Administrátorské vylodění u Podolska

Letos uběhlo dlouhých (ale i krátkých!) 11 let od naší první obojživelné vyloďovací průzkumné akce u Břeclavi (viz článek zde: http://www.ropiky.net/clanky_item.php?id=1233067330), při které jsme 25.1.2009 "objevili" poslední stojící řopík na území ČR. Shodou okolností byla letos na stejný den 25. ledna naplánována další vyloďovací akce, jejímž cílem bylo vstoupit suchou či mokrou nohou na střechu řopíku 137/23/A-200Z u Podolska, který vlivem dočasného výrazného snížení hladiny přehrady Orlík vystoupil částečně nad úroveň vodní hladiny. Zatímco sousední déčka, která stála u legendárního řetězového mostu, jsou přístupná suchou nohou po náspu bývalé silnice, k řopíku č. 23 umístěnému původně v rohu zahrady vede jedině cesta přes bahno a vodní hladinu.

Původní záměr na krátký výlet k Orlíku, který jsme plánovali s Tomášem Svobodou, nabral zcela jiný rozměr po informování Vládi Sýkory. Ten přišel s myšlenkou právě na provedení další vyloďovací akce a zajistil rovněž potřebné vybavení. Oproti břeclavské akci, kde jsme před 11 lety použili dvoumístnou kanoi Pálava, byl nyní již k dispozici čtyřmístný raft. O účast na akci projevil zájem rovněž Stano Mazák z Bratislavy, který kromě syna Míši dovezl i Tomáše Svobodu. My s Vláďou Sýkorou jsme naložili ráno v Praze lodní vybavení a přibližně v 9:15 jsme dorazili do Podolska, kde již čekala bratislavsko-brněnská skupina. Během přípravy raftu dorazili rovněž Honza Nízký a Michal Hrdlička z redakce spřáteleného webu opevneni.cz a celkový počet účastníků vyloďovací akce tak stoupl na sedm. První a vlastně jediná komplikace celé akce se objevila na začátku, kdy došlo k prasknutí hadice určené k nafouknutí lodě stlačeným vzduchem. Kluci si s tím nakonec poradili a zanedlouho již vyrazila od dvojice déček první čtveřice k objektu č. 23. Netřeba asi připomínat, že lednové počasí dosahující téměř nulových teplot není úplně ideálním pro výlety na loďce. Naštěstí během plavby nedošlo k žádnému "incidentu" a po několikaminutové plavbě jsme bezpečně zakotvili u týlové stěny řopíku. Zde se ukázaly jako velmi vhodné háky na maskovací sítě, ke kterým bylo možno přichytit manipulační lana umístěná na boku raftu. Z takto zakotvené lodě nakonec vystoupila celá osádka a bylo provedeno náležité zaměření polohy objektu a jeho fotodokumentace. Asi nejzajímavější postřeh z prohlídky střechy objektu je přítomnost háků na maskovací sítě na čelní stěně objektu - byl zde tedy zřejmě předpoklad absence kamenné rovnaniny a zemního záhozu. Pro úplnou fotodokumentaci jsme provedli ještě dvě kolečka lodí kolem objektu a vyrazili zpět k déčkům. O vyhlídkovou plavbu lodí projevil ještě zájem Honza Nízký, který vystřídal v lodi Míšu Mazáka a v lehce obměněné sestavě jsme vyrazili ještě jednou k řopíku. I druhá plavba proběhla bez potíží a po opětovném vystoupení na řopík č. 23 jsme se mohli vrátit k déčkům a vytáhnout loď na břeh. Po omytí raftu a sbalení věcí jsme udělali ještě zastávku na horním parkovišti s vyhlídkou nad levým břehem, kde byla pořízena rovněž společná fotografie "administrátorské" výpravy.

Při cestě zpět jsme si udělali ještě zastávku u dochovaných řopíků u Zrůbku a Zvírotic, které vlivem snížení hladiny Slap vystoupily rovněž nad úroveň hladiny. Celkově hodnotíme akci jako vydařenou a již přemýšlíme, zda v létě nepodniknout nějakou podobnou "lodní" průzkumnou akci třeba na jižní Moravě.

---