[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky ]
Uživatel : 216.73.217.141 () [ Přihlásit ]

Ztracená (a nově nalezená) archivní dokumentace k LO na Záhorí


Při pohledu na digitální mapu opevnění.cz asi nejednoho zájemce o LO napadlo, proč nejsou v mapě zaneseny pozice zadaných, avšak nepostavených řopíků na jižní Moravě a jihozápadním Slovensku. V součtu se jedná o stovky objektů, které byly vytyčeny a zadány ke stavbě nejen na druhém obranném postavení u III. sboru, ale také na hlavním obranném postavení VII. sboru na řece Moravě mezi soutokem Moravy s Dyjí a soutokem Moravy s Dunajem. Pro odpověď na tuto otázku se musíme vrátit na samý začátek roku 1945, konkrétně pak 5. ledna, kdy do Vojenského archivu – pobočky v Praze (Heeresarchiv – Zweigstelle Prag) přišla od zástupce Velitelství XVII. armádního sboru z Vídně žádost o zaslání archivních dokumentace, a především mapových podkladů objektů čs. předválečného opevnění v úsecích jižní Morava a jihozápadní Slovensko, tedy celé oblasti Slavonice – Bratislava. Německá armáda se totiž od začátku roku 1945 připravovala v této oblasti k obraně a dochované objekty LO měly být v některých oblastech zahrnuty do budovaných hlavních bojových linií (HKL).

V první polovině ledna 1945 byly v archivu ŘOP postupně vyhledány všechny mapové podklady a k nim příslušná spisová dokumentace. Major Rose odeslal 16. ledna 1945 do Vídně shromážděné podklady, které jen k jižní Moravě zahrnovaly: 400 stran dokumentů, 16 soulepů map, 19 map a 36 oleát. Do Vídně byla odeslána také složka obsahující zákres druhého obranného postavení na soulepu 14 map v úseku Strmilov – Břeclav, k tomu mapové listy Dačice, Budkov, Mikulov, či soulep 10 map se zákresem prvního obranného postavení v úseku Slavonice – Břeclav. Němci se nenechali ošidit ani o dokumentaci k LO na Záhorí, které odešlo přibližně 8 desítek stran spisového materiálu a dvacet mapových podkladů.

O čtyři měsíce později válka skončila. Na dokumentaci odeslanou do Vídně se však nezapomnělo. Kromě dokumentů ŘOP byl totiž odeslán do Vídně archiv III. leteckého odboru MNO, značné množství dokumentace k opevnění (asi 300 objemných svazků) pak odvezl v dubnu 1945 do Drážďan německý plukovník Schöpke. O vrácení těchto odvlečených dokumentů požádalo MNO již na podzim 1945. Jednání o vrácení byla řešena diplomatickou cestou skrze Ministerstvo zahraničních věcí, do jednání bylo dokonce zapojeno čs. velvyslanectví v Moskvě. Pátrání po dokumentech a vyjednání vrácení trvalo ještě několik let. Archiv leteckého odboru MNO se podařilo najít ve válečném archivu ve Vídni na adrese Stiftgasse 2. Vypátrána byla také dokumentace odvezená do Drážďan, která byla vrácena v bednách v srpnu 1952 na hraničním přechodu Hřensko. Po mapách a dokumentaci lehkého opevnění na jihu republiky se však slehla zem. Rakušané vyvinuli maximální snahu o její nalezení, ale úspěšní nebyli. K čs. opevnění na jižní Moravě a Slovensku našli pouze sady německých úsekových předpisů HDvg 124, které byly zaslány do Prahy. V zásadě jsou tedy možné dvě varianty, co se s dokumenty k opevnění na jihu ČSR stalo: buď byly zničeny v důsledku válečných událostí, nebo byly ukořistěny Rudou armádou a odvezeny do Sovětského svazu. Druhá možnost mi však přijde méně pravděpodobná již s ohledem na následné spojenectví ČSR a SSSR v rámci kterého by zřejmě došlo k dohodě o vrácení dokumentace.

Důležité je také poznamenat, že do Vídně byly odeslány dokumenty opevnění pocházející pouze z fondů ŘOP. Zkušení archivní badatelé vědí, že archivní mapové a spisové podklady byly také zpracovávány na úrovni velitelství sborů, divizí, pluků, praporů či VSD. V těchto fondech však proběhla rozsáhlá skartace dokumentů – částečně v březnu 1939 a také v období archivace před rokem 1989. Kdybych tento článek psal před měsícem, musel bych jej uzavřít větou, že se k lehkému opevnění na jižní hranici mezi Slavonicemi a Bratislavou nedochovaly žádné použitelné mapové podklady, které by umožňovaly rekonstruovat plánované linie na jižní hranici.

Ve Vojenském historickém archivu v Praze se však podařilo nově objevit (možno říci zapomenutý) karton s kompletní mapovou dokumentací plánovaných linií LO na Záhorí (stavební úseky LI-LVI), které pochází z provenience VII. sboru z roku 1938. Nově nalezené archivní dokumenty včetně podrobných map v měřítku 1:25 000 a oleát s palebnými sektory v měřítku 1:25 000 a 1:10 000 umožňují velmi přesné určení pozic plánovaných či stavebně započatých objektů LO. Podklady rovněž potvrdily správnost předválečného číslování postavených objektů LO na Záhorí, které vycházelo z našich předpokladů sestavených na základě dříve získaných hlášení o číslech postavených objektů. Doprovodná spisová dokumentace pak vnáší světlo do organizace přípravy střežení a obrany LO v tomto úseku. Jako zajímavost lze například uvést, že obranu vybraných objektů LO stavebního úseku LI Přechody zajišťovali v září 1938 příslušníci SOS.

V nejbližší době budou tedy doplněny do databáze LO souřadnice plánovaných objektů LO v úsecích LII-LVI a pozice v terénu nově nalezených stavebně započatých objektů LO (skořápky). Některé skořápky a výkopy bude ještě nutné vypátrat v terénu, případně ověřit jejich zahlazení. Na své si ale přijdou také zájemci o těžké opevnění. Ti se mohou těšit na dosud neznámé pozice 32 pěchotních srubů, které byly vytyčeny na hlavním obranném postavení mezi Moravským Sv. Jánem a Děvínem. Plánované stavbě TO na Záhorí muselo ustoupit několik objektů LO, které měly být nahrazeny polním opevněním.

Plánované linie LO a TO na Záhorí se brzy objeví v databázích a na digitální mapě opevnění. Druhé obranné postavení na jižní Moravě však stále čeká na svého mapového objevitele…

Zdroje a literatura:

  1. VÚA - VHA



Vloženo: 16.11.2026
Autor: Jan Lakosil
Copyright ropiky.net ©1999-2026        Ochrana osobních údajú (GDPR)