Aktualizace karet objektů "řopíků" přinesla mimo jiné nový údaj-rozdíl výšek rámů. Již dříve zde byly údaje o sklonu šikmých a rozdílech místností lomených objektů. Kolonka v databázi je jedna věc, ale jak ji vyplnit reálným údajem je věc druhá. V literatuře poplatné době vzniku je doporučená hadicová vodováha. Letmý pohled na "strejdu googla" ukázal, že takové zařízení existuje-obecně délka hadice je 10m a rozsah měření asi 160mm. Tahat sebou klubo hadice naplněné vodou zakončené skleněnými trubicemi mne nikdy nezlákala. Navíc tento způsob lze jen komplikovaně zvládnout pouze jednou osobou. Léta jsem proto měřil-i když poněkud nesystematicky-výšku obvodu rámů od podlahy, později od stropu. Ale když došlo na vytvoření nějakých reálných dat, musel jsem si přiznat, že je to celkem k ničemu. Součet předpokládaných stavebních nepřesností a nepřesností vlastního odlitku nedával naději na nějaké relevantní údaje. Ještě horší byla situace při měření šikmých a lomených objektů. Různé-a nepříliš časté- pokusy o měření pomocí latě a vodováhy nevedly k žádanému výsledku. Bylo třeba přijít na něco nového. Proto jsem začal uvažovat o základních podmínkách:
-CO určit jako bod pro určení rozdílu výšky rámů a střeleckých místností
-ČÍM tuto hodnotu získat
-ODKUD lze požadované hodnoty měřit
Jako výchozí bod pro měření rámů jsem nakonec zvolil osu šroubu lafety nacházející se na spodní straně rámu. Tento závit musel být při výrobě rozměrově svázán s obrobenými plochami pod střílnovým otvorem. Určoval tedy polohu lafety a tím i polohu osy zbraně v rámu. Je dobře měřitelný-i při značné korozi lze jeho osu s dostatečnou přesností určit. Rozdíl místností je jasný-buď strop nebo podlahu. Nakonec jsem se rozhodl měřit obě plochy a výsledek průměrovat.
Následovalo nalezení vhodného zařízení pro měření tohoto bodu. V dnešní době existuje řada laserových samonivelačních vodovah použitelných pro tuto činnost. Uvedu několik potřebných parametrů:
-vodorovný paprsek
-dosah min 3m
-automatické nastavení roviny
-přesnost 3mm na 10m
-možnost upevnění na stativ
-stativ s libelou
Tyto parametry splňuje značná část laserových vodováh i v kategorii hobby, tedy na rozumnou cenu. Přesnost je pro naše potřeby až nadstandartní. Jako nevýhoda zařízení je uváděna špatná viditelnost za světla. Pro naše účely ale toto nebezpečí nehrozí. Stativ se pro mne již před lety stal nedílnou součástí výbavy a nemusel jsem ho tedy řešit.
Posledním bodem byla definice místa, ze kterého by paprsek laseru obsáhl levou i pravou místnost. Získal jsem ji promítnutím vertikální osy laseru do půdorysu objektu. I tento závěr byl pozitivní-pokud je vodováha umístěna u čelní zdi zhruba proti vchodové střílně, obsáhne při pootočení oba rámy. Ještě výhodnější by bylo umístění proti konzolám ventilátoru, ale pak zůstane příliš málo místa pro průchod. Platí to i pro objekty A-120. V podstatě jde o proložení vodorovné roviny objektem v obecné výšce.
A nyní tedy několik zkušeností z poměrně krátkého "zkušebního provozu":
-pro měření rovného objektu vyhovuje výška osy vodováhy kolem 1m od podlahy
-u rovného objektu umístím vodováhu na stativu u čelní zdi přibližně proti vchodové střílně
-zkontroluji, zda mohu kolem vodováhy na stativu projít z jedné strany objektu do druhé
-zkontroluji na libele stativu polohu vodováhy
-zapnu vodováhu, natočím ji k levé místnosti a zkontroluj automatické nastavení do roviny
-otočím vodováhu k pravé místnosti a zkontroluji automatické nastavení i v tomto směru
-vracím vodováhu do směru levé místnosti a provedu měření
-měření rámu provedu přiložením metru k ose závitu na rámu a odečtem k rovině dané laserem
-přiložím metr ke stropu a odečtu hodnotu, stejně tak od podlahy
-otočím laser směrem k pravé místnosti a provedu identické měření jako v levé místnosti.
-pokud při průchodu kolem stativu o něj zavadím a změní se jeho poloha ,musím celé měření
provést znovu
-u šikmých objektů je měření identické, pouze je třeba více dbát na kalibraci roviny vodováhy
-u lomených objektů je důležité výškově nastavit paprsek tak, aby od něho bylo možné odměření
rozměrů, tedy aby vodorovný paprsek nezasahoval do stropu
-hodnoty zapisuji do připravené tabulky obyčejnou tužkou- nevadí ji vlhkost
-pro svícení při měření používám čelovku, abych měl volné ruce
Nastavení výšky paprsku je obzvláště důležité u objektů, které jsou nějakým způsobem zastavěny/zaplněny (např. palandy nebo odpadky všeho druhu). Již při základním nastavení proto kontroluji, zda paprsek směřuje až na zeď a ne na nějaký předmět před ní
Tento způsob měření je značně přesný a jednoduchý. Odměření běžného objektu mi trvá včetně přípravy asi 10 minut. Možnosti využití je samozřejmě celá škála, lze odměřovat třeba vchodovou střílnu, rouru sání nebo konzoly. Využití si případný zájemce vymyslí podle svého zájmu.