení bylo přerušeno až 7. května 1945, kdy ustupující německé vojsko vyhodilo do povětří všechny silniční i železniční mosty, část kolejí byla naopak vytrhána. Trať byla původně plánována jako dvoukolejná.

Nacházela se zde řada mostů, sloužících nejen pro přemostění samotné řeky Dyje, ale i jako inundační, které měly v případě povodní zabránit zadržování hromaděné vody náspem železničního tělesa a i jeho sesunutím. Státní hranice je v km 84,126, v místě bývalého mostu nad ramenem řeky Dyje (dnes Stará Dyje – Mlýnská Strouha). Most přes novou (rozuměj regulovanou) Dyji byl v km 85,179. Zde také byly v roce 1937 postaveny oba objekty opevnění nového typu, D1 a D2. Mimochodem, jde o atypické objekty, oba mají ucho vykloněné vpřed, zhruba o 10 stupňů, můžeme jim třeba ze srandy říkat „D-10“ (viz výkres objektů od O. Gregara na kartě objektů).

Výstavbou Vranovské přehrady počátkem třicátých let došlo ke snížení objemu průtokové vody a tím i k zamezení každoročních jarních záplav. Tak mohlo dojít ke zrušení či přestavění veškerých inundačních mostů v záplavovém území řeky Dyje. Mosty však zničila až druhá světová válka. Po válce byly na krátký čas opět obnoveny v podobě provizorií. V místech některých náhradních mostů bylo provedeno vyosení koleje ve směru staničení vpravo do míst, kde se kdysi zamýšlelo vybudovat druhou kolej. V místech vyosení koleje byla nejvyšší traťová rychlost omezena na 10 km/h. Železniční svršek byl tvaru Xa o délkách 15 m na dřevěných pražcích. Ale již v 50. letech byly všechny mosty znovu sneseny. Trať byla přerušena a zlikvidována přibližně od km 83,4 po km 85,6. Asi sto metrů za krajní výhybkou stanice Hevlín zůstal úsek tratě zachován. Strážní domek č. 50 s přejezdem a mechanickými závorami s předzvaněčem, obsluhovanými od výpravní budovy, existují doposud.

Takže byla řeč o dvou mostech přes řeku Dyji. První most přes Dyji byl přes starou Dyji (dnes Stará Dyje - Mlýnská strouha), která protéká těsně na sever od Laa am der Thaya (Láva nad Dyjí), tam procházela a dodnes prochází státní hranice.

Nedílnou součástí obce se stala řeka Dyje. Už v roce 1041 byla stanovena jako hranice mezi Rakouskem a Moravou. Mlýnský vodní náhon vedoucí z Krhovic do rakouského městečka Laa an der Thaya přes Hevlín je vodní dílo postavené zřejmě již v 17. století. Náhon sloužil jako zdroj energie pro několik mlýnů.

Druhý most byl přes (novou) Dyji. Úprava toku řeky Dyje mezi Jaroslavicemi a Novým Přerovem proběhla už v letech 1828 až 1831. Na tomto „rameni“ Dyje byla vybudována v severním pilíři i naše dvě „déčka“.

Viz Obr. 1, Obr. 2.

Původní most byl zlikvidován německou armádou při ústupu. Proto československá železniční správa pověřila firmu ing. Hlavy z Prahy vybudováním nového železničního mostu - prozatímního. Tato firma pak pomocí německých válečných zajatců začala budovat most na jaře roku 1946 a dokončila jej za 6 měsíců. Oprava mostu byla podle místní kroniky filmována. K definitivnímu zrušení došlo v roce 1947 nebo 1948 v důsledku výstavby tzv. železné opony.

Doposud se nepodařilo objevit nějakou dobovou fotografii, kde by byly vidět bunkry společně s mostem. Napravit se to jedině fantazií. Za tímto účelem nabízím ještě samostatný pohled na bunkry a také samostatný pohled na most.

Viz Obr. 3, Obr. 4, Obr. 5.

Popisy obrázků:

Obr. 1: Nákres soustavy mostů na trati mezi Hevlínem a Lávou

Obr. 2: Výřez nákresu mostu, v jehož pilíři (zde vpravo) byly později postaveny dva řopíky typu D (km 85,179: příhradový most o 3 polích světl. 20,4 m + 30,8 m + 20,4 m; válkou zničený; po válce nahrazen provizoriem o 5 polích)

Obr. 3: Pohled na oba řopíky v severním pilíři (TS, 2018)

Obr. 4: Pohled na dobový příhradový most

Obr. 5: Dobová pohlednice Höfleinu – Hevlína, mj. se silničním mostem přes Dyji

Zdroje a literatura:

1. http://kubickaparabola.wz.cz/clanek03/hrus_hev.htm
2. https://www.suedmaehren.eu/places/hoeflein/
3. a různé jiné střípky z internetu.

---