Ondřej Vonka (22.9.2006 13:03) Martine, nebo můžes posbírat všechny ty betonové sokly podél toho potůčku a ty ocásky na ně zase dodělat... to kdyby si neměl co tahat :-) 
Martin Černý (20.9.2006 21:54) Dejte vědět, až se k něčemu budete chystat, taky jsem tam ještě nezkončil. Pod tím náplavem bude ocásku stoprocentně více...
Víta Vítek (20.9.2006 20:04) Martine kolik si bereš?Je to na váhu nebo na čas?Taky jsme si s Mikinem dole u řeky něco vyhlídli:-) a nechce se nám s tím tahat jelikož jsme se zadýchali posledně i bez toho aby jsme něco nesli,ale C-180 fakt stály za to.
Martin Černý (20.9.2006 10:46) Zapomněl jsi ovšem dodat, komu jsem ty dveře odvážel.... Martin sice odváží dveře běžně, ale většinou pro kolegu Lakosila. Holt levná pracovní síla...:-) 
Pavel Jonáš. (19.9.2006 21:58) Něco jako slavní himalájští šerpové? I když ti většinou netransportují vepřové oháňky, že? Pro odhodlané nosiče bych měl tip. Dole u Dyje jsem viděl moc roztomilé pancéřové dveře. Co vy na to?:-)
Jan Lakosil (19.9.2006 21:53) Škoda, že Martina nikdo nenafilmoval. Mohla to být docela dobrá taškařice, kterou bych nazval "Konec jednookých prasečích ocásků na JM" :-))
Pavel Jonáš. (19.9.2006 21:48) Zdravím. Blahopřeji, máte krásný prasečí ocásek:-) Ten transport musel být nezapomenutelný, hihi. Ale jinak je to fakt pěkný kousek s pěknou historií. 
Martin Černý (19.9.2006 21:16) Jen takový malý dozvuk k akci v Podmolí. Ocásek z místní polňačky už má na Vranově kamaráda. Ti, kteří tam s námi byli, zajisté tuší, odkud se vzal. Jedná se opět o nám známý zkosený typ, železo je již bohužel v poněkud horším stavu, nicméně samozřejmě použitelné. Na transport se mě radši ani neptejte, léčím si záda doteď... :-) 
Jan Lakosil (17.9.2006 14:26) Pavle, díky za zajímavé dokumenty. Bohužel není patrné, v jakých oblastech přesně byly překážky budovány,alespoň ty vykládací stanice přibližně určují prostor výstavby.
Pavel Holzknecht (17.9.2006 9:21) V archívu Vítkovických železáren je možné nalézt tyto dokumenty k výstavbě PT překážek u III.sboru. 
Jan Lakosil (14.9.2006 21:35) Jo, kuřátko bylo výborné :-) Na fotkách níže onen ocásek před vykopáním a po rekonstrukci druhý den. O intervalových překážkách na JM se ví jen velice málo, nemá někdo nějaké informace o rozsahu výstavby PP překážek ve III. sboru? Z dobovek je patrné, že se na nich pilně pracovalo,ale v terénu jsem toho zatím moc nenašel. Neví někdo ještě o podobně zašitém ocásku? Docela mne chytla myšlenka hledání překážek či jejich zbytků v terénu... Na severu se dají najít docela běžně, ale na JM je to podle mne vzácnost. 
Martin Černý (14.9.2006 21:23) Pozdě :-), ocásek z polňačky od Podmolí je již bezpečně uložen ve Vranově. Stejně jako ostatní exponáty nalezené během této akce :(kus střílny odstřeleného řopíku, zapalovače ze 105 mm hochrazantgranate použitého tamtéž, prvorepublikový ešus - zřejmě od družstva SOS Nový Hrádek a dalších) : Jinak si myslím, že to byla velmi vydřená akce. Zakončili jsme ji s kolegou Lakosilem v Znojmě, kde jsme přijali pozvání vranovských průvodkyň na kuře:-)) 
Tomas Rh (14.9.2006 6:13) Ad článek Jižní Morava-Podmolí. Že by se jednalo o ten krásně zadupaný ocásek na polňačce před Podmolím? A já si říkal, že si ho třeba nikdo nevšimne:)
Ondřej Vonka (13.9.2006 12:17) Jo jo akce to byla moc pěkná.
Pavel Jonáš. (11.9.2006 20:39) Zdravím. Díky všem. Bylo to moc pěkné, škoda že to mám dost daleko, docela jsem se namlsal. Jinak škoda, že se do I.zóny nesmí, bylo by tam toho k vidění mraky. Ještě jednou díky organizátorům a průvodcům, bylo to fajn.
Libor Martinů (11.9.2006 17:16) Akce Podyjí už je minulostí a byla vynikající! Velký dík patří průvodcům Honzovi Lakosilovi a Martinu Černému a také p.Kratochvílovi z NP Podyjí. Pro nás ze severní hranice odkojené klasickým typem A-160N v ideálním případě s mříží zarostlým smrčky to bylo něco velice osvěžujícího. Mimo vlastní akci také musím vyzvednout možnost prohlídky objektů u Vranova a MJ-S 3 pečlivě opatrované Jirkou Špinarem. Jednoznačné hodnocení-byl to zážitek a dík všem,kteří se na jeho organizaci podíleli.
Ondřej Vonka (22.8.2006 13:20) Tak pánové termín akce v NP podyjí se nám blíží.
Martin Černý (22.6.2006 6:49) To je docela fofr vzhledem k tomu, že rezervace měly začít až počátkem srpna:-)))
Pavel Jonáš. (20.6.2006 20:42) Zdravím. Dnes jsem tam volal (NP Podyjí), už je prý zamluvena polovina. Tak nezaspěte...
Ondřej Vonka (8.6.2006 9:20) Takže teoreticky bych si měl o tu žádost zažádot co nejdříve...? Asi písnu té paní z NP...
Martin Černý (7.6.2006 19:23) Co se týče té čtyřicítky lidí, byl to požadavek NP Podyjí. Mají zkušenosti s podobnou výpravou asi před 4 roky, kdy pplk. Zona ze znojemské OVS vedl stejnou tématicky zaměřenou více než 50 lidí. A to byly jen ty dva objekty u hardeggské celnice. NP si moc lidí do I. zóny nechce pouštět. Původně byl požadavek z jejich strany se I. zóně zcela vyhnout.
Jan Lakosil (7.6.2006 18:52) No pravda je, že se nám téma akce na JM poněkud zvrhlo jiným směrem, ale snad to není taková tragédie. To omezení na 40 osob má svůj praktický účel, neboť na minulé vycházce konané před několika lety se sešlo daleko více zájemců, což vedlo nyní k tomuto omezení. Bez přihlášky nebude nikdo vpuštěn do 1. zóny NP.
Pavel Hromádka (7.6.2006 17:58) Jan Lakosil: Archivni fondy Cz Strakonice jsou totalne nedostupny. A vsechna dokumentace pry byla presunuta kamsi do zbrojovky do Uherskyho Brodu.
Ondřej Vonka (7.6.2006 15:15) Honzo nemyslíš, že by se mohla problematika lavic popřípadě GS, která tu probíhá přesunout do jiné kategorie a nepokračovat v kategorii Akce, výpravy, setkání? Přijde mi to docela logicé... :-)
Jan Lakosil (7.6.2006 14:12) Ve fondu poválečného VTÚ byla dle vyjádření Mgr. Dubánka kompletní výkresová dokumentace lafety vz.38, předpokládám tedy i příslušenství. Každopádně by mohly leccos ujasnit archivní fondy ČZ Strakonice, ale tam je problematické se dostat. Co se lavice strakonice týče, je možno spekulovat o zjednodušení spojů, které nemá ale vliv na celkové rozměry a tvar lavice. To,co je na fotce, je nejkratší možná verze lavice, podle typu objektu se měly jistě vyrábět i delší lavice, podobně jako u lavic lafet vz. 37. 
Vladek Vácha (7.6.2006 12:26) V té poslední větě jak je dvakrát "zjednodušení" má být "hlavně zesílení"....
Vladek Vácha (7.6.2006 12:24) A myslíš,že tam příslušný dokument je?Vycházím z toho jako nábytkář.Stačí se podívat na konstrukci lavice ,která je klasická pro stolový nábytek.4 nohy,4 trnože,4 luby,jen stolová deska je nahrazena rámem do kterého je vsazen "trychtýř" pro lapání nábojnic.Taková to lavice je několikanásobně dražší než "brněnská" a konstrukčně výrazně složitější oproti brněnské,kde jsou DB spárovky spojeny perem/drážkou a hřebíky.Narozdíl od té "Strakonické"z fota,která se vyznačuje velkým podílem takřka 90% klasických truhlářských spojů.Je to nejjednoduší pro výrobu jedné lavice určené pro tovární zkoušky a tím i ověření základní polohy,třeba trychtýře atd....pro sériovou "vojenskou " výrobu v dílnách naprosto nevyhovující nejen pro svojí "zbytečnou pracnost",tím i časovou náročnost ale i pro vyšší cenu.Defakto to provedení na fotu je kvalitní provedení nábytku.Rozhodně by u definitivní varianty došlo k omezení klasických truhlářských spojů na minimum,zjednodušení a hlavně z jednodušení konstrukce.Nepočítaje myšlenka na odkladní plochu pro příslušenství anebo k běžné údržbě.
Jan Lakosil (7.6.2006 12:05) Odkud bereš Vladku takovou jistotu (1 000 000%),že na té fotce není definitivní zavedená verze lavice pro strakonici? Z jakých podkladů čerpáš? Na výkres původní lavice pro strakonici si bohužel počkáme ještě mnoho let. Otázka je,zda bude fond VTÚ vůbec rekonstruován a pokud ano, co všechno se z něj podaří zachránit:-(
Vladek Vácha (7.6.2006 11:32) Musím souhlasit s Martinem R.,je lepší mít brněnskou lavici pod strakonicí než prázdný místo.....
Vladek Vácha (7.6.2006 11:29) Jediné co je jisté asi tak na milión procent,že lavice ze zkoušek není definitivní řešení.A pochybuji o existenci dokumentace k "definitivní "lavici.
Martin Rajnyš (7.6.2006 11:20) Tak nazdar pánové,je čas vložit i svou trošku do mlýna.Nejdříve na Honzu,sežeň mě plán na strakonickou lavici a vyhodím brněnskou pod St. lafetou.Takhle jsem rád že mám ty věci kam odložit.K lavici je jasné že musela být vyrobena nová,ale je to hlavně kvůli LK a jeho výhoznému okýnku,je přiliž blízko náměrové tyče,proto musel být vyosen doprava.Vlevo by střelci padali vystřelené nábojnice na ruku,když by chtěl použít zajištění náměrové tyče.Měl by hezky popálenou ruku.Při kolmém odpadu by lafeta v některé z mnoha poloh při střelbě správně nefungovala.Nábojnice by padali na náměrovou tyč a okolí a odtud by se odráželi ven mimo lavici a střelci pod nohy.Který by se v lepším případě jen přizabil.Dovoluji si tvrdit že toto je hlavní důvod vyosení doprava i té lavice.
Vladek Vácha (7.6.2006 11:05) Jediné co zbývá brát tu lavici z fota ze Strakonic jako jediné známé řešení.
Vladek Vácha (7.6.2006 10:54) JJ souhlas,samozřejmě důkaz nemám stejně jako není důkaz na jiné řešení pro použití v terénu.No a když se lavice posune doprava tak to kompenzuje to vyosení odpadního nástavce u LK?No vidíš na A/59 (palba do 180 a 250m) A/60 (palba 260 a 350 (diamantový příkop) )a A/262 (palba do 300 a 250m ) byly lafety.Tedy díky němcům;o)
Martin Černý (7.6.2006 10:45) Vladku zkus si dát "strakonickou" lafetu s LK 26 maximálně nahoru a do leva a zjistíš, že vylétavající nábojnice létají mimo koryto lavice, pokud máš osu lavice na ose střílny. V éčku to jde ještě upravit posunutím lavice i když to vypadá blbě, ale třeba v levé střelecké místnosti A-120 si moc vyskakovat nejde..
Jan Lakosil (7.6.2006 10:30) To, že prakticky všechna muzea ukazují lafetu vz. 38 s odpadovou lavicí pro brno je způsobeno neschopností odprostit se od vlivu reaktivace a dosud zaběhnutých zvyklostí. Řopíky uváděné do stavu z roku 38 pak více inklinují k reaktivaci z let 1949-53.
Jan Lakosil (7.6.2006 10:27) Vladku,dovolím si nesouhlasit. Kromě toho, že občas naráží náměrová tyč na hranu lavice tak pořád je tu problém posunutí vpravo díky tubě na chlazení hlavní, což je problém hlavně u levých střeleckých místností u objektu A. Jinak ŘOP nařídilo výrobu "klasických" lavic pouze pro objekty vybavenými lafetami vz. 37, tedy objekty s výstřelem delším než 300 m. Neexistuje jediný důkaz, že by se pod strakonice měly používat lavice určené pro brna. Nebo ho snad máš?
Vladek Vácha (7.6.2006 10:11) Lafeta vz.38 v lehkém provedení + "klasická" lavice = funkční řešení
Jan Lakosil (7.6.2006 9:23) Je to obyčejná dřevěná lavička, byla v jednom lomeném řopíku u Domašova. Fotky bohužel nemám.
Jiří Vaněček (7.6.2006 9:00) Honzo, tak to je velký unikát! Máš pravděpodobně jeden z mála vyrobených prototypů, nemůžeš prosím dodat fotky nebo ho alespoň popsat? :-)
Jan Lakosil (7.6.2006 8:55) Ad GS - J.V: já jsem někde ve IV. sboru původní lavičku pod GS našel, teď ji používáme na zahradě :-)
Jan Lakosil (7.6.2006 8:52) Vyosení odpadu LK je další důkaz o zamýšlení používání jiné lavice, neboť u lavice pro lafetu vz. 37 žádné vyosení potřeba nebylo. Vlevo vedle lavice bylo totiž kromě závaží plánováno i umístění tuby na chlazení hlavní, čímž došlo posunutí lavice doprava a bylo i třeba vyosit odpad.
Jan Lakosil (7.6.2006 8:50) ha,tak tu máme zase staré vděčné téma - lavice pod strakonici. Znovu opakuji, že současně s lafetou vz. 38 byl vyřešen i nový typ střelecké lavice, který byl uzpůsoben na sběr nábojnic do truhlíku vz. 35 (u lafety vz. 37 padaly do transportní bedny). Lavice musela být kratší, aby se vešla mezi závaží za dřevěným krytem, takže se v podstatě jednalo pouze o sběrný trychtýř s menší poličkou (viz zde dříve uveřejněné foto). Pokud by někdo rekonstruoval řopík do předpokládané podoby z roku 1939 se strakonickou lafetou, měla by tam být jedině tato lavice. Po válce byl v roce 1950 vyráběn nový typ lavice, který v podstatě vycházel z původní odpadové lavice pro lafetu vz. 37, pouze došlo k několika zde již dříve diskutovaným změnám. Použití této lavice pod lafety vz. 38 bylo trochu komplikované vzhledem k závažím. Proto byly v objektech otáčeny a rohy ořezávány. Pokud se tedy použije klasická lavice z reaktivace pod lafety vz. 38, jedná se čistě o záležitost 50. let, která nemá nic společného s původním řešením navrženým ČZ Strakonice v r. 1938 a v objektu uváděném do podoby prvorepublikové by tento stav neměl teoreticky nastat.
Honza Vavruška (7.6.2006 7:59) No ta fotografie lavice byla před časem právě tady v některém z témat. :-) Co se týče objektů bes GS, tak mě napadají třeba éčka č. 29a, 24b v úseku 159 Lubenec, které byly v roce 1938 vloženy do stávajícího úseku D-16...
Jiří Vaněček (7.6.2006 7:19) Ad GS: teprve nedávno kolega z archivu vytáhl materiál, který řeší problematiku vysoko umístěných granátových skluzů. Na poměrně velkém prostoru popisuje těžkosti s ovládáním těchto GS a navrhuje řešení: vyrobit a do objektů dodat stoličku, na kterou si voják mohl stoupnout (někde mám k tomu i výkres). Konečné řešení však bylo daleko prozaičtější: do objektů s vysoko umístěnými GS byli přednostně přidělování vojáci vyššího vzrůstu. Jako perličku na konec připojuji poznámku, že pro obsluhu kulometů, resp. lafet, byli vyžadováni naopak menší vojáci -:o)
Martin Černý (7.6.2006 7:12) Co se týče lavic pro "strakonice", ty současné "klasické" v mnoha případech nevyhovují, protože rohy lavice vadí protizávažím v posunu. Proto je po válce někde vojáci řezali. Mám dojem, že existuje fotka, kde je ona lavice k lafetě vz. 38 vidět. Nicméně se jedná asi o prototyp a už ani nevím, kde jsem jí viděl. Pamatuji si jen, že byla podstatně jiná. Co se týče Granátové skluzu, nevíte, zda se ještě někde jinde nachází ta varianta, kdy ve zcela standartním objektu chybí GS úplně? První adept je to známé éčko u Hardeggské celnice.
Libor Martinů (7.6.2006 6:05) I normální umístění GS je někdy zajímavé. Hlavně v lomených řopících by občas potřebovali štafle. A pokud je to uvnitř přístupné,tak vyústění je venku pomalu na úrovni terénu-pokud ho nepředpokládali ve stejně lomeném provedení jako objekt.
Vladek Vácha (6.6.2006 22:53) Diskuze skomírá,ono to hlavně je tím,že zde furt diskutují ti samé cca 5lidí a to je vše......ostatní se nevyjadřují:o(Pokud jde o bet.desku tak s nějakýma trhlinkama to nemá asi nic dočinění,na to se dělá dilatační spára....povrchové rýhy nemají žádný vlyv...mohlo to být jako protiskluzové!No ten GS je díky tomu i dost vysoko,to abych si stoupnul na špičky abych tam něco hodil:o)Pokud jde o střeleckou lavici k lafetě vz.38 tak se stejnak jiná než ta klasická nepoužívala,tak daleko se nedostali aby stačili závést příslušnou lavici,takže všechno jiné je asi z řad UFO.Ale i tak je klasická použitelná a dá se u ní vysvětlit i to vyosení výstupu odpadu nábojnic.Jelikož pokud by byla spešl lavice tak proč by bylo nějaké vyosení u Lk?!pochopím to u TK kde vadí kolébka.
Jan Lakosil (6.6.2006 21:41) Teď si nejsem jistý, ale nedělaly se granátové skluzy ve dvou délkách - pro normální a zesílené řopíky? že by sem zadělali ten delší... Pro rýhování vysvětlení nemám. Nemělo to třeba důvod v technologii provádění betonové desky, že by se tím zamezilo vzniku smršťovacích trhlinek?Opravdu nevím...
Martin Urbánek (6.6.2006 21:31) Dotaz na Lakouše: Tušíš jaký význam mělo rýhování dopadové desky? Dále, co mohlo vést k tak výraznému vysunutí granátového skluzu? Foto z okolí Písečné, III. sbor. 
Martin Urbánek (6.6.2006 21:22) Abychom se ale virtuálně nepoprali :-)
Honza Vavruška (6.6.2006 21:21) No taky se mi zdá, že poslední dobou není o čem diskutovat. Tak třeba zaveďte diskusi, jestli už opravili archiv po povodních a jestli už se ví, jak vypadala lavice pod Strakonici :))
Jan Lakosil (6.6.2006 20:25) Na vyklízení se klepu, je to na tobě, abys určil termín. Ten článek "Potkali se u Uherčic" už asi není aktuální. Problém je, že fotky k článkům můžou vkládat zatím pouze admini, proto ti to nešlo. Nějak se mi ale zdá, že skomírá diskuze, nerozjedeme zase něco podobného jako lozenge? :-))
Martin Urbánek (6.6.2006 18:42) Dík! Nečekal jsem takovou bleskovou reakci. Čeká nás ještě vyklizení "určitého" objektu, mezitím jsem našel ještě pravděpodobně další. Budou fotky.
Jan Lakosil (6.6.2006 18:34) Martine, podrobnosti na těch stránkách NP Podyjí. Předpokládal jsem trasu z Podmolí (tam je i sraz u památníku obětem válek a první zastávka s výkladem u v obci stojícího déčka) dolů k Dyji údolím Žlebského potoka, při jeho ústí stojí dva zeslabené řopíky, z nichž jeden je rozstřílený 105 mm "Hochrasanzgranaten", dále pak proti směru Dyje pod Nový Hrádek, kde kolem mlýna jsou 4 objekty C. Stejnou cestou zpět.
Martin Urbánek (6.6.2006 18:20) Výborný počin!!! Jak časově náročná bude exkurze? Případně časový rozvrh a místo setkání? Délka trasy? Děkuji.
Honza Vavruška (6.6.2006 17:36) Zajímavé ta exkurze....škoda, že ve stejný den je rekonstrukce událostí v Krajkové na Sokolovsku, hned bych se přidal!
Jan Lakosil (6.6.2006 10:57) Zájemce o opevnění v III. sboru bych rád upozornil na následující akce: |
