Nič Martin (16.6.2005 10:34) Co se týká vybavenosti, tak lidi hlavně zajímají vybavené objekty než poloprázdný objekt. Jinými slovy "Prázdný bunkr můžou vidět kdekoliv. Na to nemusí chodit do muzea, kde se ještě může stát že budou platit vstupné." Prostě kulomet v lafetě je pro ně přednější než skutečný stav v roce 1938. Nič Martin (16.6.2005 10:26) Myslím, že Martin Černý má v tomto pravdu. Bohužel, ale stahování vybavení není jen o otázce "Muzeum nebo šrot?" Je tu i druhý faktor, který je ještě horší než totální vyčištění objektu a správce muzejních objektů dokáže pořádně vytočit. Určitě každý správce se už setkal s nezvaným návštěvníkem. Tito návštěvníci nejen že neplatí vstupné, ale rádi si ještě odnesou na památku nějaký ten suvenýr z vašich expozic. A jsme u toho. Dá se proti tomu bojovat tak, že se z objektu bude vše odvážet. Sám tuto metodu praktikuji, ale nikdy není možno odvézt naprosto vše. To by jsem na to musel vlastnit aspoň dodávku a dvakrát denně stěhovat třeba takový ventilátor to je fakt žužo. Poprvé to jde, ale podruhé si řeknete nikdy více. Takže tu část výbavy necháte v objektu. Ten Vám nějaký "darebák" (znám i silnější výrazy, ale ty jsou nepublikovatelné :-)) přes týden vybere a pak jste v jedné středočeské vesnici. Když se zpravidla nedostane dovnitř tak se vyřádí aspoň zvenku a vůbec ho nebude zajímat, že jste s tím měl práci než jste to dal nějak dokupy. Odcizenou věc je třeba nahradit a kde jinde ji rychle vzít než z vlastních rezervních zásob tj. musíte mít těch věcí více než by jste normálně potřeboval. Martin Černý (15.6.2005 14:15) K bodu kolegy Urbánka o rekonstrukci do imaginární podoby. Domnívám se, že z pohledu návštěvníka a turisty rekonstruování objektů, které nikdy plně dokončené nebyly, svou podstatu z pohledu obyč. návštěvníka má. Vžijme se do mysli obyčejnéhu „mufa“, (jak říkáme u nás na Vranově náhodným návštěvníkům) a přemýšlejme. Přijdeme se podívat na bunkr z druhé světové války a chceme hlavně vidět, jak to bylo zařízené – zbraně a výstroj. Prostě nás nezajímá, že v této konkrétné pevnosrti to nikdy nebylo, ale prostě to tam patří. Z tohoto důvodu si myslím, že to v určitých případech smysl má. Martin Černý (15.6.2005 14:07) Zdravím vážení, Vladek Vácha (14.6.2005 23:09) Je pravda,že např.na stránkách tvého kamaráda z Vranova jsou v diskuzi tací,kteří se vychloubají tím že mají např.15ks lafet UL1.Mnoho věcí snad končí v muzeích ale v tom poměru je to asi minimum.Někteří kolegové (nebudu jmenovat) si z těch věcí dnes dělají živnost.Dokonce jsem se setkal s tím,že mi byl pár lapačů (pravděpodobně reaktivovaných) zplodin nabízen za 800kč!!!Dobrý viďte. Jan Lakosil (14.6.2005 22:12) no jo,ale co ta jižní Morava a Šumava? Tam jsou řopíky poněkud hůře dostupné a mizí to také... Vladek Vácha (14.6.2005 21:52) Mříže a panc.dveře možná sběratelé kovů.Už to tu Ondra Vonka poznamenal ,že na Žatecku berou do šrotu všechno od dveří,mříží,lafet až po lapače zplodin. Jan Lakosil (14.6.2005 20:03) Kolega Martin Urbánek ve svém příspěvku nakousnul zajímavé téma, o kterém jsme tady ještě nediskutovali. S mizením výbavy se setkal asi již každý průzkumník LO a zdá se, že se jedná o "rozjetý vlak", který nikdo nezastaví, resp. zastaví ho až zcela vyrabované objekty. Mne by také zajímalo, kdo z řopíků odváží zmíněné poválečné mříže či lapače zplodin, které zatím nemají nikterak valnou hodnotu. Nestačil jsem se divit, když jsem procházel po několika letech linie na Jemnicku a Hevlínsku. Když to tak sleduji, za 10 let se kdysi kompletně vybavené linie na JM a Šumavě srovnají po stránce vybavenosti s řopíky na hranici s Polskem-nebude v nich nic. |