Vladek Vácha (kecal roku) (19.7.2006 18:40) Tuto Cihelnu 12-13.srpna bude otevřen objekt A/60,který je již částečně rekonstruován.Tak jak bude vyúpadat o Cihelně plus nějaké úpravy viz.foto 
Vladek Vácha (kecal roku) (19.7.2006 18:35) Tak se tento týden našel pozůstatek potom jak byly uchyceny lapače zplodiny v A/60,šrouby do dřeva M8. 
Vladek Vácha (16.10.2005 19:12) Tak tento víkend se povedlo udělat výdřevu v levé kasematě.Podrobnosti přiložím později. 
David Papst (12.10.2005 19:44) Tím že je docela zdevastovaná jsem samozřejmě myslel před tím,než se začalo s rekonstrukcí.Když jsem jí prolézal tak mě ani nenapadlo,že se o to někdo pokusí.Jinak ještě jednu perličku.Stejný den který jsem který jsem navštívil tehdy opuštěnou pětadvacítku jsem se byl podívat ještě dole pod Boudu a na K 18/tlačím to z hlavy,otočná kulometná věž,Boříkovice?/jsem narazil na družstevníka,který měl strčenou hadici z lejty skrz vytrženou střílnu a cosi dovnitř pod tlakem pumpoval.Podle chemického zápachu to nebylo nic živočišného.Jakmile jsem vyndal foťák tak jsem vyfasoval pár sprostých slov a zmizel.S pozdravem David Papst
Vladek Vácha (11.10.2005 21:10) Zbourané všechny příčky v horním patře.vytrženy zárubně,poškozen vchod,popraskaný strop v pravé část stejně jako stěny betonového monolitu,samozřejmě zvony fuč.Poškozené N střílny,G skluzy,Jediná věc v horním patře jsou tři střílny pro D,další vytržena.A oplechování.Ve spodním patře to je ale jinak hezké!!až na OMSku.
Vladek Vácha (11.10.2005 21:06) Já to tak pochopil:o) Horší ve stavu při počátku rekonstrukce byly ty jak jsem psal pozn.K-46,K-38,K-32,K-31,K-15.
Pavel Vašata (11.10.2005 21:02) Měl jsem na mysli stav objektu než na něm začal někdo pracovat na rekonstrukci. Takže si myslím, že jiné objekty na tom byly svým stavem určitě hůř než byl K-S 25. Tím jsem chtěl reagovat na slova Davida Papsta, že je K-S 25 "docela hodně zdevastovaná".
Vladek Vácha (11.10.2005 20:48) Jinak pokud bych pavle reagoval na tvůj příspěvek tak pokud jde o To,tak v horším stavu je K-46,K-38,K-32,K-31,K-15.
Vladek Vácha (11.10.2005 20:40) K25 je k pláči ve srovní její stav v 80.letech a dnešní:o((Jinak jako provozovatel mohu napsat,že pokud jde o K25 tak v roce 2006 by měli být provedeny kompletní vzduchotechnické rozvody ve spodním patře,možná i někde v horním.Z rekonstruována bude i elektrika.K dispozici jsou dobové rozvodné krabičky atd...V roce 2006-2007 bude dokončena replika dobového agregátu.Je toho hodně na psaní.Doporučuji návštěvu.Případně se časem zeptat provozovatele.Úplný kontakt na stránkách muzea.Jinak je ale problém kolem lidí,že není kdo by provázel.V tuto chvíli vím,že příští rok bude 60tka z rekonstruovaná ale není nikdo kdo by ji provázel!!!Je stálý průvodce jen na č.260.Snažím se někoho zlanařit ale zatím marně.pokud by někdo měl zájem prosím ozvěte se.Ten objekt si zaslouží být otevřený pravidelně!!Zatím vůbec netuším jak to bude s č.59 když už teď není průvodce na č.60.Vybavení by jsme na něj měl taky ale zatím nemá perspektivu.Mám pro něj lafetu vz.37 a měla by být provedena rekonstrukce střelecké místnosti s požkozeními,které jsou vidět na dobové fotce té kasematy.
Pavel Vašata (11.10.2005 19:54) Špatně jsem se vyjádřil, "v horším stavu" nahraďte slovy "v lepším stavu" :o)
Pavel Vašata (11.10.2005 19:51) Myslím si, že nebyl v horším stavu žádný objekt než K-S 25 "Na sedle", který někdo začal na úseku "K" rekonstruovat ba naopak.
David Papst (11.10.2005 19:38) Zdravíčko pánové.Na konci léta jsem se pohyboval okolo šedesátky.Je pravda,že jsem na nikoho z vás štěstí neměl,ale jde Vám to pěkně od ruky.Jeden takový dotaz.Co plánujete s K 25?Je docela hodně zdevastovaná.S pozdravem David Papst
Vladek Vácha (11.10.2005 18:02) Tento víkend dojde k dašímu posunu v historii tohoto atypického fešáka.A to takovému,že se začně dělat obnova výdřevy.Na K25 mám již 1,8kubíku smrkových prken tloušťky 33mm.Výdřeva by měla být hotová doufejme tento rok,tak aby se stihla před zimou natřít karbolínem.Imitace drátů,které vázaly výdřevu k armatuře se bude provádět až na jaře z časových důvodů.Tímto počinem by měl být řopík připraven na osazení vybavení.Již na něj čeká lafeta vz.37 a vz.38,ventilátory,lapače atd.....Držte palce.Posuny stavu budu uveřejňovat na stránkách muzea http://home.tiscali.cz/milmuzeum
Vladek Vácha (5.10.2005 12:57) Jak již někteří měli možnost osobně shlédnout,tak řopík je dnes již v exteriéru z rekonstruován do podoby z dob německých zkoušek. 
Nič Martin (13.7.2005 8:37) Standartně bylo v objektu uloženo max. 10.000 ran. po jejich vyčerpání došlo k zavezení nové várky střeliva. Není tedy nutné nějak zvětšovat půdorys objektu další místností pro munici. Nábojnice samy o sobě Vám nějakou výraznou homoli neutvoří. Ty mají tendenci se rozprostírat do plochy. Nějaký kuželík by samozřejmě vznikl, ale ne takový že by byl jen pod vývodem a zbytek příkopu by zel prázdnotou. Nevím jak vy, ale já bych i po ukončení střelby lezl do diamanťáku velmi nerad. Plyny typu CO a CO2 se velmi rády drží při zemi a luft v příkopu je po jistou dobu proto velmi zdraví "prospěšný", takže případný sabotér by se dříve udusil těmito plyny než by stihl nějak výrazněji uškodit. Pokud jste měl na mysli možnost vyhození granátu odpadem tak to nedokáži posoudit zda by to bylo možné. Ale jakási vize toho, že do příkopu naházím hromadu výbušnin a to za boje je více než iluzorní.
Nič Martin (13.7.2005 8:36) Přesně tak jak píše Vladek. S tím nelze než souhlasit. Jak by jste pak tedy nazval příkop, který se standartně nachází před střílnami hlavních zbraní u předválečných pěchotních srubů a v němž se např. v případě srubu T-S 82 "V Končinách" nachází dokonce střílna pro zbraň G tj. 9cm kasematní minomet vz.38. Máte-li před střílnou ďouru o hloubce téměř 4m a šířce 2m tak se k ní prostě nedostanete. A to je další úkol kladený na diamanťák. To, že příkop pojme více nábojnic než je dotace znamená, že není třeba tak časté vybírání. Prostě si počkám až bude poněkud klidněji a pak ho vyberu. Přitom mě můžou třeba ještě dvakrát zavézt municí. U strategického objektu prostě jen při dovozu vyhází prázdné bedny a nanosí nové.
Vladek Vácha (12.7.2005 22:21) Z jakých fotek pana Papsta???Proč by se to ucpávalo??byl to v té dopbě vyzkoušený a standartní prvek.Trubice a celý odvod je totožný jako u zbraně ,,D,, v těžkém opevnění.Jinak velikost dimantového příkopu byla u TO normována a stejně musely odvodit i rozměry diamanťáku u LO.Mimo důvpdu odvodu nábojnic je další prioritou diamantového příkopu ochrana stěny!Diamantový příkop je pro obránce velkou výhodou.Pokud by nepřítel vhodil ke střílně nálož tak tak by spadla na dno příkopu,které je mimo stěnu střelecké místnosti!Ta přívodní trubka nejde jentak ucpat,je na to přesně spočítaná,že se tam náboj nemůže vzpříčit.Jak jsme psal výše.V té době to bylo již vyzkoušeno u TO!tak proč nejasné?
Petr Palec (12.7.2005 18:53) K tomu co napsal pan Nič 11.7 ve 14:23 mám několik poznámek. Fakt, že uvedené poválečné návrhy již počítající s diamantovýmy příkopy, může přeci napovídat tomu, že se zde promítly nabité zkušenosti, nikoli naopak. Na GS jsem se ptal, protože mám pocit, že nezabezpečený diamantový příkop by mohl znamenat vážné nebezpečí proti obráncům. Faktem je, že granát hozený do prázdných nábojnic by vybuchoval obtížně (bez dopadové desky), ale jinak střílna by asi v tuto chvíli byla již uzamčena. A pokud pojme diamanťák mnohonásobně více nábojnic než je dotace, kde se vezmou, když ne jako produkt dotace? Pokud se dotuje v boji, tak lze i prázdné nábojnice odnášet stejnou cestou. A pokud mělo být v objektu střeliva více než obvykle, proč se kromě příkopu nepřibetonovalo nějaké kryté zádveří či krytá zbrojnice? Z fotek pana Papsta bohužel také není vidět ústí vývodu. Jak je vysoko od dna příkopu? Jak vysoká (či nízká) homole z nábojnic by ústí zacpala? A mimochodem, do příkopu z objektu asi vidět není, ucpání odvodu by mohlo přijít ve velmi nevhodnou chvíli. Přijde mi to celé trochu nejasné.
Vladek Vácha (12.7.2005 12:33) V pravé střelecké místnosti tam jak je diamanťák němci instalovaly nádržku pro chlazení hlavně.Nenapadá mě jiný důvod proč by tam ten čep pro ní dávaly,když ne pro TK24.Určitě tam zkoušely i TK37 ,,těžkou hlavní,,tak jako na č.59.To nářadí je zajimavá věc,snad v truhlíku jako u UL1.
Nič Martin (12.7.2005 12:20) Hm. Kdybych nebyl sklerotickej a podíval se do denkschriftu, tak by mě ta DZ-2 ani nemohla napadnout. Na tý fotce je jasně vidět, že se jedná o brno. Jseš si ale Vladku jistý tím zkoušením TK vz.24? Ten to na 100% není. Na tom místě kde je nástavec na fotce ho totiž má právě TK vz.37. Že je fotka retušovaná o tom není pochyb. Dobře je to vidět pod odvodem, kde není ostrý přechod mezi výdřevou a vybráním ve stěně ačkoliv mezi lafetou a odvodem je na prkně vidět drátěná smyčka. Tyč od kola tam nehledej. Ta je schovaná právě za tím nástavcem. Napadá mě ještě, kde bylo uloženo nářadí, které se běžně pokládalo do poličky ve střelecké lavici.
Vladek Vácha (12.7.2005 10:57) Podle mě by to problém byl.Pokud by nebyl příkop armaturou provázán s objektem tak by to popraskalo v místě spoje.Diamantový příkop chrání tu stěnu.Proto je v tomto případě dno hluboko pod objektem a zesílená základová skořápka.Nálož by vybuchla až na dně,kde by to bylo neškodné.Právě že to zabrání tomu aby nálož vybuchla v místech střelecké místnosti.Podle mě tam ten příkop betonovaly při betonáži,vždyť to připuštějí sami němci v pamětním spisu,že je to naše věc.
David Papst (12.7.2005 10:07) Jsem rád za tuto zajímavou diskusi.Jak je vidět,je to opravdu dilema.Osobně si myslím,že by nebyl problém příkop dodělat z venku.Ale nevím jestli by udělal více práce než užitku.Když si představím,co by udělala nálož vhozená do něj,tak nevím.Na druhou stranu měla osádka přiděleno nářadí na odklízení zeminy tad./Teda aspoň měla mít/.Dovedu si spíše představit násyp před střílnou aby se nálože odkutáleli nebo sjeli co nejdál od objektu,než takhle hlubokou"díru".A svod nábojnic stěnu pod střílnou jenom zeslabil a vzhledem k tomu,že stěna zůstala úplně obnažena se riziko proražení náloží z příkopu rapidně zvyšuje.A vůbec by mě zajímalo,jak je v tomto místě řešena armatura,jestli vnitřní vrstva nechybí uplně,vzhledem k normální odolnosti objektu.S pozdravem David
Vladek Vácha (11.7.2005 23:52) Na kartě objektu č.60 je u té střílny s diamantovým příkopem napsán úkol:,,Postřel mírného svahu hřbetu táhnoucího se k Baudenkoppe,,.Když se dívám do mapy tak ze směru z týlu se první sled stáčí mírně na sever.Logicky bych tedy usoudil,že ze střílny se dal palbou chránit celý hřbet a objekty č.61,č.62 a č.63.Lo č.60 a č.63 jsou na kopci ostatní jsou v malém sedle.Takže č.60 mohlo postřelovat celé sedlo až na jeho druhou stranu.Na dobovém leteckém snímku končí les u č.61,pak je velká mýtina kde jsou ostatní lo.Teď zda by stačil rozměr střeleckého průseku na palbu až k č.63.Když se dívám na fotku z deutskriftu tak mě napadá kde je tyč od kola ,kterým se ovládá náměr,že by zaretušováno?Pak je taky nahoře viditelné,že tam je nějaký nástavec.Nezdá se mi,že by to byl nástavec pro TK24,to se mi zdá ten odvod moc vepředu.
Vladek Vácha (11.7.2005 23:27) Lafeta DZ2 se u střílny v Lo nedá použít.Prakticky by z DZ2 byla použitelná jen kolébka.Na první pohled vypadá zabetonovaná trubka pro odvod nábojnic stejně jako u TO.Při německých zkouškách byl použit odvod z TO,dle fotografie i se stejným uchycením ale jak to bylo v detailu spojeno k lafetě vz.37.Kdo ví?!Možná nějak na kolík který držel nástavec pro TK24.To ukáže třeba až rekonstrukce. 
Vladek Vácha (11.7.2005 23:18) Ten přírodní diamantový příkop měl vypadat asi jako na výřezu z původního výkresu.Myslím,že u 60 je ten příkop dělaný již při betonáži objektu.Na příkopu byly aplikovány již omítky.To by znamenalo,že Mnichov přišel v době zahájení omítek na objektu.A nezdá se mi,že by byl dodatečně dělán němci (pro tvrzení že našimi po válce je jasný důkaz že diamanťák tam byl v roce 1940).Přeci by dodatečně neprodlužovaly směrem dolů skořápku objektu.Teď je diamanťák vypulírovaný tak se dá pro zvědavé hezky zkoumat. 
Jan Lakosil (11.7.2005 15:35) Martine, mrkni se, u kterých jiných objektů než v III. sboru jsi ty násypy viděl, ať v tom máme jasno.
Nič Martin (11.7.2005 15:27) No vidím Honzo, že ve 14:48 jsi zareagoval přesně tak jak jsem očekával. Já mám ale pocit, že to bylo i na fotkách z jiných sborů.
Tomáš Kamenský (11.7.2005 15:10) Nojo - jižní Morava musí mít vždycky něco extra :-)
Jan Lakosil (11.7.2005 14:48) No a když čtu Tomášův příspěvek, tak mne napadá, že na jižní Moravě pro změnu před střílnami prováděly násypy po dolní okraj střílny. Mám to ověřené z dobových fotek. Proč? Bůh ví... Jiný kraj, jiný mrav :-)
Jan Lakosil (11.7.2005 14:46) Na jímání vystřílených nábojnic v LO sloužila bedna od lafety vz. 37. Vzhledem k její velikosti problém s vyměňováním bedniček být nemohl, muselo se do ní vejít tisíce dutinek. Pro zajímavost lze ještě uvést, že nábojnice nebyly nejhorším zdrojem CO v objektu. Koncentrace CO se v LO zvýšila, pokud byla použita zbraň s odběrem plynů v hlavni (odemykání závěru přes píst - LK26 a TK37 uchycené v lafetě). U LK 26 v závěsu tedy žádné větší nebezpečí otravou nehrozilo - pístová trubice byla vysunuta před střílnový otvor.
Tomáš Kamenský (11.7.2005 14:40) Ohledně diamantových příkopů:
Nič Martin (11.7.2005 14:30) No odvody nábojnic se sice vyráběly jen pro TO, ale tady se normálně dá použít odvod pro zbraň D tedy naprosto standartní. Otázka je jaká lafeta tu pak byla použita. Bylo to brno nebo rovnou DZ-2 ? Pokud brno tak jaký musel být v zadní části osazen nástavec aby do něho zapadly packy u horního hrdla odvodu. Bez tohoto nástavce tam totiž ten odvod neuchytíte.
Nič Martin (11.7.2005 14:23) Tyto poválečné návrhy, ale vycházely z prvorepublikových objektů. U LO je diamanťák atypií, ale u TO se jedná o standartní prvek. Před každou střílnou L1, M a D musel být diamanťák. GS a odvod nábojnic jsou dva rozdílné prvky a nejsou zaměnitelné. Nevím jak by jste na odvod napasoval příklopku, která je nedílnou součástí každého GS (bez ní by Vám případný zaseknutý granát ve skluzu explodoval rovnou do obličeje) a naopak na GS chybí sedlo pro dosednutí odvodu nábojnic s vyvažovačem. Odvod nábojnic eliminuje takový detail jako je výměna bedniček naplněných prázdnými nábojnicemi pod střeleckou lavicí. Takhle, jak uvedl Vladek, se nábojnice a část plynů prostě vyhází mimo objekt. A jeden diamanťák pojme mnohonásobně více nábojnic než cca deset prázdných bedniček od munice, které odpovídají dotaci na zbraň. Diamanťák je opravdu jen na vystřílené nábojnice. Pro ale zde byl realizován to bohužel nevím.
Jan Lakosil (11.7.2005 14:22) S Vladkem jsme si ohledně tohoto řopíku hodně psali, je to všechno nějaké podivné. Je jasné, že jej museli dokončit Němci nebo naši po válce? Je opravdu s podivem, že by ŘOP provedlo diamantový příkop u LO (muselo by se tedy jednat o extrémně důležitý objekt),ale řopík samotný je pouze v normální odolnosti. Navíc v LO by ani neměli tolik munice, že by nábojnice potřebovali sypat do příkopu, nemluvě o komplikacích s dodávkami odpadních trubic, které se vyráběly jen pro TO. Opravdu je to záhada.
Petr Palec (11.7.2005 13:22) Jedná se například o návrhy uvedené v "Novodobých fortifikacích" 2005/12, kde příkopy jsou ("jako ochrana proti vyřazení střílny z boje") zakresleny. Já jsem nikdy A/60 neviděl, dá se použít odvod nábojnic i jako GS? Navíc mi trochu vrtá hlavou, odkud by se takové množství nábojnic, které by vyžadovalo zvláštní armovaný příkop, vzalo? Skutečně je příkop jen pro nábojnice?
Vladek Vácha (11.7.2005 9:39) V jakých poválečných návrzích???Jak víme tak diamantový příkop byl normální u TO.U Lo se vyskytoval jen v tomto případě a sloužil k odvodu vystřelených nábojnic mimo objekt.Výhody:při větší razanci střelby se velké množství nábojnic odvedlo mimo objekt i s části plynů po výstřelu.
Petr Palec (11.7.2005 7:45) Může prosím někdo říci, k čemu přesně byl diamantový příkop? V poválečných návrzích se s ním počítalo běžně, byly jeho výhody tak zásadní?
Vladek Vácha (10.7.2005 23:33) Další výrazná odlišnost,je konstrukce německé konzole na ventilátor.Taková je osazena v č.60,č.262 a vytržena byla i z č.59(jsou po ní typické stopy) 
David Papst (10.7.2005 23:09) A ten kabelový přívod je čí práce?Přece jenom u šedesátky už jsem byl třikrát ale dovnitř jsem se nedostal ani jednou.S pozdravem David.
Vladek Vácha (10.7.2005 16:29) V pravé střílně s diamantovým příkopem byl zkoušen TK24.Objekt nebyl ostřelován vyjma vchodu/vchodové střílny (5-10 zásahů pěchotním střelivem).Dle poškození dveří a zárubní byl objekt otevřen pravděpodobně pomocí kumulativní nálože (zda v rámci zkoušek či jindy,kdo ví???).Tvrzení,že by diamantový příkop dodělaly dodatečně němci odporují tyto skutečnosti:v pamětním spisu čs.opevnění popisují tuto úpravu jako naši.Pokud by byl dodatečně udělán tak by do objektu musely být vybourány patřičné otvory a tím poškozena i výdřeva.Její zbytky přesně lícují s vybráním pod střílnou.A to nejpodstatnější je to,že aby objekt mohl být vybaven diamantovým příkopem,musela být výrazně upravena skořápka objektu.To zn.prodloužena směrem dolů,tak aby mohl mít příkop patřičnou hloubku.To je moje tvrzení,rád si přečtu i jiné.V.V. 
Vladek Vácha (10.7.2005 16:25) To,že v prostoru Vysoký kámen byly prováděny důkladné německé zkoušky je známá věc.Objekt ,,U tří buků,,byl vybetonován 8.9.1938.To znamená,že v době odstoupení pohraničí se nacházel ještě s vnější výdřevou anebo byla těsně před tím odstraněna.Německá armáda objekt dostavěla.Konkrétně provedla tyto věci:nahození vchodové chodbičky,+vstup do vlastního objketu,osazení úchytů a mříží,osazení zárubní s dveřmi (obrácené provedení),osazení konzole ventilátoru.Nátěr objektu tmavošedým nátěrem včetně odhalených stěn uvnitř objektu u vstupu.Dále byl objekt vybaven:ventilátorem (lapače chyběly anebo byly přišroubovány vruty na dřevo??),lafetami vz.37 v obou střílnách a úpravy výdřevy (drážky pro pan.mapy).
David Papst (10.7.2005 14:45) Zajímalo by mě,zda atypický diamantový příkop u tohoto objektu je opravdu prací ŘOP.Když se člověk porozhlédne po sedle mezi Boudou a Vys.kamenem připadá mu to spíš jako německý zkušební polygon,kde prověřili naše opevnění zřejmě opravdu ze všech stránek.Ať začnu od převráceného bunkru,jeho souseda kde se podobná nálož pod řopík měla zřejmě instalovat také,jeden úplně rozervaný,další s průrazem stropu jak po dopadu pumy,další roztržený zevnitř a další s různými průrazy,průstřely a dalšími poškozeními.Vcelku realisticky by do této skupiny šedesátka zapadala.Vzhledem k absenci historických údajů je to samozřejmě jen doměnka,ale vzhledem k tomu,že už jsem viděl mnohem více řopíků v pevnostní linii,které jsou pro zachování kontuinity paleb objektů velmi důležité a skončily maximálně zesílené je to až s podivem,že by ŘOP experimentovalo s novým doplňkem řopíků prakticky na samém závěru výstavba LO.Vźdyť šedesátka byla betonována v době,kdy program byl již ze dvou třetin aspoň v hrubé stavbě splněn.Na druhou stranu je pravdu,že se o dokončení konce úseku A na Boudě vedly docela dlouhé polemiky.A´t tak nebo tak,šedesátka se betonavala v době,kdy mi připadá,že se hledělo spíše na kvantitu než na kvalitu a dokončenost a tokový experiment mi do tohoto časového horizontu moc nezapadá.S pozdravem David Papst |
